Změny jednacího řádu vlády, které minulý týden předložila vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha, omezí transparentnost jednání vlády a odpovědnost politiků za rozhodování. V tiskové zprávě to 27. července uvedla protikorupční organizace Transparency International (TI). Podle návrhu úřadu vlády by se například podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům mohlo od září omezit. Rozhodování premiéra by se naopak mohlo posílit. Úpravy jednacího řádu hájil ředitel odboru vládní agendy úřadu vlády Jiří Holík jako krok, který má pouze zpřehlednit zastaralý dokument bez faktických změn.

Po tiskové konferenci k jednání kabinetu Holík novinářům vysvětloval, jak je to například s úpravou rozhodování o tom, zda bude schůze otevřená, či uzavřená. „Fakticky vždy o tom rozhodoval předseda vlády, vychází to z formulace Ústavy ČR, podle které předseda vlády stanovuje program vlády a řídí její jednání, logicky tak rozhoduje i o tom, zda bude jednání uzavřené, kdo se ho bude účastnit,“ uvedl.

Transparency uvedla, že slova o zpřehlednění a upřesnění dokumentu popisují situaci jen zčásti. „Zároveň návrh obsahuje změny, které omezují transparentnost jednání vlády a odpovědnost politiků za jejich rozhodování,“ uvedla TI.

Z jednacího řádu má podle organizace zmizet pravidlo pro zařazování agendy do bodu projednávaného bez rozpravy. Dosud bez ní není možné projednat věci týkající se majetku státu, veřejných zakázek či dotací. „Není překvapením, že jsou to právě dotace, o kterých předseda vlády Babiš nechce vést žádnou diskusi. Zajištění otevřených penězovodů je totiž jednou z jasných priorit jeho kabinetu, a každá debata potenciálně otevírá možnost řešit jeho zjevný střet zájmů,“ uvedl ředitel organizace David Kotora.

Z nového jednacího řádu vlády dále vyplývá, že by premiér mohl zrušit nebo zkrátit připomínkové řízení k předkládanému materiálu. Podle TI to může vést k tomu, že materiál bude předkládán pouze připomínkovým místům, která nebudou mít kritický přístup k materiálu. „Premiér už od roku 1998 může na základě jednacího řádu rozhodnout o omezení počtu připomínkových míst případně zkrácení, může rozhodnout i o tom, že připomínkové řízení nebude provedeno, týká se to pouze nelegislativních materiálů,“ uvedl k tomu Holík.

Z jednání kabinetu se mají podle návrhu na změnu řádu pořizovat písemné záznamy, zvukový záznam ze zasedání by byl jen pro potřeby kabinetu a nebude ho možné 30 let získat podle informačního zákona. Písemný záznam nemá podle TI nově obsahovat žádnou zmínku o průběhu rozpravy. „To představuje zásadní změnu oproti nyní platné úpravě. Jednání vlády nejsou veřejná, a zápisy tak představují jedinou možnost, jak se občané mohou dozvědět o jejich průběhu,“ uvedla organizace.

Podle Holíka jsou zvukové záznamy z jednání vlády od samého vzniku vlády neveřejné. V roce 2024 stanovila novela kompetenčního zákona, že za 30 let budou předány archivu.

Pravidlo o zvukových záznamech je pak podle organizace v rozporu s právem na informace. „Je těžké vymyslet legitimní důvod, proč by zvukové záznamy neměly být dostupné plošně a po takto dlouhou dobu. Bohužel se zdá, že je cílem vlády žadatele o informace odradit, či přímo vytvořit důvod pro procesní průtahy v jejich žádostech, což je velmi alarmující a potvrzuje to autokratické tendence vlády. Nezapomínejme totiž, že právo na informace je právem, které zákon nemůže jen tak omezit,“ dodal právník organizace Kryštof Doležal.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com