Zákony o veřejnoprávních médiích vznikají ve spěchu a bez odborné debaty
Zákony týkající se veřejnoprávních médií vznikají ve spěchu a bez odborné a veřejné debaty. Ve společném tiskovém prohlášení to 26. května uvedly vedení a odbory České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo) a iniciativa Veřejnoprávně. Vyzvaly vládu, aby zastavila kroky, které ohrožují nezávislost, stabilitu a aktuální rozsah služeb poskytovaných oběma veřejnoprávními médii.
ČT a ČRo protestují proti poslaneckému návrhu, který s několika poslanci předložil místopředseda Sněmovny Patrik Nacher. Podle novely by koncesionářské poplatky nemuseli platit lidi nad 75 let a další skupiny. Instituce se obávají, že by byla z měsíce na měsíc zrušena část příjmů z rozhlasových a televizních poplatků, a to bez jakékoliv kompenzace. „Návrh byl předložen, aniž by byl promyšlený dopad na obě instituce, které fungují na základě dlouhodobých plánů a závazků schválených jejich radami,“ píše se v prohlášení.
Návrh zákona, který mění financování médií veřejné služby z poplatků na státní rozpočet a zároveň omezuje rozsah disponibilních prostředků proti letošku o 1,4 miliardy korun, kritizují dlouhodobě pro faktické i formální nedostatky zástupci obou médií, mediální experti i opoziční poslanci. Podle nich ohrožuje nezávislost ČT a ČRo.
Kvůli návrhu zákona odbory a pracovníci ČT, ČRo a iniciativa Veřejnoprávně vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Tvrdí, že návrh by vedl k rozkolísání rozpočtu a hromadnému propouštění a média by nemohla naplňovat své poslání.
Ministr kultury Oto Klempíř v pondělí řekl, že vláda návrh zákona o médiích veřejné služby projedná po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. Schvalování ve vládě bude podle ministra kultury předcházet jednání s generálními řediteli ČT a ČRo. Podle vyjádření ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného se vládní a poslanecká předloha budou pravděpodobně projednávat ve stejnou dobu. Šťastný zároveň řekl, že nejpravděpodobněji by od příštího roku platilo veřejnoprávní televizi a rozhlas ze svého rozpočtu ministerstvo kultury.
Senátní komise se dohodla na vytvoření pracovní skupiny k zákonům o ČT a ČRo
Vyhodnotit chystané změny financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by měla pracovní skupina, na jejímž vytvoření se 26. května dohodla senátní mediální komise. Chce do ní přizvat předkladatele změn z řad vládní koalice i poslance ze sněmovního mediálního výboru, dále zástupce obou veřejnoprávních médií včetně odborů, profesních organizací a také iniciativy Veřejnoprávně, která reprezentuje zaměstnance ČT a ČRo a usiluje o zachování rozhlasových a televizních poplatků.
Předseda komise David Smoljak (STAN) zdůvodnil vytvoření skupiny tím, že chystanému vládnímu návrhu o nahrazení poplatků financováním ČT a ČRo ze státního rozpočtu nepředcházela odborná debata a potřební expertizy. Skupina by to podle Smoljaka mohla nahradit. Smoljak označil za nepravděpodobné, že se ministru kultury Oto Klempířovi (za Motoristy) podaří vypořádat se se čtyřmi stovkami připomínek do poloviny června, kdy chce normu předložit vládě.
Senátor ANO Martin Bednář uvedl, že Klempířův návrh nevypadá jako zákon vhodný k projednávání v Parlamentu. Postavil se ale proti tomu, aby skupina s ohledem na své složení dostala za úkol vyhodnotit normu „expertně, nezávisle a objektivně“. S tím souhlasila i Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09.
Skupina by se měla zabývat i již předloženým návrhem skupiny poslanců kolem Patrika Nachera (ANO), podle něhož by ještě letos televizní a rozhlasový poplatek mohly přestat platit domácnosti seniorů nad 75 let, stejně jako podnikatelé a firmy, které mají nejvýše 50 zaměstnanců. ČT a ČRo by tím přišly podle odhadů o stamiliony korun ročně a nemohly by dostát nasmlouvaným závazkům.
Senátní iniciativu přivítala pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová, podle níž by nová skupina mohla navázat na práci zaniklé expertní pracovní skupiny, kterou si nakrátko prosadili opoziční poslanci. Tato skupina se stihla sejít jednou a vyzvala Klempíře, aby svůj návrh zákona o médiích veřejné služby stáhl.
Po pondělním jednání v koalici by nový zákon o médiích veřejné služby měl být mnohem užší, než původně ministerstvo kultury zamýšlelo, a soustředit se primárně na změnu financování. ČT a ČRo by podle nejpravděpodobnější varianty měly mít samostatnou kapitolu v rozpočtu ministerstva kultury. Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun. Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat 2,07 miliardy korun, o 400 milionů méně, než letos vybere na poplatcích.
Proti připravovanému zákonu a na podporu ČT a ČRo protestovaly tisíce lidí
Proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet, protestovaly v centru Prahy 24. května tisíce lidí, demonstrovaly na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestující se sešli na Staroměstském náměstí a vyrazili před Úřad vlády ČR. Podle odhadu pořadatelů počet demonstrantů přesáhl deset tisíc. Vyjádřili nesouhlas i s dalšími kroky ministra kultury Oty Klempíře a žádali jeho rezignaci či odvolání.
Akci uspořádal spolek Milion chvilek, který zorganizoval v hlavním městě protest se stejným názvem „Ruce pryč od médií“ již na počátku května. Zúčastnily se ho tehdy podle pořadatelů desítky tisíc lidí. Minulý týden se demonstranti sešli i v dalších krajských městech. Podle spolku je čas, aby ministr kultury rezignoval. „Místo, aby českou kulturu chránil, ji opakovaně poškozuje,“ prohlásil na Staroměstském náměstí předseda spolku Mikuláš Minář.
Lidé protestovali také proti rozpočtovým škrtům, záměru změnit rozhodování o dotacích ze Státního fondu audiovize či způsobu odvolání Klempířova předchůdce ve funkci Martina Baxy ze správní rady Pražského jara. Minář upozornil i na další kroky současné vlády, například na přesun agend z úřadu vlády, kterou již dříve kritizovali ombudsmani a experti na národnostní menšiny, na problematiku závislostí a lidskoprávní témata. Experti přesun hodnotí jako oslabení tématu lidských práv a závislostí a rozbití dosavadního nadresortního systému. Nesouhlas s přesunem agend přišli v neděli na místo protestu sdělit i zástupci neziskových organizací.
Organizátoři přinesli do Strakovy akademie petici se 184 000 podpisy za stažení zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury.
Vyjádřit nesouhlas se zákonem o veřejnoprávních médiích přišli lidé také v pondělí 25. května před úřad vlády v době, kdy začínalo jednání vlády. Lidé požadovali také odstoupení ministra kultury Oty Klempíře, který zákon připravuje. Klempířův odchod žádá i nová petice, kterou Milion chvilek inicioval.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
O zákonu o médiích se dočtete také zde:
Průzkum: Česká veřejnost chce zachovat zpravodajskou roli ČT a ČRo – Svět práva – Advokátní deník
Přepracování zákona o veřejnoprávních médiích požaduje kvůli nedostatkům MF
Změna financování ČT a ČRo negarantuje nezávislost médií ani stabilní příjem
Návrh zákona o ČT a ČRo může porušovat Evropský akt o svobodě médií
Koalice chce zrušit poplatky za média, opozice se obává o nezávislost médií
O ohrožení svobody médií ve světě pak i zde:
Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let
V roce 2025 bylo v Evropě zaznamenáno 344 vážných hrozeb pro svobodu médií