Prezident podepsal zákon o pojistném a zákon o volbách do zastupitelstev obcí

Prezident republiky Petr Pavel podepsal 19. května tyto dva zákony: zákon ze dne 6. května 2026, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ze dne 6. května 2026, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

Novela o volbách do zastupitelstev obcí má zabránit účelovým rozpadům zastupitelstev

Zabránit účelovým rozpadům místních zastupitelstev má zavedení doplňovacích komunálních voleb, v nichž se budou obsazovat jen uprázdněná křesla v zastupitelstvech malých obcích. Změnu přináší novela o volbách do zastupitelstev obcí, kterou podepsal prezident.

Doplňovací komunální volby se podle novely, kterou inicioval Senát, budou týkat obcí s pětičlenným nebo sedmičlenným zastupitelstvem. Změna je reakcí na situace, kdy opoziční uskupení blokují práci místních zastupitelstev tím, že rezignacemi účelově vyvolávají nové volby v naději, že v nich získají převahu.

V doplňovacích volbách se budou obsazovat jen uprázdněná místa v zastupitelstvech. Opoziční uskupení tak budou čelit riziku, že v těchto volbách získají ještě méně zastupitelů, než kolik jich měla původně.

Možnost doplňovacích obecních voleb navrhli senátoři kvůli tomu, že rezignace nespokojených členů zastupitelstev jsou v drtivé většině nejčastějším důvodem konání desítek dílčích volebních klání ročně v malých obcích. V končícím funkčním období obecních zastupitelstev jich bylo zhruba 150.

Nové dílčí volby totiž dosud musely být ministrem vnitra vyhlášeny povinně v případě, pokud by počet zastupitelů klesl pod zákonem požadované minimum, jímž je zpravidla pět členů.

„Vzhledem k tomu, že doplňovací volby slouží k doplnění počtu členů zastupitelstva, nebude možno prostřednictvím rezignací dosáhnout více mandátů, než kolik jich bylo získáno v řádných volbách. Tím by měla být otupena jedna z hlavních motivací pro rezignace na mandáty a zajištěna větší stabilita zastupitelstev malých obcí,“ uvedli předkladatelé.

Sněmovna i Senát schválily novelu zrychleně kvůli tomu, aby nová pravidla platila už po říjnových celorepublikových komunálních volbách. Senátní návrh podpořila i vláda.

 

Menší zdravotní pojišťovny dostanou celkem 7,9 miliardy korun z VZP

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Umožní to novela o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou prezident Petr Pavel podepsal.

Převod je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha reakcí na rozkolísání systému v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám, kdy výdaje oborových pojišťoven převyšovaly jejich příjmy. Na takové mimořádné situace neumí nynější přerozdělovací mechanismus podle ministra reagovat.

Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se podle zdůvodnění odvíjí od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé.

VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice oborových pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun.

Rozdělovat se bude podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zaměstnaneckých pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ uvedl Vojtěch.

Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něj není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.

Ministr také slíbil zvýšit pro příští rok platby za státní pojištěnce. Poukázal i na to, že nároky systému se budou zvyšovat kvůli tomu, že porodnost v Česku byla loni nejnižší v historii od 18. století, zatímco do 15 let se zdvojnásobí počet lidí nad 80 let, kteří budou potřebovat zdravotní péči.

 

Zdroj: ČTK a hrad.cz
Foto: pexels.com

 

 

Go to TOP