Demokratické instituce v České republice zůstávají stabilní a odolné, zároveň ale přetrvávají nedostatky například v legislativních procesech, digitalizaci justice, boji proti korupci či financování veřejnoprávních médií. Vyplývá to z nové zprávy Evropské komise o stavu právního státu za loňský rok, shodly se odbornice na konferenci 21. července věnované zmíněnému dokumentu.

Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová uvedla, že letošní zpráva přináší pro Českou republiku dva hlavní závěry. „Jeden je, že demokratické instituce v České republice jsou stabilní a odolné. Druhý závěr je, že právě proto si můžeme dovolit vést otevřenou debatu o tom, jak je dále zlepšovat, protože některé významné výzvy stále přetrvávají,“ řekla. Jedná se podle ní o kvalitu legislativního procesu, transparentnosti a předvídatelnosti rozhodování, efektivity některých reforem, digitalizace soudnictví a účinnosti protikorupčních mechanismů.

Zpráva podle Ladmanové pozitivně hodnotí nezávislost české justice nebo přijetí zákona o lobbingu, doporučuje ale například dokončit digitalizaci soudnictví, upravit pravidla pro střet zájmů či posílit ochranu novinářů.

Poradkyně premiéra pro evropské záležitosti Milena Hrdinková označila zprávu za důležitý preventivní nástroj a prostředek spolupráce mezi členskými státy. Zdůraznila, že právní stát splňuje základní standardy ve všech členských zemích Evropské unie a smyslem mechanismu je jejich další zlepšování. Podle ní je nutné výsledky hodnotit v širším evropském i časovém kontextu, nikoliv izolovaně.

„Vláda České republiky ji (zprávu) vnímá jako velkou inspiraci, materiál pro spolupráci, pro další zlepšování. A věřím, že i do budoucna najdeme cestu, jak ty náročné reformy realizovat,“ uvedla Hrdinková.

Evropská komise zveřejňuje zprávu o stavu právního státu ve všech členských zemích Evropské unie. Hodnotí v ní zejména fungování justice, boj proti korupci, svobodu a pluralitu médií či systém brzd a protivah. Zpráva slouží jako preventivní nástroj k identifikaci rizik pro právní stát a k formulaci doporučení.

Mechanismus pravidelných zpráv vznikl v reakci na vývoj v Polsku po roce 2015 jako preventivní nástroj ochrany právního státu, připomněla bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Zdůraznila, že cílem nebylo vytvářet předstupeň sankcí, ale věcně popsat situaci v jednotlivých státech a vést s nimi dialog. Současně upozornila, že pokud se v některé zemi kumulují systémové zásahy do právního státu, může zpráva přispět k zahájení dalších kroků Evropské komise.

Jourová se vyjádřila také k připravovaným změnám týkajícím se veřejnoprávních médií. Uvedla, že pokud by Česká republika přijala například právní úpravu, která by jejich fungování fakticky znemožnila například výrazným omezením financování, Evropská komise by podle ní mohla zahájit řízení kvůli porušení evropského nařízení o svobodě médií.

Zdroj: ČTK
Foto: freepik.com