Věznice v řadě evropských zemí jsou přeplněné a přibývá v nich žen a starších lidí. Ve zveřejněné pravidelné zprávě o stavu vězeňství ve svých členských zemích to uvedla Rada Evropy (RE). Česku v počtu vězňů na místo ve věznici patří 20. příčka v žebříčku vedeném Tureckem a Francií, v podílu žen za mřížemi je druhé hned za Maďarskem.

„Mnoho evropských zemí nedokáže řešit vážné přetížení věznic, jemuž čelí,“ uvádí zpráva vztahující se k údajům z ledna 2025.

Od ledna 2024 podle ní vzrostl průměrný počet vězňů na stovku míst ve věznicích z 94,7 na 95,2. Celkem 14 zemí s více než 500 000 obyvateli eviduje více vězňů než míst ve věznicích. V nejkritičtější skupině, kterou RE označuje jako vážné přelidnění věznic, vzrostl počet zemí ze šesti v roce 2024 na devět v roce 2025. Nejhůře je na tom Turecko s Francií (131 vězňů na 100 míst), následují Chorvatsko (123) a Itálie (121). Česko je dvacáté s 95 vězni na 100 míst.

Právě Turecko je první v pořadí 13 zemí, kde meziročně přibylo vězňů (o 29 procent), za ním jsou Černá Hora (22 procent) a Lucembursko (20 procent). Lidí za mřížemi ubylo v pěti zemích, nejvíce na Ukrajině (o 18 procent), na Slovensku (16 procent) a v Gruzii (11 procent).

Zpráva hovoří o tom, že přibývá vězňů ve vyšším věku, což může v budoucnu představovat pro vězeňský systém nové provozní výzvy týkající se například jejich vyšších zdravotních potřeb či omezené mobility. Nejvíce vězňů nad 65 let mělo ve sledovaném období Chorvatsko (10,8 procenta), Srbsko (7,2) a Slovinsko (5,7).

Přibylo také žen za mřížemi, které tvořily 5,2 procenta vězňů, zatímco o rok dříve to bylo 4,8 procenta. Nejvíce jich bylo v Maďarsku (8,8 procenta), v Česku (8,6 procenta) a na Maltě (osm procent).

Rada Evropy je mezinárodní organizace se sídlem ve Štrasburku. Sdružuje 46 evropských zemí a nemá souvislost s Evropskou unií ani s jejími institucemi. Česko je členem od roku 1993.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: VSČR