Představitelé profesních komor se dnes 19. května 2026 z jejich iniciativy sešli se zástupci Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a související novele zákona o Finančním analytickém úřadu (FAÚ). Českou advokátní komoru na jednání zastupovali její předsedkyně Monika Novotná, místopředseda představenstva Lukáš Trojan a místopředseda Kontrolní rady Adam Felix. Profesní komory – vedle ČAK také Notářská komora a Exekutorská komora – během schůzky znovu upozornily na zásadní rizika navrhované právní úpravy pro nezávislost advokacie a fungování profesní samosprávy.

Přípravě navrhované legislativy předcházel vznik pracovní skupiny, jejímiž členy byli mj. právě jednotlivé profesní komory. Jejich zástupci na jednáních této skupiny prezentovali vůči návrhu řadu připomínek, nyní se však shodují na tom, že nebyla zohledněna ani jedna z nich. Na dnešním jednání se navíc nedočkali uspokojivého vysvětlení, proč vzniká zcela nový zákon, když se návrh opírá o evropskou regulaci, která má přímý právní účinek.

Profesní komory proto avizovaly, že své zásadní připomínky uplatní v rámci oficiálního připomínkového řízení a budou důsledně požadovat jejich projednání. Lhůta pro podání připomínek končí v pátek 22. května.

Jak jsme již upozorňovali, navrhovaná právní úprava výrazně posiluje pravomoci Finančního analytického úřadu a vytváří mechanismus, který může vést k přímému zásahu státní moci do výkonu advokacie. FAÚ by nově mohl nejen kontrolovat postup Komory v oblasti související s nařízením Evropské unie o boji proti praní špinavých peněz, ale v určitých případech také přímo zasahovat vůči jednotlivým advokátům, včetně přístupu k informacím chráněným advokátní mlčenlivostí. Tyto informace by navíc mohlo FAÚ sdílet s dalšími orgány veřejné moci.

Zvlášť závažné jsou podle Komory navržené sankční mechanismy. Byť takový výklad Ministerstvo financí dementovalo, text návrhu se dá vykládat i tak, že FAÚ mohl České advokátní komoře přikázat pozastavení jeho výkonu advokacie nebo dokonce vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů, a to bez reálné možnosti opravného prostředku.  Navíc zákon obsahuje v příloze 35 trestných činů, včetně nedbalostních forem, u kterých by samotné obvinění advokáta vedlo k pozastavení jeho činnosti, přičemž řada z nich je navíc bez jakékoli vazby na AML povinnosti.

Podle České advokátní komory tak návrh překračuje rámec evropské legislativy a fakticky oslabuje princip profesní samosprávy, navíc se dostává do rozporu s Lucemburskou úmluvou o ochraně advokátní profese, kterou v loňském roce Česká republika podepsala, a jak na dnešním jednání zmínil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, v nejbližší době by mělo dojít i k její ratifikaci.

Advokacie v demokratickém právním státu stojí na dvou základních principech – nezávislosti, jejímž výrazem je profesní samospráva, a důvěrnosti vztahu advokáta a klienta, jejímž výrazem je povinnost mlčenlivosti a ochrana komunikace mezi advokátem a klientem. „Nezávislost advokacie není žádným privilegiem advokátů, ale základní institucionální zárukou ochrany práv občanů. Jakmile stát získá možnost rozhodovat o tom, kdo může, nebo nemůže vykonávat advokacii, dostává se do ohrožení samotná podstata práva každého člověka na spravedlivý proces,“ zaznělo během jednání ze strany předsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné.

„Dnešní jednání bohužel potvrdilo naše obavy, že připomínky profesních komor nevzal nikdo z tvůrců tohoto zákona v potaz. S takovýmto postupem jednoznačně nesouhlasíme. Česká advokátní komora bude i nadále důsledně hájit nezávislost advokacie a princip profesní samosprávy. Nejde o ochranu advokátů jako profesní skupiny, ale o ochranu každého občana, který musí mít jistotu, že jeho právní zástupce může vykonávat svou činnost nezávisle na státní moci,“ uzavírá Monika Novotná.

Redakce AD

Foto: archiv ČAK, Jan Kolman