Ve dnech 20. a 21. dubna 2026 se zástupci České advokátní komory zúčastnili třetí a závěrečné studijní návštěvy v rámci evropského projektu LITEL 2, která se konala v Bukurešti v prostorách Národní unie rumunských advokátních komor (UNBR) v Paláci spravedlnosti. Setkání bylo zaměřeno na aktuální otázky související s umělou inteligencí, ochranou osobních údajů, digitalizací a metodologií vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů.

Projekt LITEL 2, financovaný Evropskou unií a koordinovaný Pařížskou advokátní školou EFB, sdružuje evropské advokátní komory a vzdělávací instituce s cílem analyzovat vzdělávací potřeby mladých advokátů v oblasti umělé inteligence a připravit praktické nástroje pro odpovědné začleňování nových technologií do právní praxe. Po předchozích studijních návštěvách v Paříži a Bruselu představovalo bukurešťské setkání závěrečnou fázi výměny zkušeností a přípravy výstupů projektu.

První den studijní návštěvy byl věnován především teoretickému rámci, současné situaci a očekáváním advokátních komor v oblasti vzdělávání advokátů. Úvodního slova se ujali Dan Oancea, advokát, univerzitní profesor na Právnické fakultě Univerzity v Bukurešti, ředitel Národního institutu pro vzdělávání a další vzdělávání advokátů (INPPA) a člen Stálého výboru UNBR, a Gilles Accomando, ředitel projektu LITEL 2, bývalý soudce a ředitel EFB.

Svým příspěvkem poté navázala Elena Lazăr, advokátka a univerzitní profesorka působící na Právnické fakultě Univerzity v Bukurešti, která se zaměřila na využívání umělé inteligence v justici a na rovnováhu mezi efektivitou nových technologií a ochranou základních práv. Zdůraznila, že technologické nástroje mohou přispět k efektivnějšímu fungování justice, zároveň však nesmějí oslabovat základní procesní záruky, nezávislost advokacie ani ochranu práv účastníků řízení.

Důležitou součástí dopoledního programu byl workshop zaměřený na identifikaci vzdělávacích potřeb a ověření připravovaného handbooku k dopadům umělé inteligence na vzdělávání advokátů. Workshop koordinovala Barbara Clauss, vedoucí mezinárodního odboru EFB a Sarah Nafaa, konzultantka a designérka vzdělávacích procesů. Účastníci řešili, jaká témata by měla být součástí budoucích vzdělávacích materiálů, jak přiblížit problematiku AI začínajícím advokátům a jak zajistit, aby výstupy projektu byly prakticky využitelné pro advokátní komory a vzdělávací instituce.

Odpolední část prvního dne byla věnována vybraným otázkám GDPR, AI a digitalizace. Cristina Radu, advokátka, školitelka INPPA a expertka na ochranu osobních údajů, se zaměřila na problematiku data scrapingu a vztahu mezi pravidly GDPR a využíváním umělé inteligence. Ve svém vystoupení poukázala na právní rizika spojená se získáváním a zpracováním velkých objemů dat, zejména pokud jsou tato data následně využívána k trénování nebo provozu AI systémů. Mihaela Rotund, advokátka z kanceláře Maxim and Partners, se zabývala otázkou bezpečného využívání AI v advokacii, především významem lidského dohledu, vymezením profesních hranic a návrhem AI nástrojů v souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Zdůraznila, že odpovědné využívání AI v právní praxi musí být založeno nejen na technickém porozumění, ale také na respektu k profesní mlčenlivosti, nezávislosti advokáta a odpovědnosti vůči klientovi.

Na praktické aspekty využití umělé inteligence v právní praxi se následně zaměřila Arcadia Hinescu, advokátka a školitelka INPPA. Účastníkům přiblížila možnosti, jak mohou advokáti AI nástroje využívat při každodenní práci, ale zároveň upozornila na jejich limity a rizika, včetně nutnosti kritického ověřování výstupů, zachování odborného úsudku advokáta a ochrany důvěrných informací.

Druhý den studijní návštěvy byl koncipován prakticky a zaměřil se na metodologii vzdělávání v době rychlého technologického vývoje. Workshop vedený Sarah Nafaa se věnoval principům tzv. learning experience designu, tedy navrhování vzdělávání z pohledu účastníka, školitele i instituce. Účastníci diskutovali, jak vytvářet efektivní, srozumitelné a na potřeby advokátů zaměřené vzdělávací programy, které propojí odborný obsah s praktickými dovednostmi a reflektují změny vyvolané digitalizací a využíváním nových technologií.

Závěrečná část programu byla věnována shrnutí hlavních poznatků a diskusi o dalším využití výstupů projektu.

Lenka Vojířová, vedoucí odboru mezinárodních vztahů
Foto: archiv ČAK