Při ukládání zabezpečovací detence musí justice vždy důkladně zvážit všechny mírnější alternativy. Ústavní soud dne 25. června vyhověl stížnosti muže, u kterého se pojí psychiatrická diagnóza se závislostí. Okresní soud v Kroměříži jej poslal do detence, nyní musí rozhodovat znovu, plyne z nálezu, který je dostupný na webu soudu.

Muž měl zprvu nařízené ambulantní léčení, později ochranné léčení v ústavní formě, nakonec okresní soud rozhodl o změně na zabezpečovací detenci. Poukazoval na to, že muž opakovaně mařil léčení, například užíval návykové látky a alkohol, což zhoršovalo jeho zdravotní stav. Muž má takzvanou duální diagnózu. Trpí paranoidní schizofrenií, zároveň je závislý na návykových látkách, a existuje tak riziko nebezpečného chování a recidivy.

Proti usnesení okresního soudu podal muž stížnost, které však zlínská pobočka krajského soudu nevyhověla. Poté se obrátil na ÚS, argumentoval hlavně zásahem do práva na osobní svobodu.

Ústavní soudci v nálezu poukázali na to, že zabezpečovací detence je nejpřísnějším druhem ochranného opatření a velmi intenzivním zásahem do osobní svobody. Intenzitě zásahu musí odpovídat nároky kladené na rozhodování obecných soudů, a to jak z hlediska důkazního standardu, tak z hlediska odůvodnění. Klíčový je princip přiměřenosti.

„Zaprvé ochranné opatření nelze uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti pachatelem spáchaného činu a nebezpečí, které od pachatele v budoucnu hrozí pro zájmy chráněné trestním zákonem,“ stojí v nálezu. Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením navíc nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu.

Soudy musí vždy zvažovat mírnější alternativy, na možnosti se mohou ptát znalců, a teprve poté rozhodovat. U lidí s duální diagnózou je alternativou ústavní léčení ve specializovaných zařízeních.

„Soudy se v dalším řízení budou zabývat výše uvedenými principy proporcionality, přičemž jsou povinny pečlivě odůvodnit, zda s ohledem na povahu hrozby, kterou stěžovatel představuje pro společnost, jsou jím namítané alternativy relevantní. Posouzení těchto kritérií musí být důkladné,“ uvedl ÚS.

Soudy o detenci rozhodují zpravidla u lidí, kteří jsou – často kvůli vážné duševní poruše – mimořádně nebezpeční a nelze je ponechat na svobodě ani v ústavní léčbě. Detence je na dobu neurčitou a justice pravidelně posuzuje, zda důvody trvají. Režim detenčních ústavů, z nichž jeden je i v Brně, kombinuje vysoké zabezpečení a povinnou psychiatrickou a psychologickou léčbu, typicky u pachatelů závažné násilné nebo sexuální trestné činnosti.

Zdroj: ČTK a ÚS

Foto: ilustrační Freepik