Prezident Petr Pavel 17. září vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Zákon jde podle prezidenta proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. O rozhodnutí hlavy státu informoval Hrad. Novou úpravu zaměstnávání státních úředníků znovu posoudí Sněmovna.

Podle očekávání vetoval prezident také spornou novelu, kterou ho chce vládní koalice připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

 

Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů má dostatečnou sílu prezidentovo veto návrhu nového zákona o státních zaměstnancích přehlasovat tak, aby nová předloha nahradila od listopadu nynější zákon o státní službě. Odpůrci se obdobně jako Pavel obávají zejména politizace, ale i destabilizace státní správy.

„Státní správa má být profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Evropská komise letos Česku výslovně doporučila lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Tento zákon dělá přesný opak,“ uvedl prezident. Rozumím, jak sdělil, snaze zbavit stát úředníků, kteří nepracují nebo pracují špatně. „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ dodal.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle předkladatelů jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit, když zákon o státní službě upravuje už téměř pouze personální záležitosti.

Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Dat výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, by bylo možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem by se mohl úředník domáhat soudní žalobou.

Vedoucí místo ve státní správě by mohli podle návrhu zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.

Představitelé opozice tvrdí, že nový zákon oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby. Kritizují například zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky. Zkrácení lhůty pro opakované pracovní hodnocení nebo zrušení systému hledání náhradního místa podle opozice usnadní vládnoucí garnituře zbavovat se nepohodlných úředníků.

Návrh zákona z těchto důvodů vetoval v srpnu Senát. Kritici z řad senátorů poukazovali rovněž na to, že předložení normy formou poslaneckého návrhu znemožnilo posoudit rizika politizace státní správy i rozpočtové dopady změn. Obdobně se vyjádřil Pavel, podle kterého jde o zásadní změny bez důkladného vyhodnocení dopadů. Sněmovna přehlasovala senátní postoj začátkem září koaliční většinou.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.

 

Prezident vetoval omezení svých pravomocí ohledně vedoucích stálých misí

Prezident Petr Pavel podle očekávání vetoval spornou novelu, kterou ho chce vládní koalice připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Oznámil to dnes Hrad. Prezident poukazuje na to, že kompetenci svěřuje hlavě státu ústava a není možné mu ji jen tak odebrat.

Proti novele se postavil v srpnu i Senát, podle kterého je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu. Úpravu, která je součástí norem souvisejících s kontroverzním zákonem o státních zaměstnancích, ale Sněmovna v září opětovně schválila hlasy vládního tábora. Stejný výsledek se čeká i v případě prezidentova veta.

„Jak už jsem řekl před summitem NATO, mým úkolem je chránit pravomoci prezidenta republiky. Nikoli je rozšiřovat, ale nedopustit ani jejich krácení pro své nástupce a nástupkyně. A budu to dělat i nadále,“ zdůvodnil svůj postoj Pavel s poukazem na dřívější spor mezi ním a vládou o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře.

Odpůrci novely z řad opozičních zákonodárců předem avizovali, že normu v případě jejího opětovného přijetí napadnou u Ústavního soudu. Iniciovat to chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.

Koalice se podle kritiků snaží navrhovanou úpravou vytvořit místa pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovně-právním sporům. Terčem kritiky bylo také zamýšlené zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury (NSA), které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí NSA a získáním vlivu na rozdělování dotací sportovním organizacím.

Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že úprava je nazývána „lex pomsta“ kvůli tomu, že prezident Pavel odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Označil ji za nepřípustný přílepek.

Vondráček obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si prezident vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce. Nově by měl podle koaliční vize vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.

Pavel už na jaře uvedl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že je to další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu. „Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s obstrukcemi s cestou na summit NATO.

 

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com