Zvažované zavedení kamer s rozpoznáváním obličejů u vstupů na fotbalové stadiony vyžaduje podle odborníků novou právní úpravu. I možný registr problémových fanoušků vedený Národní sportovní agenturou (NSA), který stát zvažuje podle ministra pro sport Borise Šťastného, by vyžadoval jasná pravidla, možnost obrany, omezenou dobu evidence a nezávislou kontrolu, sdělil partner advokátní kanceláře Fairzone Jan Exner. Šťastný o vzniku automatizovaného systému, který by zamezil vstupu lidí nahlášených kluby, mluvil v souvislosti s opatřeními po výtržnostech na pražském fotbalovém derby.

Kamery na stadionech jsou dnes běžnou věcí, provozovatelé je podle Exnera využívají k legitimním bezpečnostním účelům, jako jsou ochrana osob a majetku, prevence incidentů nebo následné objasnění konkrétního protiprávního jednání. „I tak ale musí dodržovat GDPR – mít právní základ, jasně vymezený účel, informovat návštěvníky, nastavit přiměřený rozsah kamer, dobu uchování záznamů a pravidla přístupu k nim. Záznamy nelze použít k libovolným dalším účelům,“ uvedl Exner, který působí také na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Kluby dnes podle Barbary Zitové z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR pasivně sledují dění, záznam mohou zpřístupnit policii pro vyšetřování přestupku či trestného činu. „Když na záznamu pozná pořadatel konkrétního výtržníka, může mu dát klubový zákaz vstupu, jenže jeho vymáhání je jen na pořadatelích, kteří nemají pravomoc policie,“ dodala. Kluby nemohou provozovat systém pro automatické rozeznání obličejů, vést sdílený rejstřík či ověřovat občanské průkazy. Kamery nelze využít k filtrování vstupu.

Pokud systém pouze nepořizuje obraz, ale technicky zpracovává obličej kvůli identifikaci, jde o biometrické údaje, podotkl Exner. „Ty jsou podle GDPR zvláštní kategorií osobních údajů a jejich zpracování je výrazně přísnější. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) už v minulosti uvedl, že současná česká právní úprava neposkytuje klubům dostatečný právní základ pro používání face recognition na stadionech,“ uvedl.

Údaje spojené se záznamem s rozpoznáním obličeje mají přísnější režim a jejich zpracování je v zásadě zakázáno, ledaže nastane některá z výjimek, uvedla Zitová. Bez souhlasu lze takové údaje zpracovávat v situaci, kdy je to nezbytné pro plnění důležitých úkolů ve veřejném zájmu. „Ale prozatím se to na fotbalové zápasy nevztahuje,“ dodala.

Souvisí s tím řada problémů, například že kamery snímají biometrii všech návštěvníků, uvedla Zitová. „I těch, kteří nikdy nic neudělali, což je diskutabilní. Algoritmy mohou označit chybně nevinného, vykazují statisticky doloženou nižší přesnost u některých demografických skupin, což přináší riziko diskriminačního dopadu. Je nutno řešit dobu uchování extrahovaných dat, jejich zabezpečení a auditovatelnost přístupu,“ doplnila.

Nový zákon by musel obsahovat výslovné zmocnění pro zpracování biometrických údajů na sportovních akcích, jasně vymezený účel, ale třeba počítat i s okamžitým mazáním dat neshodujících se osob. „Nezbytné jsou mimo jiné konkrétní záruky, což znamená stanovení maximální doby uchování šablon, šifrování, řízení přístupu, a hlavně povinná lidská kontrola výsledku, software nesmí rozhodnout sám,“ uvedla Zitová.

Z právního hlediska je zásadní rozdíl, zda se využívají záznamy zpětně, nebo v reálném čase při vstupu, dodal Exner. „Je to právně citlivější, protože se zpracování týká velkého množství osob, včetně naprosté většiny bezproblémových fanoušků, a může přímo vést k odepření vstupu,“ dodal. Nový předpis by tak musel vytvořit například registr osob se soudním, přestupkovým, disciplinárním nebo jinak definovaným zákazem vstupu. „Takový registr by ale neměl být postaven na libovůli klubů. Kluby by mohly být zdrojem podnětů nebo důkazů, ale zařazení osoby do registru by muselo mít jasná zákonná kritéria, formální postup, možnost obrany, omezenou dobu evidence a nezávislou kontrolu,“ podotkl.

Z hlediska proporcionality považuje Exner za obhajitelnější model zaměřený na riziková utkání a vstupy na stadion než plošné biometrické sledování všech diváků po celou dobu utkání. „Cílem by neměla být obecná kontrola fanoušků, ale vynucení konkrétních zákazů vstupu a ochrana bezpečnosti na stadionu,“ uvedl. Je nutné taky počítat s pravidly nařízení EU o umělé inteligenci (AI Act), která jsou zvlášť u vzdálené biometrické identifikace ve veřejných prostorech velmi přísná.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com