Představenstvo České advokátní komory schválilo na svém zářijovém zasedání v tomto týdnu nové stanovisko k využívání umělé inteligence v právních službách. Dokument reaguje na rychlý rozvoj AI a její stále širší využívání v právní praxi a zároveň nahrazuje stanovisko ČAK k užívání umělé inteligence z roku 2023.

Na přípravě se podílela Sekce pro umělou inteligenci a nové technologie ČAK pod vedením členky představenstva Barbory Vlachové. Stanovisko představenstva České advokátní komory k vymezení pojmu právní služby dle zákona o advokacii ve vztahu k využívání umělé inteligence a online platforem a k používání umělé inteligence advokáty při poskytování právních služeb, jak zní jeho oficiální název, bylo připravováno v odborných diskusích a konzultacích a projednáno také s Kontrolní radou ČAK.

Stanovisko se věnuje dvěma oblastem: vymezení pojmu právní služba v souvislosti s AI a online platformami a pravidlům využívání umělé inteligence advokáty při poskytování právních služeb.

Výklad pojmu právní služba

V první části stanovisko vymezuje, kdy činnost provozovatelů AI nástrojů a dalších platforem materiálně naplňuje definici právní služby podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii. Základním principem je, že samotné použití technologie nemění právní povahu poskytované činnosti. Rozhodující proto není technický prostředek, ale to, co je jeho prostřednictvím skutečně poskytováno.

Za právní službu je podle stanoviska třeba považovat platformy nebo nástroje označované jako „AI právník“, „Online advokát“ či „Virtuální právník“, nabízené či propagované jako poskytování právních služeb či vytvářející dojem poskytování právní služby, a dále služby, které nabízejí konkrétní právní úkony, například generování žalob, analýzu smluv nebo právní rady. Naopak za právní službu za stanovených podmínek se nepovažuje například právní databáze, obecné AI nástroje pro práci s textem, nástroje podporující práci advokátů, vzorové listiny nebo poskytování obecných právních informací.

Advokát za výstup AI odpovídá

Druhá část stanoviska vychází z toho, že stávající pravidla výkonu advokacie se uplatňují i při používání AI. Advokát se využitím umělé inteligence nezbavuje odpovědnosti za poskytnutou právní službu. Výstupy AI proto musí odpovídajícím způsobem ověřovat a při práci s nástroji zohledňovat jejich schopnosti, omezení a rizika.

Významná pozornost je věnována také mlčenlivosti a důvěrnosti informací. Advokát musí při používání AI zajistit ochranu klientských dat a posuzovat mimo jiné podmínky poskytovatele, nakládání se vstupními daty, jejich případné využití k trénování modelů, dobu uchovávání a zabezpečení dat.

Stanovisko se zabývá také nezávislostí advokáta, transparentností, konfliktem zájmů a AI gramotností. Technologie podle něj nemůže nahradit vlastní odborný úsudek advokáta.

Použití AI neznamená automatickou povinnost informovat klienta

Nové stanovisko zároveň upřesňuje otázku transparentnosti vůči klientovi. Samotné použití AI advokátem při poskytování právních služeb automaticky nezakládá povinnost klienta o jejím použití informovat. Případné povinnosti transparentnosti mohou být mezi advokátem a klientem sjednány smluvně.

Stanovisko upozorňuje také na riziko nechtěného sdílení informací mezi jednotlivými případy či klienty. Pokud takové riziko nelze rozumně vyloučit, měl by advokát zvolit jiný nástroj nebo jiný způsob jeho používání.

Dokument se dále věnuje rizikům nepřesných či smyšlených výstupů AI, kybernetické bezpečnosti, ochraně osobních údajů, duševnímu vlastnictví nebo zneužití generativní AI. Zároveň připomíná praktické přínosy AI, například při práci s textem, jeho shrnování, překladech či automatizaci některých procesů.

ČAK počítá s průběžnou aktualizací stanoviska podle dalšího vývoje technologií a právního prostředí a s poskytováním metodické podpory advokátům při odpovědném využívání AI.

Celé „Výkladové stanovisko k umělé inteligenci v právních službách“ je k dispozici na webových stránkách České advokátní komory.

Redakce AD

Foto: ilustrační Copilot