Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 16. září 2026.

 

Zavinění, Trestná činnost v dopravě, § 16 tr. zákoníku

Soud je při posuzování úkonů řidiče (např. při odlišení otáčení a vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci) a jeho zavinění ve vztahu k souvisejícímu nehodovému ději (§ 16 tr. zákoníku) povinen vycházet především z toho, co byl řidič v daném místě a čase povinen a schopen zhodnotit na základě vlastního smyslového vnímání, zejména se zřetelem ke stavu a podobě komunikace a viditelnému dopravnímu značení. Nelze bez dalšího vycházet z katastrálních map a další dokumentace, které řidič v době nehody nemusel znát.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 4 Tdo 696/2025)

Týrání osoby žijící ve společném obydlí, § 199 odst. 1 tr. zákoníku

Společným obydlím ve smyslu § 199 odst. 1 tr. zákoníku může být i rodinný dům se dvěma oddělenými prostory obývanými zvlášť pachatelem a poškozeným, jestliže jejich bydlení zůstává fakticky propojeno pravidelným společným užíváním podstatných částí domu nebo zařízení nezbytných pro bydlení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2025, sp. zn. 5 Tdo 1022/2025)

Řízení o dovolání, Doručování, Utajované informace, § 265e odst. 1 tr. ř.

Rozhodnutí obsahující neutajovanou a utajovanou část ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, je doručeno okamžikem, kdy byly oprávněné osobě zpřístupněny obě části rozhodnutí, s nimiž měla možnost se seznámit. Od něj se počítá lhůta k podání opravného prostředku (např. podle § 265e odst. 1 tr. ř. v případě dovolání).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2025, sp. zn. 7 Tdo 582/2025)

Náhrada nákladů poškozeného, § 155 odst. 4 tr. ř., § 10 a § 12a advokátního tarifu

I. Při rozhodování o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku v trestním řízení podle § 155 odst. 4 tr. ř., které poškozenému vznikly přibráním zmocněnce – advokáta, je pro stanovení tarifní hodnoty, z níž je počítána částka za úkon právní služby, třeba zvažovat povahu nároku poškozeného (zda šlo o majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu), povahu úkonu zmocněnce a dobu vykonání úkonu (zda šlo o období do 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2024 nebo od 1. 1. 2025).

U povahy úkonu je třeba rozlišovat mezi úkony zmocněnce nutnými k účelnému uplatnění nároku poškozeného na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích, tj. zejména takovými, které by byly prováděny i v civilním řízení, pokud by byl nárok uplatňován v něm a bez nichž se nelze nároku domoci, a úkony jinými, které jsou typické pouze pro trestní řízení.

Za úkon právní služby provedený do 31. 12. 2021 je přiměřenou odměnou zmocněnce částka nejvýše 5 000 Kč, a to bez rozlišení povahy úkonu (§ 12a odst. 2 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2021).

Při určení výše odměny zmocněnce za provedení úkonu právní služby, který byl potřebný k účelnému uplatnění nároku na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy a byl proveden v období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2024, se v zásadě vychází z tarifní hodnoty odpovídající výši soudem přiznané peněžní částky. Za účelem zamezení disproporce mezi odměňováním obhájců a zmocněnců v trestním řízení lze v obou těchto případech přikročit k omezení maximální výše tarifní hodnoty, a tím i maximální výše mimosmluvní odměny za jeden úkon poskytnuté právní služby. 

Náhrada nákladů poškozeného, Asistent, § 155 odst. 4 tr. ř., § 36a zákona o soudech a soudcích, § 12 zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství

II. Rozhodnutí o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení a o jejich výši podle § 155 odst. 4 tr. ř. může učinit i asistent soudce.

(Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2025, sp. zn. 4 To 24/2025)

Křivé obvinění, Nepřímý pachatel, § 345, § 22 odst. 2 tr. zákoníku

Lživě obvinit jiného z trestného činu lze též prostřednictvím jiné osoby, kterou může být rovněž obhájce v trestním řízení (jako tzv. živý nástroj ve smyslu § 22 odst. 2 tr. zákoníku).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2026, sp. zn. 11 Tdo 803/2025)

Zpronevěra, § 206 tr. zákoníku

Trestného činu zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku se dopustí pachatel jako správce jmění své nezletilé dcery (poškozené) již tím, že v průběhu správy jejího majetku s ním nakládá způsobem naplňujícím zákonný znak „přisvojení si cizí věci“, a nikoli až nesplněním povinnosti správce převést správu jmění na poškozenou v důsledku nabytí její plné svéprávnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2025, sp. zn. 3 Tdo 1048/2024)

Výslech obviněného, Výpověď obviněného, Výpověď svědka, Hodnocení důkazů, § 211 odst. 4, § 100 odst. 2 tr. ř.

Podle § 211 odst. 4 tr. ř. per analogiam lze přečíst i výpověď tzv. bývalého spoluobviněného, který v postavení svědka v dalším řízení vedeném proti obviněnému odepřel vypovídat podle § 100 odst. 2 tr. ř. Při hodnocení takové výpovědi je nutno přihlížet ke změně procesního postavení této osoby.

(Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2025, sp. zn. 2 To 26/2025)

Týrání svěřené osoby, § 198 odst. 1 tr. zákoníku

I. O týrání svěřené osoby ve smyslu § 198 odst. 1 tr. zákoníku může jít i v případě podstatného a dlouhodobého zanedbávání povinnosti rodičů řádně pečovat o dítě podle § 858 odst. 1 o. z., jež dosáhlo intenzity zlého nakládání a způsobilo dítěti útrapy a vážná zdravotní postižení, která se u něj projevovala bolestmi a strádáním. 

Dokazování, Týrání svěřené osoby, § 2 odst. 5, 6, § 89 odst. 2 tr. ř., § 198 odst. 1 tr. zákoníku

II. Závěru o naplnění znaků skutkové podstaty týrání svěřené osoby ve smyslu § 198 odst. 1 tr. zákoníku nebrání okolnost, že poškozený – dítě velmi nízkého věku, např. ve stáří dvou až čtyř roků, nedokáže dostatečně vyjádřit, jak se u něj projevují důsledky zlého nakládání a jak je pociťuje. V takovém případě je třeba tyto okolnosti objasnit a posoudit na základě dalších důkazů, zejména lékařských zpráv a znaleckých posudků popisujících projevy vzniklých zdravotních problémů poškozeného dítěte.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. 8 Tdo 1029/2025)

Řízení o dovolání, § 265h odst. 1 tr. ř.

I. Výzvu k odstranění obsahových vad dovolání ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. je povinen předseda senátu soudu prvního stupně zaslat ve všech případech, v nichž dovolání doručené soudu v zákonné lhůtě neobsahuje náležitosti podle § 265f odst. 1 tr. ř., tedy i v případě podání tzv. blanketního dovolání, v němž podatel přislíbil jeho doplnění o nezbytné obsahové náležitosti.

Řízení o dovolání, § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

II. S poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze účinně namítat jen zjevnou nesprávnost skutkových zjištění učiněných na podkladě dokazování provedeného soudem, nikoli skutkových zjištění vzešlých z prohlášení viny učiněného obviněným (§ 206c odst. 1 tr. ř.) a důvodně přijatého soudem (§ 206c odst. 6 tr. ř.)

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 6 Tdo 1074/2025)

Vazba, Mladistvý, § 46 odst. 1 z. s. m.

Podmínka stanovená v § 46 odst. 1 z. s. m. spočívající v tom, že účelu vazby lze dosáhnout jinak, může být splněna i prostřednictvím jiných opatření než těch, jež jsou stanovena v § 49 z. s. m., například výkonem trestního opatření odnětí svobody.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 21. 11. 2024, sp. zn. 1 Tmo 37/2024)

Právní styk s cizinou, Předávání osob, § 205 odst. 3 písm. b) z. m. j. s.

Soud může při posuzování, zda uplatnit fakultativní důvod pro nepředání vyžádaného podle § 205 odst. 3 písm. b) z. m. j. s., upřednostnit realizaci trestněprávních norem účinných ve vyžadujícím státě před požadavkem, aby jednání vyžádaného mohlo být posouzeno jako trestný čin i podle některého ustanovení trestního zákoníku České republiky. To platí zejména tehdy, pokud vyžádaný žije ve vyžadujícím státě, spáchal tam trestnou činnost a k České republice nemá žádný vztah.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2024, sp. zn. 14 To 116/2024)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: freepik.com