Budování vysokokapacitních sítí pro elektronickou komunikaci by mohlo být do budoucna levnější. Snížení nákladů na výstavbu těchto sítí by mohlo pomoci jejich propojení s dosavadní infrastrukturou. Počítá s tím nový zákon, který 23. září Sněmovna schválila, stejně jako navazující novelu několika dalších zákonů. Normy, které nyní dostane k projednání Senát, má také usnadnit zavádění elektronických sítí.

Zákon reaguje na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře, které má urychlit výstavbu vysokorychlostních sítí. Hlavním cílem nařízení je snižování nákladů na rozvoj vysokokapacitních sítí, a to zejména prostřednictvím účinnějšího sdílení existující fyzické infrastruktury. Může to být podle vládního zdůvodnění výrazně efektivnější zejména pro nové provozovatele sítě elektronických komunikací.

Sněmovna na návrh hospodářského výboru do vládní předlohy prosadila úpravy, které podle poslance Marka Nováka mají zvýšit právní jistotu, odstranit výkladové nejasnosti a dát zákon do souladu s evropským nařízením. Výbor podle něj například zpřesnil vymezení stavebních prací omezeného rozsahu, které nepodléhají některým informačním koordinačním povinnostem. Nově se tato výjimka má vztahovat i na přípojky v neveřejných výrobních a skladovacích areálech.

Poslanci rovněž upravili procesní lhůty a postupy při přezkumu rozhodnutí, přičemž na vyřízení některých úkonů stanovili pětidenní lhůtu. U stavebních prací, které budou podléhat zjednodušenému režimu, zůstanou zachovány povinnosti vyplývající z předpisů na ochranu životního prostředí, památkové péče nebo ochranných pásem technické infrastruktury.

Opatření se týká sítí s velmi vysokou kapacitou, takzvaných VHCN (Very High Capacity Network). Podle ministerstva průmyslu má být budování pevných i bezdrátových sítí elektronických komunikací rychlejší a jednodušší a spojené s nižší administrativní zátěží.

Jednotným vnitrostátním kontaktním místem pro potřeby zákona bude Český telekomunikační úřad. Bude také jednotným informačním místem, pokud jde třeba o přístup k existující fyzické infrastruktuře nebo o koordinaci stavebních prací podle zmíněného evropského nařízení. Bude rovněž kontrolovat povinnosti vyplývající z unijního nařízení i ze zákona.

Doprovodná novela mění například o zákon o zeměměřictví, v němž řeší kromě jiného přístup k údajům o kritické infrastruktuře. Týká se to digitálních technických map krajů, které byly spuštěny k 1. červenci 2024. Novák v rámci novel prosadil zkrácení lhůty pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů operátory podle zákona o elektronických komunikacích, a to ze šesti na čtyři měsíce.

Zkrácení lhůty o třetinu je podle Nováka reakcí na rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského roku. Soud tehdy dospěl k závěru, že tuzemská právní úprava směřuje k preventivnímu a plošnému uchovávání údajů prakticky všech uživatelů, a to v rozsahu, ze kterého je možné vyvodit konkrétní závěry o soukromém životě osob.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com