Co by čekalo advokáty a advokátky, pokud by byl schválen ve své současné podobě návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii? Odpověď přináší nejnovější číslo Bulletinu advokacie v obsáhlém rozhovoru s místopředsedou Sekce ČAK pro AML Adamem Felixem, a bohužel to opravdu není příjemné „letní“ čtení. V odborné části červnového Bulletinu advokacie pak najdete řadu zajímavých článků a  judikatury.

I když to opravdu není čtení zábavné, ale ve své podstatě hluboce děsivé, rozhovor s Adamem Felixem by si měl přečíst každý advokát či advokátka, kteří v každodenním pracovním shonu ještě neměli čas se návrhem z dílny Ministerstva financí podrobněji zabývat.

Bohužel, návrh zákona o ekonomické ochraně státu je (kromě dalších aspektů) jen prohloubením a potvrzením zcela nedostatečné ochrany komunikace mezi advokátem a klientem jako jednoho ze základních pilířů právního státu u nás, jak o tom píše hned v prvním odborném příspěvku tohoto čísla BA předsedkyně ČAK Monika Novotná. V článku nazvaném Mlčenlivost nestačí: ochrana komunikace advokáta a klienta po rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice jeho autorka vychází z rozhodnutí českých soudů, která ESLP ve svém rozsudku přezkoumával, a na jejich základě pojmenovává konkrétní systémové nedostatky v českém právu, jež mohou oslabovat ochranu základních práv a narušovat důvěru v principy právního státu. Jak zdůrazňuje, snaha o pevné ukotvení advokátního tajemství jako ochrany jednotlivce před zásahy veřejné moci musí v České republice pokračovat.

K napsání druhého odborného příspěvku nejnovějšího čísla Bulletinu advokacie pak spojili své síly zkušený obhájce Tomáš Sokol a soudní znalec Vladimír Smejkal, který se podílel na vyšetřování mnoha závažných trestných činů spáchaných v souvislosti s moderními informačními technologiemi a na internetu. Jejich článek nazvaný Kryptoaktiva a jejich právní režim má ambici stát se prvním komplexním zpracováním právních aspektů kryptoaktiv v českém odborném prostředí a otevřít kvalifikovanou odbornou debatu, která v této oblasti dosud citelně chybí.

Z dalších odborných článků pak v letošním šestém Bulletinu advokacie najdete mj. příspěvek Pavla Matese Vysvětlení ve správním právu, který se, jak název napovídá, zaměřuje na institut vysvětlení a podmínky jeho využití podle správního řádu ze strany správních orgánů, ale i kontrolních orgánů či policie, či článek Miroslava Dvořáčka Podmínky pro provedení místního šetření ÚOHS a daňové kontroly z pohledu čl. 8 Úmluvy, ve kterém autor analyzuje pravomoci správce daně a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci daňové kontroly, resp. místního šetření, a následně zkoumá legitimitu rozdílného přístupu pro posouzení zákonnosti zahájení těchto kontrolních postupů správními orgány vůči jejich adresátům z hlediska čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V rubrice Z judikatury pak doporučujeme vaší pozornosti nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2026, sp. zn. III. ÚS 3062/25, podle něhož se náhrada hotových výdajů a odměna ustanoveného advokáta neřadí mezi náklady státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2026, č. j. 8 As 38/2025-80, podle jehož závěrů pacht obchodního závodu jakožto věci hromadné nepředstavuje propachtování (podpacht) ani „přenechání věci k užívání jiné osobě“ ve smyslu § 2334 o. z.

Navzdory vážným tématům vám přejeme hezké léto s Bulletinem advokacie!

Redakce AD

Foto: redakce AD