Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od 1. července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti. Stát může nově nabídnout firmě příležitost vyhnout se odsouzení ale i obvinění, pokud včas přijde s nápravnými a preventivními opatřeními, nahradí škodu a bude s orgány transparentně komunikovat. Tomuto tématu se bude věnovat také letní číslo Bulletinu Advokacie. 

Doposud znamenalo spáchání trestného činu pro korporace odsouzení v trestním řízení a záznam v rejstříku trestů, ztrátu způsobilosti účasti na veřejných zakázkách nebo ztrátu bezpečnostní prověrky. Což má negativní reputační důsledky a ztěžuje odsouzeným společnostem další podnikání. Přicházející legislativa tak přináší změnu mindsetu — firmám nabízí cestu, jak se zničujícím následkům pro její budoucí fungování vyhnout. Co od firem stát na oplátku očekává, je transparentní a proaktivní přístup při pochybeních.

Nová legislativa začne platit od 1. července 2026. Jejím cílem je odklon od trestního stíhání právnických osob (firem) tam, kde to nebude bezpodmínečně nutné. „Předpokladem je aktivní přístup dotčené firmy, která nebude nic skrývat, a řada nápravných a preventivních opatření. Výsledkem pro ni může být vyhnutí se odsuzujícímu rozsudku, který by ji bránil přijímat například veřejné zakázky, nebo by mohl být překážkou v komunikaci s bankami či pojišťovnami,“ komentuje Ladislav Smejkal, vedoucí týmu pro řešení sporů a trestní právo pražské kanceláře Dentons. „Pro český stát na druhé straně to bude snazší časově i procesně,“ doplňuje.

Inspiraci této legislativní změny lze hledat v západních zemích, jako je Francie, Velká Británie a USA. Tam podobné dohody se stíhanými společnostmi fungují podobně jako podmíněné odsouzení u lidí, jen právě bez nutnosti odsouzení. „Od společnosti se čeká, že během zkušební doby nespáchá nový trestný čin a zlepší svůj compliance systém. Pokud podmínky splní, celá věc pro ni navždy končí,“ říká seniorní advokát Tomáš Syrový. „Britský model pak klade důraz zejména na to, aby firma na své pochybení přišla sama a nejlépe ho i sama nahlásila. Pokud společnost spolupracuje až pod tlakem důkazů, šance na podmíněné upuštění od trestního stíhání klesá a společnost se spíše podívá před soud“ doplňuje advokát s tím, že ve Spojených státech je tento mechanismus vůbec nejčastějším způsobem skončení trestního stíhání právnické osoby.

Včasná komunikace, rychlá náprava a vyjednání podmínek skončení trestního stíhání

K podmíněnému upuštění od trestního stíhání může dojít jak v přípravném řízení na základě rozhodnutí státního zástupce, tak později rozhodnutím soudu. Firma musí v první řadě uznat, že se skutek stal, a vyslovit s tímto postupem souhlas. Zároveň se od ní očekává, že nahradí způsobenou škodu nebo se k tomu zaváže, přijme opatření k nápravě škodlivých následků a složí peněžitou částku určenou na pomoc obětem trestných činů. Podmínkou také může být, že navrhne vylepšení svého compliance anebo vybere nezávislého advokáta či auditora, který bude změny compliance sledovat a pro soud vyhodnotí, zda firma podmínky upuštění od trestního stíhaní plní, nebo ne.

Při vyjednávání o tom, zda je od stíhání bude možné upustit a za jakých podmínek, může hrát roli celá řada faktorů. Posuzovat se bude především závažnost a rozsah protiprávního jednání, míra zapojení managementu i to, zda má firma historii předchozích odsouzení či jiných pochybení. Podobně jako v zahraničí i u nás bude klíčové, zda firma pochybení oznámila dobrovolně, jak spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení. Důležitou roli sehraje i kvalita compliance programu, který firma měla v době spáchání činu, a nápravná opatření, která přijala po jeho odhalení. Přihlížet se bude i k důsledkům, které by odsouzení mělo pro zaměstnance společnosti, její věřitele a další podnikání.

Vedle právnické osoby lze nadále stíhat i konkrétní fyzické osoby v oddělených řízeních. Samotní zaměstnanci či manažeři přitom možnost odklonu od trestního stíhání mít nebudou.

Přicházející změna vysílá firmám poměrně jasný signál, stát chce i v trestním řízení motivovat firmy k self reportingu. Investice do compliance programů a interních šetření je reálná pojistka, která může rozhodnout o tom, zda firma přečká pochybení svých zaměstnanců a zástupců a s jakými kartami bude hrát v trestním řízení.

Firmy, jež dokážou problém identifikovat, případně ho i samy nahlásí a navrhnou, jak se mu příště vyvarovat, získají šanci vyjednat se státem dohodu, díky které se vyhnou se trestnímu stíhání a odsouzení.

Zdroj: Dentons
Foto: pixabay.com