Prezident republiky Petr Pavel podepsal 28. dubna dva zákony: zákon o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů a zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 

Zákonné zakotvení principů správy dat veřejného sektoru

Zákon o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů má podle vládního zdůvodnění přispět k účelnějšímu nakládání s údaji. Zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura.

Data se podle předlohy stanou samostatnou veličinou a nebudou už závislá na informačním systému, ve kterém jsou spravována. Bude tak možné je opětovně využít. Správci dat, které zákon nově vymezuje, budou povinni zajišťovat popis dat a jejich identifikaci. Popisy se budou evidovat v nových veřejných registrech, a to v Národním katalogu dat a v Národním geoportálu.

Veřejná správa, ale i veřejnost budou podle zdůvodnění vědět, s jakými daty stát nakládá a k čemu slouží, což má vést k rozšíření možností jejich využití. Zákon také stanovuje pravidla řízeného přístupu k datům.

Správci dat budou subjekty z veřejného sektoru, které informační systémy s daty vedou. Předpis se ale nebude vztahovat na instituce, u kterých by navrhované povinnosti ohrozily plnění jejich úkolů, nebo u kterých by bylo zavedení z hlediska nákladů nevýhodné. V praxi se tak zákon nebude týkat například zpravodajských služeb, bezpečnostních sborů, ale i územních samosprávních celků. Požadavky ze zákona ale budou moci dodržovat dobrovolně, pokud to neohrozí jejich úkoly.

Data v jednotlivých systémech nejsou podle důvodové zprávy materiálu nyní nijak popisována. Správci systémů tak přesně neví, jaké údaje mají. Mnoho subjektů navíc podle zprávy nemá ke svým datům reálný přístup, protože data má v držení dodavatel informačního systému. „Jednotlivá agendová místa nemohou bez znalosti existence specifických dat žádat o přístup k nim a jejich využití a tím pádem nemohou efektivně tvořit služby pro občany a obecně digitalizovat,“ uvádí autoři ve zprávě.

Jednorázové náklady předkladatelé odhadli na 432,9 milionu korun. Roční personální a provozní náklady pak na 290 milionů korun.

Prezident podepsal rozšíření výčtu významných dnů o Den české vlajky

Výčet významných dnů v kalendáři se rozšíří o Den české vlajky, který bude připadat na 30. března. Novelu premiéra Andreje Babiše a Radka Vondráčka podepsal prezident Petr Pavel. Předloha bude účinná den poté, co vyjde ve Sbírce zákonů.

„Státní vlajka České republiky je reprezentativním symbolem samostatného a suverénního státu v mezinárodním i vnitrostátním prostoru,“ stojí v důvodové zprávě. Zavedení nového významného dne by podle premiéra mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum je zvoleno v souvislosti s tím, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna československá vlajka.

Senát neprosadil návrh, který místo uzákonění Dne české vlajky upravoval název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Senátoři poukazovali na to, že v poslanecké novele jde o zvýraznění jen jednoho z oficiálních symbolů státu. Upozorňovali na to, že státními symboly jsou i velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.

Současný český kalendář obsahuje 19 významných dnů. Na rozdíl od státních nebo státem uznaných svátků jsou to běžné pracovní dny.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com