Obvodní soud pro Prahu 10 rehabilitoval 5. srpna nedávno zesnulého umělce a pedagoga Milana Knížáka. Rozhodnutí okamžitě nabylo právní moci, strany se vzdaly práva na odvolání. Soud uznal Knížákovu účast na soudní rehabilitaci za jeho vazební stíhání na přelomu let 1974 a 1975 podle nálezu Ústavního soudu. Rehabilitovat Knížáka, který zemřel 26. července, 5. srpna navrhla státní zástupkyně Markéta Mizerová i obhájce Lubomír Müller, jehož vdova Marie Knížáková pověřila pokračováním ve sporu.

„Usnesení nabylo moci dnešního dne, 5. srpna 2026. Jednání trvalo 24 minut,“ řekla na závěr jednání soudkyně Lucie Ondráčková, která předsedala tříčlennému senátu.

Milan Knížák byl ve vazbě od 23. října 1974 do 7. února 1975 za údajný pokus o poškozování zájmů Československa v cizině. Podle tehdejších vyšetřovatelů poškodil zájmy státu, když odeslal do Francie písemnosti se zkreslenými informacemi o poměrech v zemi. Prokurátor nakonec stíhání zastavil, Knížák odsouzen nebyl.

Advokát Lubomír Müller rehabilitaci vnímá jako morální satisfakci, se kterou by však mělo jít ruku v ruce přiměřené odškodnění. Řekl, že podle zákona z roku 1990 se k rehabilitaci váže od té doby nevalorizovaná částka 83,33 korun za každý den věznění. Za zhruba tři a půl měsíce Knížákovy vazby by tak vdova Marie Knížáková měla dostat částku přibližně 8000 korun. O jejím vyplacení má do půl roku rozhodnout na Müllerovu žádost Ministerstvo spravedlnosti.

Zákon o soudní rehabilitaci z roku 1990 podle Müllera stanoví, že řízení nebrání smrt jeho účastníka. Ve verdiktu jde podle Müllera i o vytvoření precedentu, z něhož by měli užitek všichni, kdo se dosud nedočkali nápravy.

Rozhodnutí je tak podle Müllera odkazem pro justici. Má podle Müllera tři body. Rehabilitační návrh může být za prvé podán kdykoli, i půl století po případu. Při dvojím výkladu zákona má soud za druhé volit výklad ve prospěch poškozeného. Za třetí do rehabilitačního řízení patří přísedící, nemá rozhodovat samosoudce.

U Knížákovy rehabilitace bylo nejprve sporné, zda se podle zákona z roku 1990 rehabilitace vztahují i na lidi za minulého režimu vazebně stíhané, ale neodsouzené. Ústavní soud řekl, že je zapotřebí zvolit výklad ve prospěch rehabilitace, aby ke staré křivdě nepřibyla nová.

V jiných případech byl Knížák za krátkodobá zadržení před listopadem 1989 podle Müllera už rehabilitován. Ještě tři nebo čtyři případy z 60., 70. a 80. let soudy podle něho řeší. Po letošním nálezu Ústavního soudu by nemusely dlouho trvat. „Je to precedenční rozhodnutí a odkaz pana profesora (Knížáka) celé české justici a občanům ČR,“ řekl Lubomír Müller.

Tento týden podle něho také Obvodní soud pro Prahu 6 rehabilitoval disidenta Jaroslava Kukala, rovněž in memoriam, za dva po sobě následující 48hodinové pobyty v ruzyňské věznici. Orgány státní moci preventivně zadržovaly odpůrce režimu při návštěvě tehdejšího prvního muže Sovětského svazu Leonida Iljiče Brežněva, v Kukalově případě od 30. května do 3. června 1978.

Zdroj: ČTK
Foto: wikipedia.org ( Romanvysansky, Jindřich Nosek)