Evropský soud pro lidská práva dne 16. 7. 2026 ve svém rozsudku č. 7411/24, Karičková proti České republice, rozhodl, že Česko diskriminovalo stěžovatelku, která se domáhala ochrany po útoku skupiny osob spojených s prostředím ultrapravicových fotbalových ultras v Sokolově v červenci 2021. ESLP konstatoval, že české orgány nezajistily účinné a důkladné vyšetření možného rasového motivu útoku a neposkytly oběti ochranu odpovídající požadavkům Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Případ se týká hromadného útoku, který se odehrál 23. července 2021 v Sokolově. Skupina návštěvníků města, mezi nimiž byli podle následného vyjádření Policie České republiky také ultrapravicoví fotbaloví ultras, napadla místní romské obyvatele.

Útočníci podle výpovědí poškozených používali rasistické nadávky, házeli po poškozených různé předměty a někteří z nich byli ozbrojeni. Stěžovatelka byla během útoku zasažena předmětem do nohy, její rodinní příslušníci utrpěli další zranění, mimo jiné i řezná poranění. Mezi napadenými byl i nezletilý.

Policie České republiky následně potvrdila, že část účastníků incidentu patřila mezi tzv. ultrapravicové ultras jednoho z klubů nejvyšší české fotbalové soutěže. Přesto české orgány činné v trestním řízení podle stěžovatelky dostatečně nezohlednily řadu okolností, které mohly ukazovat na předsudečný motiv útoku.

Přestože v případu existovala řada tzv. indikátorů předsudečné trestné činnosti – včetně rasistických projevů během útoku a zapojení osob spojených s prostředím fotbalového násilí – orgány činné v trestním řízení podle stěžovatelky tento kontext dostatečně nezohlednily. Policie dále podle jejího názoru nevyužila všechny dostupné prostředky k identifikaci pachatelů útoku, nedostatečně pracovala s důkazy o možném rasovém motivu a neumožnila jí plně využít její procesní práva.

ESLP dal stěžovatelce za pravdu a jednomyslně rozhodl, že Česká republika porušila článek 3 (zákaz mučení) v jeho procesní složce a dále článek 14 (zákaz diskriminace) ve spojení s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelce pak přiznal jako náhradu nemajetkové újmy 15 000 eur a dalších 16 275 eur jako náhradu nákladů řízení.

Celý rozsudek ESLP najdete ZDE.

Zdroj: In IUSTITIA + ESLP

Ilustrační foto: redakce AD