Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by měly podle většiny lidí nadále plnit zpravodajskou roli a informovat o veřejném dění. V průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz to uvedlo 83 procent občanů, včetně většiny voličů vládních stran ANO, SPD a Motoristů. Výrazněji se voliči jednotlivých stran a hnutí liší v názoru na to, zda je obsah obou médií vyvážený a zda mu důvěřují. Vláda chce zákonem mimo jiné převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. Návrh zákona o médiích veřejné služby kritizuje vedení obou médií, odborníci i opozice.

 

„Veřejnoprávní média ze zákona zajišťují celou řadu služeb. Česká veřejnost jejich zachování podporuje napříč celým programovým spektrem nabídky,“ uvedli autoři průzkumu. Respondenti odpovídali na dotaz, zda souhlasí, či nesouhlasí s tím, aby veřejnoprávní média zajišťovala jednotlivé konkrétní služby.

Pro zachování vzdělávacích pořadů a také pořadů pro děti a mládež se vyslovilo 85 procent Čechů. O dvě procenta méně dotázaných chce pokračování zpravodajství, pro což jsou výrazněji voliči opozice. U příznivců Spolu, tedy předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, takto odpovědělo 97 procent z nich, u STAN 96 procent, u Pirátů 94 procent. V případě ANO je pro zachování zpravodajství 79 procent z nich, u Motoristů 91 procent a u SPD 64 procent,

„Přestože představitelé koalice se přou o to, zda má, či nemá Česká televize vysílat StarDance a další podobné pořady, veřejnost má v tomto směru jasno. Pokračování zábavních pořadů si přeje 76 procent respondentů, sportovních 74 procent,“ uvedly Novinky. Na posledním místě se umístila publicistika, i pro její pokračování se ale vyslovila většina účastníků průzkumu – 68 procent.

České televizi celkově důvěřuje 52 procent dotázaných, nedůvěřuje 32 procent, zbytek neví. U Českého rozhlasu je důvěra padesátiprocentní, nedůvěřuje mu 28 procent dotázaných. „Výzkum potvrzuje, že důvěra ve veřejnoprávní média v Česku je stále vysoká,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová. Dodala, že v důvěryhodnosti Česká televize i rozhlas výrazně překonávají průměrnou důvěru v média v Česku.

Respondenti hodnotili důvěru na stupnici od nuly do deseti. „Důvěra k oběma médiím je silně stranicky podmíněná. Voliči opozice oběma médiím důvěřují výrazně více, jejich hodnocení dosahuje průměrně osmi bodů z deseti. Voliči SPD naopak ČT ani ČRo příliš nevěří, průměrné hodnocení jsou tři body,“ uvedli autoři průzkumu. U voličů ANO a Motoristů je důvěra větší, průměrně udělili hodnocení čtyři, respektive pět z deseti.

Průzkum také zjišťoval souhlas s jednotlivými výroky. Zpravodajství ČT podle výsledků považují za vyvážené přes čtyři pětiny voličů Spolu, STAN i Pirátů, opačně se vyjadřovali příznivci SPD – 87 procent ho označilo za nevyvážené. Voliči ANO a Motoristů jsou rozpolceni, třetina z nich ČT označuje za vyváženou. Podobný poměr platí pro Český rozhlas.

S výrokem, že cílem reformy je zvýšení vládního vlivu, souhlasí přes čtyři pětiny opozičních voličů. Naopak vládní příznivci příliš nevěří, že by vláda reformou sledovala ovládnutí médií veřejné služby.

Návrh zákona kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila. Podle návrhu by změna zákona o médiích veřejné služby měla nabýt účinnosti od příštího roku. V připomínkovém řízení k návrhu vznesly námitky jiné resorty vlády, Ministerstvo financí žádá jeho přepracování.

 

Zákon o médiích nedostatečně garantuje nezávislost médií veřejné služby

Česká televize (ČT) předložila k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby své připomínky. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií.

Podle předlohy by ČT a Český rozhlas (ČRo) měly místo poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Z něj návrh ministra kultury Oto Klempíře stanovuje pro ČT na příští rok 5,74 miliardy korun. Letos televize hospodaří s částkou 8,5 miliardy korun, z toho 6,73 miliardy jsou z poplatků. ČRo by měl získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než v tomto roce z poplatků.

ČT uvedla, že navrhovaný rozpočet nestačí k zajištění hlavních úkolů veřejné služby. Navrhuje proto částku navýšit. „Aby reflektovala reálné potřeby České televize a odpovídala minimálně výši příjmů stanovené ve schválených Dlouhodobých plánech na roky 2026 až 2030,“ uvedla ČT.

Valorizaci příspěvku ze státního rozpočtu televize vítá, vadí jí ale její zastropování. „Neodpovídá reálnému vývoji inflace, což vede k faktickému snižování rozpočtu, a tím i snižování principu přiměřeného financování veřejné služby,“ sdělila televize s tím, že navrhuje zastropování ze zákona vypustit.

Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT vymezení veřejné služby. „Úkoly veřejnoprávní mediální služby je třeba jednoznačně stanovit. Je to důležité nejen pro Českou televizi, ale i pro širší veřejnost, aby mohlo být účinně sledováno jejich dodržování, a rovněž i pro soukromé provozovatele mediálních služeb, aby mohli plánovat své činnosti,“ uvedla televize. V návrhu podle ní chybí řada úkolů veřejné služby, které jsou zakotveny v platném zákoně o České televizi, a ty je třeba ponechat.

Za zásadní nedostatek považuje i nezajištění kontinuity existence České televize. Návrh ruší zákon o České televizi, aniž by podle ČT jednoznačně upravil přechod práv, závazků a majetku, nebo řešil, jak je to s majetkem, který přešel na Českou televizi z Československé televize. „Důvodová zpráva k této otázce opět mlčí,“ podotkla ČT.

Upozorňuje také na to, že zákon opomíjí vymezení kmitočtů pro terestrické vysílání a provozování multiplexu veřejné služby. Vadí jí i údajně neurčité a legislativně neukotvené pojmy, vnitřní rozpory a vágní formulace, které podle ČT znemožňují předvídatelný výklad.

Televize zároveň zdůraznila, že zákon nedostatečně garantuje nezávislost médií veřejné služby. „…když nevylučuje nepřímé vlivy státu či jiných subjektů a když mění zásadním způsobem formu financování České televize, a přitom neobsahuje pojistky nezávislosti České televize,“ uvedla ČT.

 

Iustitia et Pax: Vládou navrhované kroky nevratně poškodí veřejnoprávní média

Záměr vlády změnit financování veřejnoprávních médií kritizovala kromě dalších tento týden také Rada České biskupské konference Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír). Navrhované kroky podle ní hrozí nevratně poškodit fungování a důvěryhodnost veřejnoprávních médií, a tím oslabit demokratické fungování společnosti. Prohlášení Iustitia et Pax, v jejímž čele stojí plzeňský biskup Tomáš Holub, poskytla 19. května mluvčí biskupské konference Monika Klimentová.

Právě veřejnoprávní média podle textu prohlášení věnují nejvíce prostoru politickému a společenskému dění, investigativní žurnalistice, kultuře, sportu, menšinám, všeobecnému vzdělávání i odhalování dezinformací.

„Přístup vládní koalice bohužel mnohými výroky jen posiluje podezření, že jí nejde o lepší fungování těchto médií ve prospěch veřejnosti, včetně kontroly politiků, ale o jejich podřízení výkonné moci. V tomto kontextu vládou navrhované kroky hrozí nevratně poškodit fungování a důvěryhodnost veřejnoprávních médií, a v důsledku oslabit demokratické fungování společnosti jako takové,“ stojí v prohlášení. Jeho text také zveřejnil web cirkev.cz.

Pokud vládní koalice podle prohlášení chce zlepšit fungování veřejnoprávních médií, může místo změny systému využít volbu nezávislých členů mediálních rad. Veřejná debata by se měla týkat úlohy veřejnoprávního rozhlasu a televize v době internetu, sociálních sítí, rostoucí role influencerů, podcastů a občanské žurnalistiky.

Iustitia et Pax považuje ze zásadní, aby demokratická společnost neponechala nové komunikační kanály napospas soukromým firmám, zvláště pokud má jen omezený přístup ke kontrole nastavení algoritmů aplikací privátních společností se stamiliony uživatelů a nemůže účinně bránit šíření dezinformací. Vláda by měla věnovat pozornost právě těmto otázkám. „Žádná společnost nemůže fungovat bez alespoň základní důvěry mezi lidmi a snahy si vzájemně porozumět,“ říká prohlášení.

Rada Iustitia et Pax Česká republika působí při České biskupské konferenci a věnuje se podpoře spravedlnosti, pokoje, lidské důstojnosti a solidarity ve společnosti ve světle sociálního učení katolické církve.

 

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com

 

O zákonu o médiích se dočtete také zde:

Přepracování zákona o veřejnoprávních médiích požaduje kvůli nedostatkům MF

Změna financování ČT a ČRo negarantuje nezávislost médií ani stabilní příjem

Návrh zákona o ČT a ČRo může porušovat Evropský akt o svobodě médií

Koalice chce zrušit poplatky za média, opozice se obává o nezávislost médií

O ohrožení svobody médií ve světě pak i zde:

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let

V roce 2025 bylo v Evropě zaznamenáno 344 vážných hrozeb pro svobodu médií