Regionální středisko ČAK pro Prahu zahájilo ve středu 9. září debatou na téma „Ústavní soud uprostřed politických sporů“ cyklus diskusních setkávání nad zajímavými a aktuálními tématy určený advokátkám a advokátům i advokátním koncipientkám a koncipientům. Hosty debaty, která se konala v paláci Dunaj na Národní třídě, byli emeritní soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů a ústavní právník, odborný asistent a tajemník Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a advokát Ondřej Preuss.

Úvodem přítomné nejdříve přivítal místopředseda ČAK Ondřej Trubač, tentokrát ovšem v roli předsedy Výboru regionálních představitelů, a následně samozřejmě též regionální představitel pro Prahu Dušan Sedláček. Debatu moderovaly novinářka Barbora Kroužková a odborná asistentka na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a advokátní koncipientka  Andrea Procházková.

Debata se soustředila na povahu Ústavního soudu jako vrcholné právní a zároveň politické instituce. Kde vede tenká hranice mezi ústavním výkladem a politickým rozhodováním?

Jak ve svém úvodním vystoupení zdůraznila Ivana Janů, Ústavní soud bude vždy uprostřed politických sporů, neboť mnohé věci, které řeší, jsou nevyhnutelně politické. Určující tedy není, zda případy řešené Ústavním soudem mají politické dopady, ale zda Ústavní soud respektuje limity svého rozhodování dané mu Ústavou a zákonem o Ústavním soudu. Zároveň je ale podle Janů povinností Ústavního soudu aktivní ochrana Ústavy, a to nejen z hlediska formálního dodržování procedur, ale především z hlediska materiálního. A nejen samotného Ústavního soudu. „Povinností nás všech právníků je chránit demokracii,“ uvedla s tím, že právo a spravedlnost není předmětem „volné dispozice zákonodárce“.

Druhý host Ondřej Preuss se pak ve svém vystoupení soustředil spíše na aktuální politický spor, uprostřed něhož se Ústavní soud ocitl, totiž na kompetenční žalobu, kterou v červnu 2026 podal prezident Petr Pavel na vládu kvůli tomu, že jej nezahrnula do delegace na červencový summit NATO v Ankaře, a samozřejmě i na předběžné opatření Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 16/26), z 24. června 2026, kterým se vládě, ministru zahraničních věcí i samotnému ministerstvu uložilo, aby prezidentu cestu do Ankary umožnili.

Preuss jako advokát ocenil návrh žaloby jako „učebnicový“, předběžné opatření vydané Ústavním soudem pak jako „odvážný krok“ vzhledem k tomu, že v zákoně o Ústavním soudě ustanovení o předběžném opatření chybí.

V debatě vystoupil i bývalý předseda ČAK Vladimír Jirousek, který otevřel další téma, totiž otázku, co lze dělat, když exekutiva nerespektuje nálezy Ústavního soudu, které jsou závazné extra omnes, a nekoná, byť z nálezů vyplývá, že by konat měla.

Redakce AD

Foto: redakce AD