C. H. Beck, Praha 2025, 492 stran, 1 590 Kč.

Nakladatelství C. H. Beck vydalo druhé vydání komentáře k zákonu č. 202/2012 Sb., o mediaci. Publikace (ISBN 978-80-7699- -041-8) navazuje na předchozí vydání jako jeho prohloubené a aktualizované pokračování a přináší výklad zákona o mediaci z pera pěti odborníků, jejichž profesní zázemí pokrývá advokacii, soudnictví, psychologii, mediační praxi i státní dohled. Právě tato výjimečná profesní specializace jednotlivých spoluautorů je tím, co komentář odlišuje od srovnatelných domácích titulů a co mu dodává mimořádnou přidanou hodnotu.

Skutečnost, že jde o druhé vydání komentáře, není pouhou formální aktualizací. Od prvního vydání se potvrdila významnost profesních odlišností mediátorů pro různé typy sporů. Komentář zapracovává více než dekádu zkušeností s institutem nařízeného prvního setkání se zapsaným mediátorem, reflektuje otázky odměňování mediátora ve světle aktuálních trendů a zohledňuje již známá stanoviska orgánů dohledu v případech pochybení mediátorů. Druhé vydání tak organicky navazuje na první a prohlubuje výklad tam, kde praxe přinesla nové otázky, spory i poznatky. Druhé vydání tak svědčí o vyzrání samotného institutu mediace: zákon o mediaci platí od roku 2012 a za uplynulých třináct let se ve vztahu k němu vytvořila bohatá vrstva zkušeností, judikatury i správní praxe, kterou komentář systematicky zpracovává.

Komentář otevřeně pojmenovává praktické kritické oblasti, zejména rozdíly mezi zapsanými a nezapsanými mediátory a otázku mlčenlivosti, včetně návrhů řešení, i téma účasti dětí v mediaci a mediač­ních stylů. Tato ochota ke kritické reflexi i k pojmenování nedořešených problémů je přitom vlastností, která odborný komentář odlišuje od pouhého parafrázování zákonného textu. Publikace přirozeně čerpá i z institucionálního zakotvení mediace, včetně rozlišení dohledu Ministerstva spravedlnosti u mediátorů-neadvokátů a České advokátní komory u mediátorů-advokátů.

Rozdělení zpracování jednotlivých ustanovení mezi autory organicky spojuje advokátní pohled (JUDr. Martina Doležalová, Ph.D., a Mgr. Jan Štandera), soudcovské zkušenosti (Mgr. Šárka Hájková), psychologicko-mediační expertízu s rozsáhlou praxí (PhDr. Dana Potočková, MA, MDR) a regulatorní a dozorový rozměr (Mgr. Petr Všetička), což se promítá jak do výkladu zákona o mediaci, tak do souvisejících procesních a hmotněprávních přesahů. Záruka nadstandardního zpracování tak vyplývá již ze složení zmíněného kolektivu autorů, kteří představují v oboru mediace špičkové a vysoce ceněné odborníky, o jejichž činnosti a úspěších by mohlo být rozsáhle publikováno.

Pro odbornou veřejnost, a to jak pro advokáty v roli zástupců stran, tak pro ty, kteří mediaci sami vedou, je mimořádně užitečné, že komentář propojuje právní rámec s praktickou stránkou mediační práce: vedle právních účinků a procesních souvislostí se věnuje mediačním stylům a klade důraz na význam kombinace komunikačních, vyjednávacích a odborných, včetně právních, kompetencí mediátora.

Komentář systematicky vysvětluje rozdíly mezi facilitativním a evaluativním přístupem: facilitativní styl stojí na podpoře komunikace a zdrženlivosti mediátora v obsahových zásazích, zatímco evaluativní připouští – při výslovném souhlasu všech účastníků – nezávazné odborné stanovisko mediátora k právním či skutkovým aspektům, aniž by se mediace změnila v právní poradenství. Na tuto osu navazuje i výklad v pasážích k odpovědnosti za obsah mediační dohody, kde autoři opět pregnantně vymezují facilitativní a evaluativní styl a jejich důsledky pro roli mediátora. Pro advokáty, kteří mediaci doporučují svým klien­tům nebo ji sami vedou, představuje tento výklad mimořádně praktický návod k orientaci v otázkách, na něž zákon výslovnou odpověď nedává. Komentář však jde z hlediska stylů nad rámec zmíněné dichotomie a dále rozpracovává i transformativní pojetí, které se vymaňuje čistě právnímu chápání mediace.

V advokátní praxi je přínosná také otevřená reflexe dichotomie zapsané a nezapsané mediace, včetně dopadů do důvěryhodnosti procesu a standardů mlčenlivosti, jakým způsobem se toto v praxi projevuje a jaká odborná stanoviska jsou k tomuto zaujímána, a to zejména pak profesní samosprávou.

Publikace je strukturována jako paragrafový komentář s jasně přiznaným autorským podílem jednotlivých členů kolektivu a zahrnuje i související předpisy, například části občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních, občanského zákoníku či trestněprávní přesahy. Praktický rozměr komentáře dále posilují vzorové dokumenty: vzor smlouvy o provedení mediace, potvrzení o účasti na prvním setkání s mediátorem a další procesní vzory. Tato část publikace je pro advokáty v každodenní praxi přímou a bezprostředně použitelnou pomůckou.

Druhé vydání komentáře k zákonu o mediaci nakladatelství C. H. Beck obstojí jak z hlediska odborného, tak praktického. Zmíněnou synergií advokátní, soudní, psychologicko-mediační a ministersko-dohledové zkušenosti pěti autorů vytváří výklad, který nelze nahradit ani titulem ryze právnickým, ani dílem zaměřeným čistě na mediační praxi. Komentář tak není pouhým výkladem zákona, ale skutečnou pracovní pomůckou pro řešení konkrétních právních problémů vznikajících při aplikaci zákona o mediaci. Advokátům, kteří mediaci doporučují klientům, sami ji vedou nebo se s ní setkávají jako zástupci stran, tato publikace poskytne spolehlivého, fundovaného a aktuálního průvodce platnou právní úpravou i jejím praktickým uplatněním. Publikaci lze doporučit rovněž soudcům, mediátorům i pracovníkům Ministerstva spravedlnosti. Jde o dílo, které českou právní vědu i praxi významně obohacuje.

JUDr. IVAN HOUFEK, Ph.D., advokát, partner advokátní kanceláře Havel & Partners, člen Sekce pro mediaci ČAK