Rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 15. 12. 2025 (č. 16915/21, Danileţ proti Rumunsku) [1] přináší aktualizaci pravidel pro posuzování svobody projevu soudců na sociálních sítích podle čl. 10 EÚLP. Případ se týkal soudce, který na veřejném Facebooku kriticky komentoval stav veřejných institucí a sdílel rozhovor státního zástupce. Za tyto příspěvky mu byl uložen kárný trest (snížení platu o 5 % na dva měsíce).

 

ESLP potvrdil, že i soudci mají právo na svobodu projevu jako každý jiný jednotlivec. Zároveň však soud zdůraznil, že postavení soudce vyžaduje zvýšenou zdrženlivost, která slouží k ochraně důvěry veřejnosti v soudnictví. Při posuzování mezí svobody slova následně ESLP hledá rovnováhu mezi těmito dvěma hodnotami.

Velký senát formuloval soubor kritérií, která mají vnitrostátní orgány zohledňovat při posuzování podobných případů:

Jako první zdůraznil ESLP, v jaké situaci se soudce vyjadřoval a jakou formu tento projev měl.

Vyjádření soudce k otázkám veřejného zájmu požívají vysokou míru ochrany. Naopak méně chráněné jsou osobní názory nesouvisející s veřejným zájmem či výroky schopné poškodit jiné zájmy. Význam má i forma projevu – soudce se vždy musí vyjadřovat zdrženlivě, přesně a jednoznačně.

ESLP dále zkoumá kontext projevu a postavení, resp. roli soudce. Posuzuje se širší společenský a historický kontext, v němž byl projev učiněn. Relevance se přikládá také konkrétní funkci soudce, například zda jde o předsedu či místopředsedu soudu. Současně platí zákaz komentování probíhajících řízení tak, aby nebyla ohrožena spravedlivost rozhodnutí ve věci.

Přirozeně je důležitým také dopad projevu, tedy zda daný soudce zveřejnil příspěvek na veřejnou či uzavřenou platformu. Samotné sociální sítě zvyšují jak samotný dosah sdělení, tak rizika ohrožení vážnosti stavu soudce. Zohledňují se přitom skutečné či potenciální negativní dopady na důvěru v justici.

Z hlediska postihu soudce za sdílení názoru potom ESLP zkoumal závažnost uložené sankce. Ta musí být přiměřená legitimnímu cíli nebo cílům, ale zároveň by měla plnit tzv. odrazující funkci, jak na ostatní soudce, případně státní zástupce, ale i další členy profese.

ESLP neopomenul zdůraznit, že v rámci kárného řízení musí být garantovány principy účinné a dostatečné ochrany proti svévoli, zejména možnost nechat uložené opatření přezkoumat nezávislým a nestranným orgánem příslušným k posouzení všech relevantních skutkových i právních otázek.

Výsledek ve věci Danileţ

Senát dospěl k závěru, že Rumunsko porušilo čl. 10 EÚLP, neboť rumunské soudy neposkytly relevantní a dostatečné důvody, které by ospravedlnily zásah do stěžovatelova práva na svobodu projevu.

Praktický význam a vztah k českému justičnímu prostředí

Rozsudek potvrzuje, že soudci mohou vystupovat i k širším společenským otázkám – včetně kritiky veřejné moci či obrany právního státu. Současně ale zdůrazňuje nutnost uměřenosti, přesnosti a uvážlivosti, zejména na veřejných sociálních sítích.

V kontextu České republiky nejsou tyto závěry pouze teoretické. Také tuzemská praxe ukazuje, že veřejná vystoupení soudců a státních zástupců – zejména v médiích či na sociálních sítích – mohou vést ke kárné odpovědnosti, pokud jsou vnímána jako ohrožující důvěru v justici. Příkladem může být mediálně sledovaná kauza bývalé státní zástupkyně JUDr. Petry Lastovecké, jíž byla udělena výtka mimo jiné za způsob jejího veřejného vystupování v souvislosti s probíhající kauzou, přičemž nadřízení dovozovali možné ohrožení důvěry v činnost státního zastupitelství.[2]

Rozhodnutí zároveň ukazuje limity unifikovaných testů: samotná kritéria nejsou hierarchická a jejich aplikace zůstává silně závislá na konkrétním kontextu. To vede k rozdílným výkladům – jak mezi vnitrostátními soudy, tak i uvnitř samotného ESLP. V českém prostředí to odpovídá dlouhodobé zkušenosti, že ačkoliv je svoboda projevu soudců chráněna, jejich vystupování je současně limitováno profesní etikou a požadavkem zachování nestrannosti a důvěryhodnosti justice, přičemž hranice přípustnosti zůstává v konkrétních případech obtížně předvídatelná.[3]

 

Autor: Mgr. Kateřina Malchárková, advokátka v Praze

Foto: ilustrační Magnific

 

---

[1] ESLP (velký senát). Rozsudek ze dne 15. 12. 2025 ve věci Danileţ proti Rumunsku, č. 16915/21. Dostupné z: https://mezisoudy.cz/databaze-judikatury/detail-rozhodnuti/8f286e37-da1a-11f0-ab07-005056b43026_danilet

[2] Česká justice. Rezignace neznamená konec. Zákon umožňuje žalobkyni Lastovecké domáhat se očištění. Česká justice, 9. 6. 2026. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2026/06/rezignace-neznamena-konec-lastovecka/

[3] STEHLÍKOVÁ, Jana. Omezení svobody projevu soudců a jeho morální zdůvodnění v judikatuře ESLP a NSS. Právní prostor, 28. 2. 2022. Dostupné z: Omezení svobody projevu soudců.