Všimli jste si, že čím dokonalejší jsou dnešní nástroje umělé inteligence, tím častěji zaznívá pro nás nepříjemná otázka: „Budou vůbec advokáti ještě potřební?“

Není těžké pochopit, odkud přichází. Vždyť to, co bývalo výsadou právníků, začíná umělá inteligence zvládat čím dál častěji.

Ještě před pár lety jsme si neuměli představit, že bude možné během několika vteřin připravit návrh smlouvy, shrnout rozsáhlý spis nebo projít tisíce stran dokumentů.

Dnes to AI zvládne.

Analyzuje dokumentaci rychleji, než si stihneme nalít kávu.

Najde vzorce v datech, které by lidskému oku možná unikly.

A stále se zlepšuje.

Navíc to – na rozdíl od nás – zvládá bez únavy, pauzy i dovolené.

Tam, kde jde o objem a rychlost, je už dnes často lepší než my.

To je prostě realita.

Ale právě proto stojí za to se na naši práci podívat z jiného úhlu.

To nejcennější, co advokacie přináší, přece nikdy nebyly jen paragrafy a rychlá odpověď.

 

Advokacie byla a je mnohem víc.

Je o schopnosti vidět celý příběh. Dát na stůl i ty otázky, které by klienta nenapadlo vznést. Propojit i ty části příběhu, které na první pohled nesouvisí. Ale které často rozhodují o tom, jaký směr bude skutečně správný.

Je o odvaze poradit klientovi i to, co vlastně vůbec nechce slyšet. Nejen tehdy, když je důkazní situace slabá nebo právní nárok nejistý. Ale třeba i tehdy, když víme, že ani vyhraný spor pro něj ve skutečnosti nebude vítězstvím.

Protože dobrý advokát nehledá jen právně správnou odpověď. Hledá řešení, které obstojí i lidsky. Strategicky. Ve všech souvislostech.

 

A hlavně, hlavně je advokacie o odpovědnosti.

AI předestře pravděpodobné řešení. Nakreslí elegantní mapu možných směrů.

Ale advokát bude o to důležitějším kompasem na cestě, kterou se klient skutečně vydá.

Protože právě my na ní pak stojíme vedle něj.

Algoritmus může navrhnout skvělou vyjednávací strategii.

Nebude ale v místnosti, aby poznal, kdy se změnila atmosféra.

Nevyčte z výrazu tváře, že právě teď protistrana blufuje.

Nepozná, kdy je lepší mlčet.

Zvednout obočí.

Ustoupit o krok zpět.

AI neriskuje.

Nezodpovídá se.

Necítí tíhu chvíle, kdy se rozhoduje o budoucnosti firmy, rodiny nebo osobní pověsti.

A nerozpozná vždy okamžik, kdy za hranou právně správného řešení přestává dávat smysl rovina vztahová, obchodní nebo reputační.

Ano, nástroje umělé inteligence jsou čím dál lepší.

Ale zároveň – čím víc toho technologie dokážou, tím víc budou klienti potřebovat někoho, komu mohou ve skutečném světě věřit.

Kdo jim pomůže rozhodnutí nejen najít. Ale ponese s nimi i jeho důsledky.

 

A tak právě lidskost a odpovědnost se stávají největší hodnotou advokáta.

Protože i když na náš účet existuje nespočet vtípků – a Bůh ví, že si řadu z nich zasloužíme – když je klientovi opravdu nejhůř, jsme mezi prvními, komu volá.

A jsme to my, kdo obětuje čas s rodinou, vlastní plány i klidný spánek, aby pomohl zachránit klientův hroutící se svět.

AI sice přebírá část práce, kterou jsme dělali dříve. Zároveň nám ale otevírá větší prostor věnovat se té části advokacie, kde máme největší hodnotu.

A pomáhá nám měnit i způsob, jakým o své práci přemýšlíme. Odpovědnost, kterou za svou radu přebíráme, je přece mnohem podstatnější než čas, který nad ní strávíme.

Advokacie se mění. Ale její podstata zůstává.

A právě v době algoritmů bude dobrý advokát ještě důležitějším kompasem na cestě klienta, než kdykoli dřív.

 

MICHALA PLACHKÁ, místopředsedkyně ČAK

Ilustrační foto: Pixabay.com