Varovný úvodník Michala Žižlavského kriticky glosující návrh zákona o odčerpávání majetku, z něhož by se velmi snadno mohlo stát kladivo na elity, včetně advokátů, a naopak hned tři potěšující advokátní aktuality, závěrečný článek Renáty Šínové věnovaný novinkám v rodinném právu i „blok“ čtyř příspěvků věnovaný právu insolvenčnímu – a samozřejmě též judikatura, recenze, kárná praxe i přehled vzdělávacích akcích pořádaných ČAK – to vše vás čeká v nejnovějším, pátém čísle Bulletinu advokacie, které právě vychází.

I když návrh zákona o odčerpávání majetku, kterému se věnuje úvodník Michala Žižlavského, představuje pro budoucnost opravdu vážné nebezpečí, v Aktualitách se tentokrát sešly hned tři dobré zprávy: novela zákona o advokacii posilující důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem se stala jedním ze Zákonů roku 2025, právě v těchto dnech, kdy dostáváte do rukou aktuální číslo BA, se v Praze konají dvě významná zasedání International Bar Association (IBA), jedné z nejvýznamnějších světových organizací advokátů a advokátních komor, jejichž je Česká advokátní komora hostitelem, což potvrzuje dlouhodobé stabilní postavení ČAK v mezinárodní advokacii, a díky více než třem stovkám advokátů, kteří se během dubna zapojili do charitativní sportovní výzvy Měsíc sportu, se podařilo získat téměř 400 tisíc korun na podporu projektu Pomozte dětem.

Z odborných příspěvků pak doporučujeme vaší pozornosti článek Renáty Šínové věnovaný novinkám v rodinném právu, který navazuje na její dva předchozí příspěvky v Bulletinu advokacie. Zatímco první z nich, v BA č. 3/2026, se věnoval rozvodu manželství a výživnému a druhý, v BA č. 4/2026, změnám v rodičovské zodpovědnosti, třetí (a závěrečný) článek „minisérie“ se zabývá změnami v procesním právu (především prozatímním rozhodnutím jako novým institutem řízení ve věcech péče o nezletilé).

Z bloku čtyř insolvenčních příspěvků by vás pak mohl zajímat příspěvek Jana Králíčka nazvaný Aktuální výzvy korporátních insolvencí v souvislosti s návrhem směrnice EU o harmonizaci některých aspektů insolvenčního práva, ve kterém autor upozorňuje zejména na potřebu nově definovat strany úzce spřízněné s dlužníkem, na možné nejasnosti a problémy kolem zamezovacích žalob a stručně rozebírá též zaváděnou novinku – řízení pre-pack.

Praktickým problémům daným problematickou právní úpravou, včetně návrhů na řešení, se pak věnují další dva insolvenční příspěvky – tématem prvního z nich od Evy Bistárové a Šimona Petáka je, jak určit úrokovou sazbu, kterou se má zajištěná pohledávka úročit při sjednání pohyblivé sazby, a jak určit okamžik, ke kterému má být úročení zajištěné pohledávky ukončeno, ve druhém jeho autoři Petr Matějka, Dorota Płonková a Petr Klíma poukazují na legislativní mezeru v § 109 odst. 6 insolvenčního zákona, která neumožňuje, aby insolvenční soud mohl rozhodnout o pozastavení vykonatelnosti exekučního příkazu k pozastavení řidičského oprávnění v rámci usnesení o schválení oddlužení.

V rubrice Z judikatury jsou pak především pro advokáty, kteří se věnují trestnímu právu, důležitá dvě stanoviska generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapeta ze dne 12. 3. 2026 ve věcech C-660/24 a C-681/24, Komise v. Maďarsko a Komise v. Česká republika, podle kterých Maďarsko a Česká republika tím, že obecně umožňují výslech podezřelých osob bez obhájce, pokud se obhájce nedostaví v určité lhůtě, nesplnily povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva.

Redakce AD

Ilustrační foto: redakce AD