Před závěrečným schvalováním zákona o státních zaměstnancích, které čeká sněmovnu koncem května, vyzvaly nevládní organizace poslance, aby přijali čtyři pozměňovací návrhy. Vládní koalice by podle nich měla svolat pracovní skupinu, která připraví skutečnou reformu státní správy tak, aby stát fungoval efektivně, profesionálně a nestranně. Koaliční návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků, vrátí systém zpět před rok 2015, kdy začal platit zákon o státní službě, shodli se v diskusi o dopadech normy zástupci nevládních organizací s akademiky.

Zákon nezajistí efektivní správu, ale politickou loajalitu, myslí si ředitelka iniciativy Česko, funguj! Karolína Kopka. Norma má služební zákon nahradit. Kladné stanovisko v ústavně-právním výboru sněmovny získala na konci dubna. Výbor tehdy odmítl návrh STAN a Pirátů na zamítnutí zákona. S úpravami neuspěly ani nevládní organizace, vyzvaly proto, aby poslanci zachovali pozici nejvyššího státního tajemníka, posílili jeho odpovědnost a zachovali služební komise, které zajišťují ochranu v situacích, kdy vysoký úředník čelí hrozbě propuštění kvůli trvání na zákonném postupu. Protože stát dlouhodobě ztrácí odborníky, měla by podle Dominiky Křížové z projektu Stát ve formě i v budoucnosti existovat linka kariérního růstu pro odborníky v nemanažerských pozicích.

Místo služebního zákona se bude podle plánu vládní koalice zaměstnávání úředníků řídit zákoníkem práce. Podle expremiéra Jiřího Rusnoka to povede k menšímu zájmu o práci pro stát, který na trhu práce nemůže konkurovat výší mezd, ale nabízí některým lidem zajímavou perspektivu. Tu mohou ztratit nízkou ochranou, kterou s sebou nese princip kořisti, ve kterém každý nový vítěz voleb může pozice obměnit a chovat se jako ve svém lénu, popsal Michal Plaček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Při příchodu nové vlády podle expertů nyní odchází zhruba třetina lidí z nejvyšších pozic, před účinností zákona o státní službě to bylo více podle jednotlivých ministerstev, v extrémních případech až drtivá většina. Stát tak přicházel o zkušenosti a know-how, doplnil předseda spolku Lobbio Martin Luhan.

Stejně jako ostatní účastníci debaty Rusnok uznal, že současný systém není ideální a je prostor ho měnit. Mzdová politika minulé vlády podle něj nepřiměřeně dusila veřejnou správu, jinak se podle něj nicméně atmosféra zlepšovala. Nyní se systém vrací do podřízenosti politice, uvedl. Vyšší efektivity podle něj návrh nedocílí. „Když někdo vstoupí jako dobyvatel, je naivní, že to bude fungovat,“ uvedl na adresu vládní koalice. Na úřadech může podle Rusnoka zavládnout vynucený umělý klid a tichá resistence, která nakonec autory záměru dožene.

Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Úřad vlády by se mohl podle stanoviska výboru stát ústředním správním úřadem pro právní poměry státních zaměstnanců.

Česko k přijetí služebního zákona přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Komise přijetím pravidel podmiňovala čerpání unijních peněz z tehdy formovaného nového rozpočtovacího období. Podobný tlak experti nyní neočekávají, protože se obecně počítá se zachováním už přijatých změn. Se zánikem služebního zákona zaniknou i pravidelně obměňované systemizační tabulky, v nichž bylo možné počty míst a úředníků sledovat, zaniknou i data, poznamenala Karolína Kopka.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com