Vězeňská služba (VS) investuje v příštích třech letech desítky milionů korun do stavby výrobních hal přímo v areálech věznic. Na konferenci o bezpečném a moderním vězeňství to uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Peníze podle něj půjdou z vlastních prostředků bezpečnostního sboru, bez dalších nároků na státní rozpočet. VS tak chce podpořit zaměstnávání vězňů.

„Ve vězeňství platí, že kdo pracuje, nezlobí,“ řekl Tejc. Podle něj ale přibývá vězňů, kteří z bezpečnostních důvodů nemohou při cestě za prací opouštět vězeňské areály. Proto se Vězeňská služba zaměří na další výstavbu hal přímo ve střežených objektech, čímž zároveň ušetří za eskorty vězňů mimo věznici a sníží riziko vnášení drog a dalších předmětů z vnějšího prostředí.

Nové haly by měly podle Tejce vzniknout dvě až tři, s předpokládanými náklady 25 milionů korun na každou z nich. Vhodné areály si nyní Vězeňská služba vybírá. „Už dnes víme, že postavíme další výrobní halu v Příbrami, kde se velmi osvědčila,“ řekl ministr novinářům. Haly by podle něj měly být modulární a umožňovat přebudování na menší či větší prostory tak, aby je mohlo sdílet třeba pět až šest zaměstnavatelů najednou.

V českých věznicích je aktuálně 18 845 vězňů, z toho 16 904 odsouzených k odnětí svobody. Ministr uvedl, že aktuálně pracuje nebo studuje 7991 odsouzených, což představuje 63,2 procenta z práceschopných vězňů. Je to o zhruba pět procentních bodů více než loni. „Chtěl bych se dostat přes 65, možná k 70 procentům – abychom dokázali zaměstnat všechny odsouzené, kteří mohou pracovat,“ řekl. Vězeňská služba chce podle něj do budoucna intenzivněji spolupracovat se zaměstnavateli i profesními svazy a sledovat, po jakých zaměstnancích je na pracovním trhu poptávka.

Šéf Vězeňské služby Tomáš Hůlka doplnil, že bude zapotřebí jasněji komunikovat i inzerovat práci vězňů, aby se dostala do povědomí zaměstnavatelů. „Máme převis vězňů, kteří by mohli pracovat, a je na nás, abychom jim práci sehnali,“ konstatoval.

Zatímco ve vnitřních výrobních halách se odsouzení věnují například ručnímu montování, balení produktů, výrobě nábytku, šití oděvů a ložního prádla či kovovýrobě, na vnějších pracovištích působí v recyklačních firmách, zásilkovnách nebo třeba i jako sanitáři v jedné z pražských nemocnic. V deseti vězeňských vzdělávacích střediscích se navíc mohou rekvalifikovat.

Vězeňský systém čelí celé řadě výzev, cílem je účinný návrat vězňů zpět do společnosti. Klíčová je práce uvnitř věznic, včetně obnovy pracovních návyků. Stát vynakládá na roční provoz věznic 12,5 miliardy korun, jeden vězeň stojí stát průměrně 650 000 Kč.

Zdroj: ČTK
Foto: VS ČR