Vláda by měla nejpozději do konce letoška předložit adiktologický zákon. Do jeho platnosti by měla zajistit přechodné financování adiktologických služeb mimo rozpočet zdravotnictví. V otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi a vládě to napsal Think tank racionální politiky závislostí (TTRPZ). Reaguje tak na přesun protidrogové politiky pod ministerstvo zdravotnictví. O přemístění agendy rozhodla vláda před dvěma týdny bez předchozího projednání. Odborníci záměr ostře kritizují. Varují před dopady.

 

„Česká republika vybudovala za 30 let systém protidrogové politiky, který je mezinárodně oceňován a jehož výsledky (včetně mimořádně nízké prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog) jsou měřitelné a doložitelné. Tento systém potřebuje stabilní zákonný základ,“ uvedl TTRPZ.

Doporučuje vládě, aby nejpozději do konce roku předložila návrh adiktologického zákona, který by příští rok projednal Parlament. Po dobu přípravy normy by měla zachovat protidrogový odbor a radu pro koordinaci politiky v oblasti závislostí v úřadu vlády pod premiérem. Zajistit by měla i přechodné financování nezdravotních adiktologických služeb mimo rozpočet zdravotnictví, a to se zárukou na více let do doby platnosti nového zákona.

Vládní odbor protidrogové politiky s jeho oddělením koordinace a financování protidrogové politiky a Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti spadá teď pod premiéra. Ten má pod sebou i oddělení politiky duševního zdraví. Útvary se přestěhují na Ministerstvo zdravotnictví, kde budou od července. Přemístit se tam má i zázemí vládních rad pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a pro duševní zdraví.

Podle vlády povede změna v k větší efektivitě a nadresortnost se zajistí tím, že radám bude dál předsedat Babiš. Podle think-tanku přesun trvalé a funkční řešení ke zlepšení koordinace a k vyšší efektivitě nepředstavuje.

Agenda je průřezová a týká se více resortů, krajů i zdravotních pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví nemá zákonný mandát ke koordinování postupu proti hazardu, u daní, cel či bezpečnosti. Sociální služby pak není možné hradit ze zdravotního pojištění, podotkli experti. „Přesun koordinace tedy může komplikovat financování programů, které zvyšují kvalitu života statisíců lidí a jehož přerušení by způsobilo výrazné negativní dopady na státní rozpočet,“ píše TTRPZ.

Připomíná, že vládní odbor protidrogové politiky už za minulé Babišovy vlády připravil v projektu za unijní dotace návrh adiktologického zákona s úpravou vzniku Národní agentury pro závislosti. Ta by byla samostatná s vlastním rozpočtem. Rozdělovala by peníze adiktologickým službám. Převzala by agendu regulace psychomodulačních látek a hazardu. Připravovala by strategie a plány. Zastupovala by Česko v mezinárodních institucích. „Model je srovnatelný s Národní sportovní agenturou,“ uvedl institut.

Babiš v pondělí řekl, že vláda adiktologický zákon připraví. Uvedl, že rozhodnutí o přesunu agend je ale definitivní.

Za vznikem TTRPZ stál před lety bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten teď působil mimo jiné jako poradce končícího koordinátora Pavla Béma.

 

Vobořil: Přesun agendu závislostí zničí, nový koordinátor má být silná figura

Přesun protidrogové politiky pod ministerstvo zdravotnictví tuto agendu zničí. K postupu proti závislostem by neměly vládě stačit jen informace od policie. Národní protidrogový koordinátor by měl být figura se silnou politickou důvěrou, ne úředník, řekl bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Reagoval tak na vyjádření premiéra Andreje Babiše, podle něhož je rozhodnutí vlády o převodu agend definitivní, nový koordinátor se vybere ve výběrovém řízení a větší důvěru, než v dosavadního koordinátora Pavla Béma má předseda vlády v šéfa policejní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha.

„Myslím si, že to (převod protidrogové politiky) zabije tuto agendu. Už na ministerstvu zdravotnictví byla. Mělo řešit tabák, alkohol. Dokud jsme to (legální návykové látky) nedostali do národní strategie, nehnulo se prstem. Co se týká hazardu, ten na ministerstvu řešit nebudou. Nemají k tomu kompetence,“ uvedl Vobořil.

Vláda předminulé pondělí schválila na návrh Babiše a vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy přesun agendy lidských práv a protidrogové politiky do čtyř ministerstev. Agenda závislostí se má propojit s agendou duševního zdraví, má spadat pod resort zdravotnictví. Podle kabinetu bude fungování efektivnější. Experti záměr kritizují. Poukazují na to, že převáděná témata se týkají více ministerstev dohromady a je potřeba nadresortní řízení. Obávají se ochromení českého protidrogového systému, omezení péče, šíření nových drog, černého trhu či infekcí. Navrhují místo přemístění vznik Národní agentury pro závislosti po vzoru Národní sportovní agentury.

Podle Vobořila by vláda měla tedy odpovědět na více než 30 otázek. Upřesnit by měla mimo jiné to, jak bude ministerstvo zdravotnictví vyplácet dotace na sociální služby, která ustanovení kompetenčního zákona mu umožňují koordinovat postupu u hazardu, daní či policie, kdo ponese politickou odpovědnost za případný růst počtu případů nákaz a předávkování. Dotazy se týkají i toho, zda k jednání o přesunu byly přizvány tajné služby a vyjádřila se Bezpečnostní rada státu a záměr se konzultoval s vládní radou.

Podle Vobořila je agenda široká, zahrnuje vedle léčby a prevence také boj proti nelegálnímu trhu, a to třeba u tabáku. Bývalý koordinátor poukazuje na obří finanční úniky. Zmiňuje také boj proti hazardu, digitálním závislostem i alkoholu.

Béma jako koordinátora měla původně měla nahradit od července vedoucí vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Premiér 1. června řekl, že se na nového koordinátora vyhlásí výběrové řízení. Vobořil je přesvědčen o tom, že koordinátor musí být figura se silnou politickou důvěrou. Zmínil, že ve Francii, USA či Německu koordinátora jmenuje prezident, nebo parlament. „Nemůže to být úředník z výběrového řízení. Nebo může, ale pak je to jasná zpráva, že agendu chtějí zabít,“ dodal bývalý koordinátor. Podle něj mohou být pohledy na problematiku závislostí různé a nemusí být shoda, pro rozhodování ale nemůžou stačit jen informace od policie.

 

Experti na závislosti a začleňování stávkovali

Odborníci na závislosti a sociální začleňování 1. června kvůli chystané reorganizaci ve státní správě stávkovali. Obávají se, že změny ohrozí kvalitu a dostupnost jejich služeb. Poskytovatelé adiktologických služeb v poledne na dvě hodiny přerušili své služby a protest vyjádřili černým oblečením. Odboráři Agentury pro sociální začleňování, která funguje na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), během jednodenní stávky poukázali na podle nich překotné změny a rušení odborných týmů.

Do dvouhodinové stávky adiktologických služeb se zapojilo 40 organizací, které provozují 250 služeb a mají asi 3500 pracovníků, řekl novinářům ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) Matěj Hollan. Svou činnost přerušily například poradny, ambulantní služby, terénní projekty nebo programy výměny injekčních jehel pro drogově závislé. Poskytovatelé adiktologických služeb vyzvali vládu, aby své rozhodnutí zrušila.

„Říkáme, že hrozí nástup fentanylu, HIV a různých typů žloutenek, a myslíme to – doslova – smrtelně vážně,“ řekl Hollan. Ministerstvo zdravotnictví, kam se má protidrogová agenda z úřadu vlády od července přesunout, neumí podle něj řešit služby na pomezí zdravotních a sociálních.

Stávkovali také pracovníci Agentury pro sociální začleňování působící na MMR. Protestem chtěli dát najevo nesouhlas s náhlými reorganizacemi ve státní správě. Do jednodenní stávky vstoupilo 39 lidí, dalších 15 ji podpořila, řekl předák odborů agentury Václav Nikl. V agentuře je 116 pracovních míst, některá nejsou obsazená.

Agentura pro sociální začleňování se změnila od dubna, tehdy se sloučila Agentura pro sociální začleňování s odborem bydlení. Změně nepředcházela debata, skončilo předchozí vedení obou ministerských odborů, reorganizace agendu paralyzovala, z ministerstva odcházejí experti, tvrdí odboráři. Kvůli změnám vyhlásili koncem března stávkovou pohotovost.

Dubnová systemizace na MMR podle odborů znamenala faktický zánik agentury. Kvůli odbornému a personálnímu rozpadu hrozí podle stávkujících i problémy s dokončením některých projektů EU, včetně možného vracení stovek milionů korun. Změny podle nich pocítí znevýhodněné regiony, kde agentura působila.

„Stávkujeme především za veřejnou službu a státní správu, aby měla potřebnou kvalitu a sloužila veřejnému zájmu. Za dobrou, spolehlivou, nezávislou státní správu, která slouží občanovi,“ řekl Nikl. Odbory tvrdí, že veřejná služba se stává terčem politických útoků, tlaků a oslabování. Požadují, aby s nimi vedení úřadů a institucí organizační změny projednávala předem. Změny po volbách považují odbory za samozřejmé, musí ale být odůvodněné a projednané. „Právě úředníci nesou odbornou znalost, institucionální paměť, zkušenost s výkonem agend i odpovědnost za to, že stát postupuje podle zákona a ve veřejném zájmu,“ uvedl šéf odborářů.

 

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com