Potřeba změn ve vzdělávání, problémy s netransparentními způsoby přidělování advokátů ex offo či podmínky používání AI při advokátních podáních – to byla jen některá z témat kulatého stolu se začínajícími advokátkami a advokáty, kterého se za vedení ČAK zúčastnila předsedkyně Monika Novotná, místopředsedové Komory Michaela Plachká a Ondřej Trubač a členka představenstva ČAK Jiřina Procházková. Téměř tříhodinová živá debata se konala 10. srpna v sídle ČAK na Národní třídě.

Jedním z hlavních témat kulatého stolu byla podoba vzdělávání – od vstupních školení, přes podoby seminářů pořádaných ČAK až po průběh advokátních zkoušek. Přítomní začínající advokátky a advokáti poukázali mimo jiné na finanční zátěž, kterou představují prezenční vstupní školení, i nerovnost podmínek pro přípravu na advokátní zkoušku. Z vyjádření advokátních kolegyň a kolegů vyplývá, že zatímco pro některé – zejména ty z větších měst – je placené měsíční volno pro přípravu na zkoušku naprostým standardem, pro jiné – především ty z menších sídel – jde o nedosažitelnou položku.

Co se týče návrhů na online vstupní školení, garantka nové strategie vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů pro období let 2026–2029 Jiřina Procházková zdůraznila potřebu zachovat jejich prezenční podobu i vzhledem k potřebě navázat mezi budoucími advokáty osobní vztahy, s tím ovšem, že se vstupní školení budou zaměřovat na základní povinnosti advokáta, advokátní předpisy a etiku. Zároveň předsedkyně Komory přislíbila hledání finančně i dopravně výhodnějších lokací pro jejich konání, ideálně pak v podobě různých míst pro Čechy a Moravu, což byl také jeden z opakovaně formulovaných požadavků přítomných.

Volání po online seminářích a jejich praktickém obsahu se týkalo i „normálních“ seminářů pořádaných Komorou, zazněl mj. i návrh na nahrávání seminářů s možností jejich pozdějšího shlédnutí. Jak uvedla Jiřina Procházková, její představou je témata typu představení nové právní úpravy prezentovat online, zatímco debaty nad praktickými právními problémy by se měly konat v rozumném počtu „na živo“. Podle Moniky Novotné by se takovéto „živé“ semináře měly mj. věnovat zastupování zvlášť zranitelných a dětských obětí, přičemž absolventi těchto seminářů by si mohli v matrice ČAK zadat jako nový údaj právě to, že mají kvalifikaci pro zastupování tohoto typu obětí. Těm by se zároveň usnadnilo nalezení kvalifikovaného advokáta. Jak dále poznamenal Ondřej Trubač, advokáti mimo centra by ohledně vzdělávání, jeho podoby a témat měli také komunikovat se svými regionálními představiteli, kteří pro to mají k dispozici i vlastní rozpočet.

Účastnice a účastníci pak opakovaně poukazovali na stále přetrvávající primárně teoretický charakter advokátních zkoušek, bezbřehý rozsah i velké a dopředu nepředvídatelné rozdíly mezi jednotlivými zkoušejícími. To chce stávající vedení ČAK změnit. Jak uvedla Jiřina Procházková, Komora připravuje profil advokáta, který definuje, co by měl advokát pro praxi v jednadvacátém století umět, a od toho by se měl odvíjet i rozsah a způsob zkoušení. Zdůraznila zároveň, že advokátní zkoušky jsou plně v kompetenci zkušební komise a Komora jmenuje pouze třetinu členů této komise. Získání nových lektorů z řad zkušených specializovaných advokátů, které by mohly nominovat také odborné sekce ČAK, jsou ale podle ní nepochybně jednou z cest, jak situaci změnit k lepšímu.

Jedním z významných probíraných témat byl netransparentní způsob přidělování advokátů ex offo. Začínající advokátky a advokáti zde zmiňovali například letitou praxi krátkých prozvánění z neznámého čísla, na které se zpětně nelze dovolat, nebo neoficiálně přiznávané opakované přidělování ex offo obhajoby těm advokátům, se kterými má policie či konkrétní soudci „dobré zkušenosti“. Jak v debatě zaznělo, zákon sice tuto věc nijak neupravuje, výše zmíněné praktiky ale nepochybně narušují rovnost soutěže mezi advokáty. Předsedkyně Komory proto zdůraznila potřebu svolat k řešení tohoto problému kulatý stůl za účasti zástupců krajských soudů a Ministerstva spravedlnosti a situaci s nimi aktivně řešit.

Diskuze se stočila i k otázce advokátních podání generovaných umělou inteligencí. Stanovisko k používání AI Komora připravuje a představenstvo by jej mělo projednat už letos v září. Podle slov Moniky Novotné bude především zaměřeno na zachování bezpečnosti a ochranu dat klientů a informační povinnost advokáta vůči klientovi, že AI využil.  Zájem byl rovněž o dostupnost kárných rozhodnutí. Elektronická sbírka kárných rozhodnutí je zatím přístupná jen členům kárných senátů, ale její zpřístupnění všem advokátům se připravuje.

Přítomní diskutující se dále shodli, že by uvítali v začátcích své kariéry větší podporu od Komory, mj. v podobě slev na povinných platbách. Jak uvedla předsedkyně ČAK, Komora nabízí pomoc ze sociálního fondu formou příspěvků či zápůjček a hodlá pokračovat v úlevách na povinných platbách pro rodiče na rodičovské dovolené a advokáty nad sedmdesát let. Případné úlevy pro začínající advokátky a advokáty ale závisí na tom, zda sněm ve svém hlasování per rolam na podzim potvrdí či odmítne zvýšení advokátních příspěvků, o kterém rozhodlo představenstvo. Jak poznamenala Jiřina Procházková, která je rovněž předsedkyní Rozpočtového a hospodářského výboru, v současné době se připravují dvě varianty rozpočtu Komory na příští rok, a pokud by měl platit ten úspornější, Komora by musela důsledně zvážit, u kterých ze svých dosavadních i plánovaných aktivit bude muset přistoupit ke škrtům.

Redakce AD

Foto: Roman Chrenčík