Česká advokátní komora zaslala Ministerstvu financí celkem přes 500 připomínek k jeho návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a související novele zákona o Finančním analytickém úřadu (FAÚ) a zákona o advokacii. Mnohé z nich jsou zásadního rázu. Ke kritice legislativního návrhu se přidávají i Notářská a Exekutorská komora. Komora navíc upozorňuje, že nejde o první spornou legislativní úpravu současné vlády. Před nedávnem podobně ostře vystupovala proti návrhu zákona o odčerpání majetku protiprávního původu, který připravilo Ministerstvo spravedlnosti.

 

Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novele zákona o FAÚ, na němž se podílelo také Ministerstvo spravedlnosti, na konci dubna jako transpozici nařízení Evropské unie (EU) o boji proti praní špinavých peněz (AML; tedy Anti-Money Laundering) a financování terorismu. Zde ale dochází k prvnímu rozporu, jak upozorňuje předsedkyně ČAK Monika Novotná. Nařízení EU je totiž pro členské státy závazné, a tudíž pro něj není nutné utvářet nové zákony ani upravovat ty stávající.

Navrhovaná právní úprava výrazně posiluje pravomoci Finančního analytického úřadu a vytváří mechanismus, který může vést k přímému zásahu státní moci do výkonu advokacie. FAÚ by nově mohl nejen kontrolovat postup ČAK v oblasti související s AML nařízením, ale v určitých případech také přímo zasahovat vůči jednotlivým advokátům, včetně přístupu k informacím chráněným advokátní mlčenlivostí. Tyto informace by navíc mohlo FAÚ sdílet s dalšími orgány veřejné moci. Česká advokátní komora vnímá tento postup jako nepřijatelný s odůvodněním, že soukromí občanů musí zůstat za každou cenu zachováno.

Za zvlášť závažné potom Komora považuje navržené sankční mechanismy. Ačkoliv takový výklad Ministerstvo financí dementovalo, podle ČAK se dá text návrhu vykládat i tak, že FAÚ by jí mohl přikázat pozastavení výkonu činnosti advokáta nebo dokonce jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů, a to bez reálné možnosti opravného prostředku. Problematická je podle předsedkyně ČAK také příloha legislativního návrhu. Ta obsahuje 35 trestných činů, včetně nedbalostních forem, u kterých by už samotné obvinění advokáta vedlo k pozastavení jeho činnosti. Řada z nich je navíc bez jakékoli vazby na AML povinnosti. Právě k těmto bodům směřuje významný podíl připomínek ČAK k ministerskému návrhu.

‚‚Jedním ze základních principů advokacie v demokratickém právním státě je povinnost mlčenlivosti a ochrany komunikace mezi klientem a advokátem. Nezávislost advokacie představuje základní institucionální záruku ochrany práv občanů. Jakmile stát získá možnost rozhodovat o tom, kdo může, nebo nemůže vykonávat advokacii, dostává se do ohrožení samotná podstata práva každého člověka na spravedlivý proces,“ říká Novotná.

Ta si společně s dalšími zástupci České advokátní, Notářské a Exekutorské komory v průběhu minulého týdne vyžádala schůzku s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem a ministryní financí Alenou Schillerovou. Setkání se ale nakonec zúčastnil pouze první jmenovaný, za ministerstvo financí se naopak nezúčastnil žádný z čelních představitelů resortu. Předsedkyně ČAK po schůzce neskrývala rozčarování: ‚‚Z dnešního jednání vyplynulo v podstatě jenom to, že návrhy ustanovené odborné pracovní skupin nebral nikdo v potaz. Uspokojivého vysvětlení, proč vzniká zcela nový zákon, když se návrh opírá o evropskou regulaci, která má přímý právní účinek, jsme se nedočkali,” dodala Novotná.

Teprve v dubnu přitom Komora podobně razantně odmítla návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu spadající pod Ministerstvo spravedlnosti. Navrhovaná úprava podle ČAK umožňuje odčerpání majetku nejen v souvislosti s organizovanou trestnou činností, ale v podstatě v jakémkoliv případě, kdy soud dospěje k přesvědčení, že majetek může pocházet z trestné činnosti. Stejně tak by podle úpravy mohlo být možné odčerpat majetek i v situaci, kdy nebylo prokázáno, že dotčená osoba se dopustila trestného činu. ‚‚Návrh zákona v této podobě nejenže překračuje rámec transpozice evropské směrnice, která je deklarovaným důvodem jeho předložení, ale především vyvolá vážné pochybnosti o souladu s ústavním pořádkem České republiky,” doplnil místopředseda ČAK Lukáš Trojan.

 

Nejzásadnější připomínky ČAK k zákonu

1. Stát si bere právo ukončit činnost advokáta (§ 223)

Návrh zákona dává FAÚ pravomoc rozhodnout o tom, že vybraný advokát dál nesmí vykonávat svou profesi nebo ho ze seznamu advokátů rovnou vyškrtnout. ČAK je redukována na pouhého vykonavatele. Dochází zde k vícenásobnému rozporu s evropskou směrnicí AMLD 6 o praní špinavých peněz a financování terorismu.

2. Nemožnost odvolání ani u nejtvrdší sankce (§ 224)

Pokud FAÚ rozhodne o zákazu výkonu advokacie, advokát by se podle návrhu nemohl právně bránit. To je v přímém rozporu s čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech.

3. Problematická definice ‚‚chráněné informace” (§ 7)

Návrh zákon sice říká, že informace sdělené advokátovi jsou chráněné, ale pouze tehdy, pokud šlo o přípravu na soud nebo o zastupování klienta v soudním řízení. Běžné právní poradenství (korporátní, daňové, transakční) chráněné není. Porušuje tak čl. 21 evropské směrnice AMLR o praní špinavých peněz a financování terorismu a judikaturu Soudního dvora Evropské unie (C-694/2).

4. Prolomení advokátního tajemství (§ 53)

Návrh zákona obsahuje nepřípustné množství výjimek, za nichž je možné prolomit advokátní tajemství za účelem dohledu FAÚ. Advokátní mlčenlivost je přitom základem ústavně zaručeného práva na právní pomoc.

5. Stát si bere právo řídit ČAK (§ 50)

FAÚ by mohla ukládat ČAK závazné pokyny a nařizovat jí ‚‚opatření k nápravě”. To jednak podlamuje samosprávné postavení České advokátní komory a jednak to přesahuje přípustný systémový dozor podle bodu odůvodnění 100 směrnice AMLD 6.

6. Oznamování přímo státu bez vědomí ČAK (§ 24)

V současnosti každý advokát, který pojme podezření z praní špinavých peněz, hlásí věc výhradně přes Českou advokátní komoru, která tak slouží jako nezávislý filtr. Tento proces je standardem ve všech členských státech EU a rovněž je chráněn judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Návrh zákona přitom umožňuje hlásit podezření přímo FAÚ.

7. Povinnost ČAK oznamovat FAÚ „cokoliv podezřelého“ (§ 82)

Zákon ukládá ČAK povinnost oznamovat státu „jakoukoliv skutečnost, která by mohla souviset“ s trestnou činností. Formulace je tak vágní a otevírá dveře masivnímu přenosu informací. Chybí zde přiměřená lhůta na vyhodnocení. Navíc je v přímém rozporu s § 24 (zachování filtru ČAK).

8. Omezení advokátní mlčenlivosti (§ 54)

Ochrana mlčenlivostí dopadá jen na „chráněnou informaci“ v úzkém smyslu § 7, nikoliv na veškeré informace kryté advokátní mlčenlivostí. Klienta může zbavit mlčenlivosti jen on sám, ne však zákonné výjimky.

9. Advokát nemůže říct klientovi, že na něj podal oznámení (§ 181)

Návrh zákona v tomto případě sice přebírá zákaz dle čl. 73 AMLR, ale už nepřebírá výjimku, která je uvedena ve stejném článku tohoto nařízení. Advokáta tak dostává do strukturálního konfliktu, kdy mu na jednu stranu přikazuje mlčet, ale § 14 Zákona o advokacii mu zároveň ukládá povinnost informovat klienta o důležitých věcech jeho zastoupení.

10. Zavedení přísnějších pravidel pro hotovost, než vyžaduje EU (§ 155)

Čl. 80 AMLR omezuje platby v hotovosti jen pro obchodníky a poskytovatele služeb. Český návrh zákona chce toto omezení rozšířit i na běžné lidi a soukromé osoby a výslovně vylučuje použití evropské výjimky. Bez evropského mandátu tak dochází k tzv. goldplatingu, který je navíc v přímém rozporu s právem EU.

11. Bezdlužnost advokáta (§ 16)

Návrh zákona podmiňuje výkon advokacie tím, že advokát nesmí mít žádné nedoplatky vůči státu. Advokát, který např. vede spor s finančním úřadem (i oprávněně), by tak mohl přijít o oprávnění. Tento bod přitom nemá oporu v AMLR ani v AMLD 6.

12. Sankce i pro příjemce hotovostní platby (§ 204)

Trestání i běžných osob a firem za přijetí hotovosti nad 10 000 EUR je v rozporu s čl. 80 AMLR. Jedná se o přímý důsledek goldpatingu dle § 155 návrhu zákona.

13. Stejná výše pokut za drobná i závažná pochybení (§ 177)

Návrh zákona seskupuje do jediné sazby s výší až 15 000 000 Kč přes dvacet různých provinění – od drobné formální vady v dokumentaci až po úplné ignorování povinností. To je v rozporu se základní právní zásadou, že trest musí odpovídat závažnosti provinění.

14. Pokuta pro ČAK bez opory v evropském právu (§ 199)

Přestupková odpovědnost ČAK coby profesní komory nemá v EU obdoby. I za administrativní pochybení lze uložit sankci ve výši 1–1,5 milionu korun. Čl. 52 AMLD 6 sice ukládá „dozor“ nad samosprávným orgánem, ale nikoliv pokutu pro něj samotný. Tento bod tak vede k podlamování samosprávy.

15. Pokuta 100 000 000 Kč za neposkytnutí dat (§ 201)

Pokuta až 100 000 000 Kč hrozí za to, že povinná osoba neposkytne požadovaná data ve lhůtě 10 pracovních dnů, což je zjevně disproporční. Ačkoliv jde o administrativní porušení, je sankcionováno stejně přísně jako závažná věcná porušení zákona. Taková disproporce nemá oporu v logice ani v právu.

16. Tři tresty za jeden prohřešek (§ 211)

Za jeden prohřešek může být advokát souběžně potrestán v rámci přestupkového řízení dle tohoto návrhu zákona, kárným řízením ČAK, kde mu hrozí až odnětí licence, a nápravným opatřením FAÚ dle § 223 tohoto návrhu zákona. Ten navíc nijak neřeší, jak tato řízení koordinovat. Jde o porušení čl. 50 Listiny Evropské unie a čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech.

17. Přestupek komory za nepředání informací (§ 165)

Zákon trestá ČAK za nepředání informací státu, ale neříká nic o situaci, kdy je nepředala proto, aby ochránila advokátní tajemství. V praxi tak ČAK čelí pokutě i za jednání, které bylo přiměřené a zákonné. Přímá trestní odpovědnost profesní komory takového druhu nemá jinde v EU obdoby.

18. Plán kontrol zasílaný Ministerstvu financí (§ 59)

Zákon ukládá ČAK povinnost předkládat Ministerstvu financí plán svých kontrol u advokátů. Tento krok představuje zásadní problém. Pokud totiž stát ví, kdy, kde a koho bude Komora kontrolovat, nezávislost dohledu je pouze iluzorní. Jde o nepřípustný zásah do samosprávné funkce ČAK.

19. Sdílení informací mezi orgány dozoru (§ 77)

Povinnosti sdílet informace s dalšími dozorčími orgány a zahraničními protějšky jsou problematické. Nařízení o praní špinavých peněz odkazované v těchto ustanoveních se primárně vztahuje na banky a jiné finanční instituce, ne na právnické profese. Informace o advokátech podléhají advokátní mlčenlivosti bez ohledu na národní hranice.

20. Zveřejňování rozhodnutí o pokutě (§ 229)

Zveřejnění s názvem firmy a popisem porušení může u menších advokátních kanceláří znamenat nepřímou identifikaci klienta, a tím pádem faktické prolomení advokátní mlčenlivosti. Zákon toto riziko nijak neadresuje.

 

Česká advokátní komora

Foto: ilustrační ČAK