Evropský soud pro lidská práva (ESLP) požaduje, aby Turecko co nejdříve osvobodilo lidskoprávního aktivistu Osmana Kavalu, informovala agentura AFP. Osmašedesátiletý Kavala byl v roce 2017 zatčen a v roce 2022 tureckými soudy odsouzen k doživotnímu vězení za údajný pokus svrhnout vládu financováním protestů z roku 2013. Kavala svou vinu dlouhodobě popírá. ESLP označil rozsudek tureckých soudů za neplatný a nařídil Ankaře, aby Kavalovi vyplatila více než 110 000 eur (zhruba 2,65 milionu korun).

Protesty v roce 2013 chtěly původně zabránit kácení stromů v parku Gezi v Istanbulu, se kterým počítal developerský projekt. Posléze ale přerostly v masové celostátní protesty, při nichž lidé skoro tři měsíce demonstrovali mimo jiné za svobodu slova. Požadovali i demisi vlády, kterou tehdy vedl současný prezident Recep Tayyip Erdogan ještě jako premiér. Při potlačování protestů zemřela desítka lidí a několik tisíc osob bylo zraněno.

ESLP poukázal na závažné nedostatky v řízení proti Kavalovi. „Při celkovém posouzení tyto nedostatky zásadním způsobem narušily samotnou podstatu práva stěžovatele na spravedlivý proces,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva. Soud dospěl k závěru, že stíhání, zadržování i odsouzení Kavaly byla vedena především nepřiznaným záměrem potrestat ho za roli v protestech v parku Gezi a za jeho postoje coby obhájce lidských práv a zároveň snahou ho umlčet.

Istanbulský soud minulý rok v únoru zprostil viny pro nedostatek důkazů tři aktivisty, kteří byli v souvislosti s demonstracemi odsouzeni k 18 letům vězení za pokus svrhnout vládu. Ve vězení však nadále zůstává kvůli této kauze pět lidí včetně Kavaly.

Kavalu v kauze soud v roce 2020 zprostil obžaloby také pro nedostatek důkazů, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud jeho zproštění v souvislosti s protesty zrušil. V dubnu 2022 byl Kavala odsouzen na doživotí a tento verdikt v září 2023 potvrdil nejvyšší odvolací soud.

Rozsudek ESLP již v minulosti nařídil Kavalu Turecku propustit a jeho uvěznění označil za politicky motivované. Ankara tomuto verdiktu nevyhověla, a proto Rada Evropy v roce 2022 zahájila řízení, které stále pokračuje a které může skončit až pozastavením tureckého členství v této organizaci.

Kavala od 80. let minulého století podnikal, začínal převzetím rodinné firmy a v roce 1983 spoluzaložil nakladatelství Iletişim Yayinlari, jež vydávalo i díla nositele Nobelovy ceny Orhana Pamuka. V roce 2002 založil organizaci Anadolu Kültür, která podporuje kulturní centra v chudších tureckých regionech a spolupracuje s kulturními organizacemi v zemích EU.

Zdroj: ČTK
Foto: ESLP