Prezident Petr Pavel podepsal novelu stavebního zákona, která má urychlit a usnadnit povolování staveb. O jeho podpisu informoval Hrad. Novelu předložili představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh loni po volbách. Novela počítá s tím, že stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem.

Zákon během projednávání v Parlamentu čelil kritice opozice. Senát ho dokonce zamítl, ale koaliční většina ve Sněmovně ho přehlasovala a novelizaci stvrdila. Opozice předlohu označovala mimo jiné za novelu pro developery nebo za paskvil.

Pavel ve videu uvedl, že zrychlení a zjednodušení povolování staveb Česká republika potřebuje, zákon ale podle něho přináší i rizika. „Mezi uváděnými argumenty je, že černé stavby půjde snáze dodatečně povolit. Že nejkvalitnější zemědělská půda bude méně chráněná, že mlčení dotčeného orgánu v řízení znamená souhlas. Podobné výhrady mám i já,“ uvedl prezident.

O námitkách, jak sdělil, mluvil s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou (ANO) a informoval i její tým. Pavel uvedl, že některé mu vysvětlila. „Ze svých cest po České republice navíc vím, že obavy přetrvávají i mezi představiteli obcí. Chápu, že některé obavy se nemusí vyplnit. Pokud zákon skutečně pomůže zrychlit stavební řízení, chci být konstruktivní a dát mu šanci,“ zdůvodnil prezident svůj podpis.

Na sněmu místních samospráv v Karlových Varech dopoledne prezident k rozhodování o podpisu řekl, že bylo „opravdu těžké“. Mnoho otázek se podle něj při jednání s ministryní Mrázovou a jejím týmem vyjasnilo. „U některých ukáže až praxe, jestli ty obavy byly na místě, nebo ne. V případě tohoto zákona, tak jako u jiných, je to vždycky mix, protože žádný zákon není buď stoprocentně dobrý nebo stoprocentně špatný. Vždycky je v něm mnoho věcí dobrých a těch, které vyvolávají obavy. Tak v tomto případě to bylo téměř půl napůl,“ řekl prezident zástupcům samospráv.

Mrázová sdělila ČTK, že prezidentovy výhrady k novele vnímá. Ocenila, že Pavel změnu zákona podepsal a umožnil tak rychlý náběh účinnosti alespoň některých opatření. Zároveň ale odmítla, že by podle novely byla možná legalizace černých staveb nebo že by se nedostatečně chránila nejkvalitnější zemědělská půda. Naopak bude možné přesunout výrobu, skladování nebo logistiku z center měst na okraje k dopravním tepnám, což dopravcům zkrátí cestu. To pak podle ní zvýší konkurenceschopnost českých firem a zároveň to bude lepší pro ochranu životního prostředí.

I když představitelé samospráv chtěli požádat prezidenta o vetování zákona, podle předsedy Sdružení místních samospráv (SMS) Petra Halady budou i samosprávy uvedení zákona do praxe sledovat. „Pan prezident jednoznačně vysvětlil, proč stavební zákon podepsal, že de facto ho podepsal i proto, aby mohl umožnit a mohly se ty změny realizovat s tím, že samozřejmě bude bedlivě sledovat, jakým způsobem se aplikují v tom území, což respektujeme. Ale znovu říkám, že i my se budeme velmi zabývat tím, jak je implementace stavebního zákona v území prováděna a jaké změny nastávají, a budeme určitě s ministerstvem o tom diskutovat,“ reagoval na rozhodnutí prezidenta předseda SMS.

Nový stavební zákon schválila Sněmovna v roce 2021. Předtím se připravoval řadu let. Mezi základní cíle jeho novelizované podoby bude patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měly své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Odstraní se tak proces někdy nazývaný „ping-pong“. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.

Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních.

Nový stavební zákon z roku 2021 původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren. Nynější vládní koalice loni po volbách předložila svoji novelu a státní stavební správu do ní vložila.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com