Vládní návrh na změnu financování České televize (ČT) a ČRo začne Sněmovna projednávat na podzim. Nezávislá média jsou jedním ze základních pilířů demokracie, připomněl 21. srpna prezident Petr Pavel u budovy Českého rozhlasu (ČRo) v Praze při pietním aktu k 58. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Lidé podle něj nesmí dovolit, abychom o ně v důsledku postupného rozkladu přišli. Postavme se na jejich obranu, až to budou potřebovat, uvedl prezident.

Československý rozhlas sehrál v roce 1968 zásadní roli v informování obyvatel o vpádu sovětských vojsk, připomněl prezident Pavel. „Český rozhlas, ale také Česká televize dnes sehrávají zásadní roli v českém mediálním prostoru nejenom v oblasti zpravodajství, ale i investigativy nebo vzdělávání, kultury a sportu,“ dodal.

Veřejnoprávní média podle prezidenta dnes čelí tlaku na omezení jejich svobody a nezávislosti, byť je plíživější, než jaký představovali rusky hovořící vojáci se samopaly. Nezávislá média jsou přitom pilířem jakékoliv demokracie, zdůraznil. „Jsou s námi – buďme s nimi,“ parafrázoval dobovou výzvu pracovníků rozhlasu Jsme s vámi, buďte s námi.

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet, koaliční kabinet schválil v polovině června. Návrh přiznává oběma médiím zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků.

Snížení rozpočtu nezávislých médií povede k omezení výroby pořadů a propouštění

Rozpočty obou institucí se mají snížit proti letošku celkem o 1,4 miliardy korun a podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a propuštění 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. Plán kritizují samotná média, jejich zaměstnanci kvůli němu byli v červnu v jednodenní výstražné stávce. Opozice avizovala, že bude projednávání návrhu ve Sněmovně obstruovat.

Proti zrušení poplatků protestovala i část účastníků dnešního pietního aktu. Na začátku projevů zvedli transparenty s hesly jako Ruce pryč od médií, Poplatky nedáme, Média nepatří politikům či Už zase útočí na rozhlas. Ředitel ČRo René Zavoral v projevu zmínil roli rozhlasu v roce 1968 a jeho obranu jako zdroje informací. „Svoboda a nezávislost je zásadní podmínkou plnění našeho poslání,“ uvedl.

Trauma ze zrady, kterou invaze v roce 1968 představovala, je v naší společnosti stále hluboce zakořeněné, uvedl Pavel. „V důsledku tohoto traumatu bychom ale jako národ mohli a měli být vnímavější a citlivější k agresivním a rozpínavým tendencím dnešního Ruska a snad i odolnější vůči jeho propagandě. Bohužel se stále najde mnoho lidí, kteří pro Vladimira Putina a ruský režim hledají pochopení a ospravedlnění za jeho akce,“ konstatoval.

Porušování mezinárodního práva k vynucení si sféry vlivu. Invaze a lživá rétorika

Invaze měla podle něj mnoho společného s invazí na Ukrajinu před čtyřmi lety. „Obě společnosti se nacházely v období naděje na svobodný rozvoj, obě se chtěly vyvázat z přílišného vlivu Sovětského svazu, respektive Ruska,“ uvedl. Moskva v obou případech porušila mezinárodní právo, aby si silou vynutila sféru svého vlivu, dodal. Obě invaze, plánované původně jako bleskové operace, doprovázela lživá rétorika, uvedl.

Po invazi v obou společnostech zavládlo hluboké zklamání a vůči Rusku se zformoval velmi kritický postoj, řekl Pavel. „Ten u nás přetrval dlouho. Ale dnes jako by část společnosti raději zapomněla. Přitom je zřejmé, že historická zkušenost s počínáním Ruska se opakuje, ale někteří to z různých důvodů nechtějí vidět,“ konstatoval. Ukrajina už pátým rokem brání nejenom svou svobodu, ale i svobodu a bezpečnost celé Evropy, uvedl. „Je v našem zájmu stát po jejím boku tak dlouho, jak bude potřeba. Pro naši bezpečnou a svobodnou budoucnost,“ dodal.

Letošní 58. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy dnes připomínají pietní akty v řadě měst v Česku.

Jsme dost poučení, aby se období nesvobody a útlaku už neopakovalo?

„Před 58 lety vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa a začala okupace naší země, která trvala více než 20 let. Bylo to období nesvobody, útlaku, ale i obrovských příběhů statečných lidí, kteří po celou dobu za svobodu nepřestali bojovat. Na ty bychom dnes měli vzpomínat především,“ napsal na síti X v den výročí okupace Československa ze srpna 1968 premiér Andrej Babiš (ANO).

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan ve svém sdělení poukázal na to, že Rusko i dnes usiluje o obsazení jiných zemí. „Pro nás je ruská okupace historií, pro Ukrajince bolestnou přítomností. Díky všem, kteří pomáhají. Je potřeba ukazovat, že jsme se z historie poučili, a dělat všechno pro to, aby se neopakovala. Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost,“ uvedl. Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu, který byl vůdčí silou Varšavské smlouvy.

Poslanec ODS a bývalý premiér Petr Fiala vidí hlavní poučení z okupace v tom, že se Česko znovu nesmí dostat do situace, kdy bude řešit, zda se má bránit, až když budou cizí vojska na jeho území. „O svou bezpečnost se musíme starat mnohem dříve. Dnes to znamená být pevnou součástí Západu, investovat do vlastní obrany, podporovat Ukrajinu a bránit Rusku, aby silou posouvalo hranice svého vlivu směrem do Evropy,“ uvedl na síti X. „Musíme dělat vše pro to, aby se útok proti nám nikomu nevyplatil,“ dodal.

Předseda lidovců Jan Grolich vyjádřil respekt lidem, kteří za normalizace neuhnuli. „Já tu zkoušku podstoupit nemusel a jsem za to vděčný. Jakmile totiž začnete dělat ústupky svědomí, většinou to neskončí u jednoho. Někdo se ke své minulosti dokázal postavit čelem, jiný to nesvede ani po letech,“ napsal na síti X.

Zdroj: ČTK
Foto: wikipedia.org