Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Novela podle prezidenta ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu na úkor budoucí generace. Obrátí se na Ústavní soud.

Sněmovna přehlasovala veto hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Proti hlasovalo 72 přítomných zákonodárců opozice. Vládní tábor nechal už ráno k nelibosti opozice stanovit pro hlasování pevný čas. Vetované předloze se zákonodárci věnovali na nynější schůzi zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců.

Hlava státu zdůvodnila veto mimo jiné tím, že novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. „Potřebujeme upravená pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla, aby bylo možno sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Opoziční řečníci mluvili v souvislosti s novelou o kreditní kartě, bianco šeku na další stovky miliard výdajů na dluh nebo dokonce o rozpočtovém megazločinu. „Je to znásilnění rozpočtové odpovědnosti. Je to krádež budoucnosti našich dětí,“ řekl stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. Podle kritiků novela umožní vládě nezapočítávat do rozpočtového schodku některé výdaje.

„Jde o čistý zadlužovací zákon. Vláda tím krade lidem v České republice lepší budoucnost,“ prohlásil k novele předseda ODS Martin Kupka.

„Naši zemi povedete k nárazu do zdi, k momentu, kdy bude aktivovaná dluhová brzda,“ varoval vládu šéf klubu TOP 09 Jan Jakob, jenž označil novelu za zlý čin vůči příštím generacím. Když se aktivuje zákonná dluhová brzda, budou se muset podle něho zvýšit daně a budou nutné brutální rozpočtové škrty.

Michaela Šebelová za poslance STAN připomněla výhrady řady ekonomických expertů k novele. „Není to politická válka,“ řekla. Vláda podle ní šetří na nesprávných místech. „Rozdává předvolební dárečky, ale zároveň kašle na lidi, kteří ji volili,“ prohlásila. Sněmovna by se podle ní měla přednostně zabývat tím, proč vláda nechce dát ani korunu na opravy krajských silnic a zda plánovaná centralizace zdravotní péče neohrozí její regionální dostupnost.

Kritiku budí především návrhy, o které Sněmovna novelu při schvalování doplnila

Zákon v původní podobě zejména mění způsob sestavování výdajových rámců. Budou se zpracovávat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Úprava vychází z evropské směrnice, kritiku opozice budí především návrhy Schillerové, o něž Sněmovna novelu při květnovém schvalování doplnila.

Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně podle předlohy bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Letos představuje mezní částka 240 miliard korun. V některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Nově bude také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje.

Zákon obsahuje nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl platit pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze by se nezapočítávaly do výše zadlužení státu podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vyčetl koalici, že se novelou snaží skrýt některé výdaje mimo výdajový limit rozpočtu a že její předvolební sliby nebyly zasazeny do reálného rámce. „Snažíte se tvářit, že úroky z dluhů neexistují. Přiznejte se k tomu, že prostě chcete nasekat ty dluhy,“ uvedl Hřib.

Opozice se ohledně změny rozpočtových pravidel obrátí na ÚS kvůli proceduře i obsahu

Opozice postaví podání Ústavnímu soudu (ÚS) k novele o rozpočtových pravidlech, jak ji dnes ve Sněmovně prosadila vládní koalice, na kritice procedury i meritu sporu. Jde podle ní o narušení dělby moci. Lídři ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL potvrdili záměr obrátit se na ÚS na společné tiskové konferenci po hlasování, kterým dolní komora překonala veto prezidenta Petra Pavla. Podle předsedy ODS Martina Kupky je ÚS poslední instancí, kde je možné ochránit se před drancováním země. Návrh podle něj opozice dopracuje na základě posledních událostí do několika dnů.

„Shledáváme na postupu, který zvolila koalice, celou řadu vad, proto podáváme stížnost,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V případě procedury bude opozice upozorňovat na to, že ne všichni poslanci přihlášení do rozpravy se dostali ke slovu.

Porušení dělby moci spatřuje opozice podle Hřiba v tom, že vláda bude mít pro prosazení změn rozpočtových pravidel možnost bez souhlasu Sněmovny přesouvat až deset procent rozpočtu a dostane možnost šikanovat instituce, které jí nepůjdou na ruku, zkracováním rozpočtu. Jmenoval Senát i Ústavní soud.

Předseda Starostů Vít Rakušan zdůraznil, že je třeba upozorňovat na vládou prosazené změny voliče před říjnovými senátními a komunálními volbami. Rozpočet pro příští rok, jak ho vláda připravuje v návaznosti na změnu pravidel, označil za šílený vzhledem k plánovanému schodku.

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD