V hotelu DAP v pražských Dejvicích se v pondělí 25. května uskutečnil druhý ročník konference Legal Innovation Day pořádaný společností Wolters Kluwer. Hlavním tématem bylo využití umělé inteligence (AI) a její úskalí. Jednotliví účastníci na akci představili svá řešení, jmenovitě například nástroje Lawrence, Anywhere Legal nebo Libra. Zabývali se ale také etickými aspekty a limity užití AI.

Vystupující uváděli, že většina z advokátních kanceláří, s nimiž jsou v kontaktu, již AI v různé míře a intenzitě používá. K nejčastěji uváděným způsobům využití patřily rešerše judikatury a legislativy, drafting a analýza smluv, překlady a vícejazyčný provoz, due diligence a kontrola dokumentů a administrativa, klientský servis a knowledge management. Přednášející naopak nedoporučili užití AI při správních úvahách, sporných či neřešených právních otázkách nebo vytváření hotových výstupů, např. rozhodnutí/příkazů podle vzoru nebo na základě protokolu.

Mezi nejčastěji používanými nástroji v advokátních firmách dle účinkujících patří Harvey a Relativity.ai, řada z nich ale vyvíjí vlastní řešení. V této souvislosti se na akci představily například nástroje Anywhere Legal, Lawrence, Libra nebo k odhalování kartelových dohod sloužící Aiscension.

Konference zároveň připomněla základní právní a etické rozměry umělé inteligence. Tím nejzásadnějším je připravovaná transpozice tzv. AI Actu (EU 2024/1689) do českého prostředí, která bude gesčně spadat pod Český telekomunikační úřad. Advokátní prostředí se dosud řídilo stanoviskem České advokátní komory z roku 2023, které mj. říká, že AI sama o sobě nemůže být poskytovatelem právní služby a plná odpovědnost zůstává advokátovi. Jak ale konstatovali někteří přednášející, stávající ukotvení je poměrně fádní a je nutná jeho revize. Nové stanovisko ČAK je nyní ve schvalovacím procesu a očekává se jeho brzké přijetí.

O nutnosti tohoto kroku se už i samotná Komora přesvědčila. Její Kárná komise se zabývá případem advokáta, který čelí obvinění z toho, že při sepsání ústavní stížnosti využil některý z nástrojů umělé inteligence, jenž se odkazoval na neexistující podpůrnou judikaturu.

Partner společnosti DLA Piper Tomáš Ščerba také ve svém příspěvku v devíti krocích popsal vhodný způsob implementace AI do chodu advokátní firmy. Těmito kroky jsou 1) mandát statutárního orgánu, 2) zapojení vlastníků do procesu a alokace odpovídajícího rozpočtu, 3) GAP analýza, 4) remediační plán, 5) governance rámec, 6) defence file dle § 52 ZOK, 7) procurement, 8) IT dohled a AI literacy a 9) soustavný monitoring situace.

Patrně nejlépe by se pak Legal Innovation Day 2026 dal vystihnout konstatováním jednoho z účastníků: „Kanceláře, které nemají AI v denní agendě, budou čelit velkým ztrátám. Není otázka, jestli AI, ale kdy a v jakém rozsahu.”

Redakce AD

Foto: redakce AD