Umělá inteligence může být a je skvělým pomocníkem pro právníky všech oborů – ale aby to tak bylo, musí lidé před tím i během práce s AI odvést velký kus práce a precizního strukturovaného myšlení. Tento závěr jsem si odnášela z letošního čtvrtého ročníku konference Aktuální praxe v oblasti dokazování, která se konala dne 14. května 2026 v Praze a jejímž podtitulem tentokrát bylo „Digitalizace a ochrana práv“.

Jménem Spolku českých právníků Všehrd a jeho partnera, České asociace pojišťoven, konferenci zahájila a její účastníky přivítala odborná garantka konference a autorka celého projektu konference, prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D., z Katedry občanského práva Právnické fakulty UK, která pak celou konferenci rovněž moderovala. V úvodním příspěvku zdůraznila nástup agentní AI jako vývojový krok, který je v kontextu civilního procesu a ochrany práv nutno reflektovat.

Především pro přítomné soudce a advokáty, ale samozřejmě i všechny ostatní přítomné právníky a studenty a studentky (v zaplněném amfiteatru PF UK byl celou konferenci přítomen i předseda Zemského soudu v Norimberku, dr. A. Zwenger) byl velmi poučný hned první konferenční příspěvek, který jeho autor, prof. Ing. Jan Flusser, DrSc., předseda Rady Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, (který je též koordinátorem znalecké činnosti tohoto ústavu), nazval Video jako důkaz v éře AI pohledem znalce a v jehož úvodu předvedl na příkladech ze své praxe možnosti současných technologií. Jak uvedl, se vznikem AI nastává pro zkoumání pravosti videí a fotografií coby důkazů zcela nová situace, kdy i zfalšované materiály mohou projít texty pravosti. „Nevěřte ničemu, co vidíte. Bez ověření autentičnosti by se videomateriál vůbec neměl jako důkaz připustit,“ řekl. Zároveň zdůraznil, že pro odhalování takto zfalšovaných materiálů není AI při forenzní analýze využitelná, neboť nevíme, na základě čeho AI dochází k výsledkům; znalec tak není schopen přesně vysvětlit a replikovat postup, který vedl k výsledným závěrům.

 Jako druhá vystoupila Mgr. Elena Ransdorfová, ředitelka odboru provozu a podpory ICT Ministerstva spravedlnosti, která představila stav v oblasti digitalizace resortu. V tom AI naopak pomáhá. Soudci tak mohou využívat vylepšenou databázi judikatury vrchních soudů, používání umělé inteligence přinese mj. výrazně lepší vyhledávání v textech, přehlednější práci s výsledky a samozřejmě úsporu času. Úspěšně je také dokončen řetězec dílčích projektů, který umožní u všech soudních řízení pořizování audiozáznamů z jednání a jejich automatizovaný přepis místo pořizování protokolů, které jsou zdrojem konfliktů ze strany účastníků (vybavení soudních síní videokonferenčními sety, technologie pro převod nahrávek do textových záznamů, úložiště videonahrávek). Představeny byly nové funkcionality databází zpřístupněných na webu resortu, včetně chatbotů.

Jak ale poukázala další vystupující, Mgr. Alžběta Krausová Solarczyk, Ph.D., LL.M., bývalá vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, v příspěvku nazvaném AI a hodnocení důkazů, kterým navázala na loňský podrobný rozbor profesorky Mackové, mnohem větším problémem se díky AI stane pro soudce jejich nejvlastnější činnost, tedy posuzování pravdivosti důkazů, které mohou být různým způsobem a na různé úrovni ovlivněny umělou inteligencí. „Soudci budou soupeřit s mocnými systémy, ale nemůžeme dopustit, aby soudce začal věřit technologii,“ uvedla.

Po krátké přestávce pak následovala vystoupení čtyř zkušených praktiků – dvou soudců, notáře a advokátky, kteří se podělili o řadu užitečných poznatků s využíváním moderních technologií a AI či přímo předvedli jejich používání.

Jako první představil místopředseda Vrchního soudu v Praze a předseda Centra pro digitalizaci justice (CENDAI) JUDr. Roman Horáček, Ph.D., MBA, a stálý řečník všech ročníků této konference, pilotní projekty Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici. (CENDAI – odborná platforma propojující justici, akademickou sféru a technologie –vznikla v únoru 2025 za účelem bezpečného a odpovědného zavádění umělé inteligence do české justice.) Účastníci konference tak měli možnost vidět fungování iSoudu, což je inteligentní asistent pro přípravu rozhodnutí odvolacích soudů, kterého najdete na adrese rozhodnuti.cendai.cz, dalším již fungujícím soudním AI asistentem je iPoplatek na adrese sop.cendai.cz, který bude pomáhat při vyměřování a výmahání soudních poplatků, v přípravě pak je manuál pro soudy, který by měl být jejich vzorovým průvodcem při bezpečném a etickém používání AI při soudním řízení. Jak doktor Horáček zdůraznil, AI je jen nástrojem, který ulehčí práci soudní administrativy a soudců a přinese mj. unifikaci formálních náležitostí soudních písemností, ale tím, kdo zůstává plně odpovědný za obsah i formu konečného rozsudku, je vždy soudce.

Následné vystoupení předsedy Krajského soudu v Praze JUDr. Jiřího Grygara, Ph.D., nazvané AI podání k soudu a jejich zpracování z praktického pohledu, pak bylo souborem glos zkušeného praktika, který upozorňuje na možné problémy či nebezpečí – jmenujme příkladmo problémy anonymizace či pseudonymizace videonahrávek soudních jednání, otázku zabezpečení serverů, kde budou tyto nahrávky ukládány, či riziko znaleckých posudků zfalšovaných umělou inteligencí včetně vstupních podkladů.

Další vystupující, brněnský notář a IT specialista vedení Notářské komory ČR Mgr. Richard Brázda, v příspěvku nazvaném Notářství a digitalizace nejdříve shrnul základní specifika notářské profese i milníky elektronizace a digitalizace notářských agend, ve které je české notářství na předním místě v rámci celé Evropy, aby následně účastníkům konference předvedl fungování aplikace Jednačka, která umožnuje notářské zápisy na dálku. Jak závěrem poznamenal, notářství je i dnes konzervativní profesí, ve které je osobní kontakt s klientem podle jeho názoru v některých případech nenahraditelný, digitalizace a rozvoj AI ale dává veřejnosti možnost výběru.

Doslova smrští cenných rad praktika, který AI promyšleně a systematicky využívá, pak bylo závěrečné vystoupení advokátky z advokátní kanceláře JŠK Mgr. Marty Fišnerové nazvané AI v praxi, nejen advokátní. Z jejích cenných doporučení bych jmenovala především: nepoužívejte neplacené verze AI, nejlepší je interní verze AI; jako první si vždy zadejte možnost, aby se AI učila na vašich datech; zvolte vhodný model AI; základem práce s AI je dobrý prompt; vytvořte si vlastní mini AI, které definujte vlastní pravidla, nahrajte vzorové materiály; AI vždy musíte dodat kontext; neříkejte AI, jen co má vyřešit, ale z jakých kroků se má řešení skládat.

Konferenci lze označit jako mimořádně informačně a prakticky přínosnou, a to jak obsahem příspěvků, tak i vysoce odbornou moderací.  Svou komplexností se zcela odlišuje od akcí, věnovaných jen dílčím aspektům vztahu AI a právní praxe. Jubilejní V. ročník plánovaný na příští rok tak lze jen doporučit.

Text a foto: PhDr. Ivana Cihlářová