Následující příspěvek se zaměřuje na nejvýznamnější změny v oblasti drogových trestných činů, které přinesla rozsáhlá novela trestního zákoníku provedená zákonem č. 270/2025 Sb. Autor se soustředí na klíčové posuny v hmotněprávní úpravě, jejich legislativní pozadí a možné aplikační dopady v praxi. Cílem článku není komplexní rozbor celé problematiky drogové kriminality, ale identifikace zásadních novinek, problematických okruhů a interpretačních výzev, které aktuální novela přináší do trestněprávního postihu drogových deliktů.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. zákoník“ či „trestní zákoník“), platný od roku 2009, doznal již řady změn,[1] jak z důvodů praktických (kdy praxe vyžadovala změny skutkových podstat), formálních (zejména změn z důvodu novel jiných právních předpisů) nebo i sladění s právem EU. Co se týče drogové kriminality, ta „se táhne“ všemi civilizacemi, od starověku až po současnou dobu. Zejména v podmínkách ČR po roce 1989 a uvolnění hranic republiky (natož po zapojení ČR do Schengenského prostoru, kdy se hranice překračují bez nutnosti hraniční kontroly, s výjimkou mezinárodních letišť) je obchod s drogami velký problém (zejména z hlediska organizovaného zločinu). Obchod s drogami a jejich užívání má nejen důsledky trestní, ale i celospolečenské.

V trestním zákoně z roku 1961, zákonu č. 140/1961 Sb. (dále „tr. zákon“), byly primární drogové trestné činy upraveny v rámci hlavy V. zvláštní části (trestné činy obecně nebezpečné) jako trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187, 187a a 188 tr. zákona, a trestný čin šíření toxikomanie dle § 188a tr. zákona (v rámci novel tohoto předpisu). Nabytí účinnosti trestního zákoníku,[2] kromě řady jiných změn přineslo též modifikaci v oblasti právní úpravy primárních drogových trestných činů. Právní úprava po roce 2010 v trestním zákoníku do určité míry vychází z předchozích skutkových podstat drogových trestných činů, nicméně obsahuje též významné změny.[3]

Tento článek má pouze základní cíl, a to přehledně vystihnout, analyzovat a popsat nejnovější změny v trestním zákoníku a souvisejících předpisech, které se dotýkají drog a drogové kriminality. Není záměrem popisovat podrobně celou oblast drogových trestných činů, ale poukázat na změny a na jejich možné problematické okruhy a změnové posuny. Ani není záměrem popisovat celou materii změn provedených zákonem č. 270/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. řád“), a další související zákony (dále též „novela“); článek de facto navazuje na předešlá pojednání k těmto změnám v trestní oblasti.[4] K danému cíli jsem využil nejen úpravu de lege lata, ale též legislativní proces změny trestního zákoníku završený novelou, a též dostupná stanoviska a „výklady“ související s touto oblastí. V neposlední řadě jsem využil i možnosti komunikace s odborníky a konzultace s nimi.

Základní pojmy

Již v úvodu je nutné vymezit sice zažité, ale stále využívané pojmy.

Základním pojmem je přirozeně „droga“. Tento termín není ovšem v českém právním řádu pregnantně definován, byť jej některé právní předpisy využívají. Různé předpisy jej však používají v různých významech, např. jako označení pro některou z omamných či psychotropních látek (např. zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog). Pojem droga je možné vnímat jako léčivo (např. usušené rostliny prospěšné při léčbě) nebo návyková nebo psychotropní látka (látka, která ovlivňuje psychiku osoby).

Definování návykových látek v obecném významu droga můžeme nalézt zejména ve dvou právních předpisech, a to v trestním zákoníku a též v zákoně o návykových látkách.[5] Právě trestní zákoník ukotvuje pojem návykové látky v § 130.[6] Pojem návyková látka je v trestním zákoníku využíván na dvaceti místech, zejména pak v hlavě VII, Trestné činy obecně nebezpečné, kde je upravena oblast návykových látek, omamné nebo psychotropní látky (ust. § 283 a násl. tr. zákoníku). Z hlediska trestního zákoníku je omamná nebo psychotropní látka podmnožinou návykových látek.

Situaci v ČR z hlediska drogové kriminality každoročně popisuje ve své výroční zprávě Národní protidrogová centrála Policie ČR. Zpráva obsahuje souhrn trestněprávních dat v oblasti vymáhání protidrogové právní úpravy. Jsou zde uvedeny konkrétní počty vedených trestních řízení, zadržených a obviněných osob a zajištěných drog pro daný rok. Situaci v ČR z hlediska drogové problematiky popisuje zpráva o nelegálních drogách, kterou každoročně publikuje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Zpráva obsahuje popis aktuální protidrogové politiky, uvádí informace o užívání a spotřebě drog, prevenci, léčbě a službách pro uživatele drog, zdravotních a sociálních souvislostech a důsledcích užívání drog a opatřeních na ně zaměřených pro daný rok.[7] Obecně lze sdělit, že jak situace z hlediska drogové kriminality a též vůbec stav užívání nelegálních drog je poslední roky stabilní, tedy není zde žádný rapidní pokles či zvýšení.

Důvody novely

Novela přináší změny přímo v trestním zákoníku, zákoně o návykových látkách a též v zákoně o léčivech.[8] Základním důvodem návrhu novely byl zejména počet trestných činů v ČR a též počet vězněných osob ve věznicích ČR (čímž se zaobírá podrobně i důvodová zpráva samotné novely, jak byla předložena do legislativního procesu na úrovni vlády a následně do Poslanecké sněmovny).

Jak je uvedeno v rámci důvodové zprávy, minulá vláda se ve svém programovém prohlášení mj. zavázala k následujícímu:

1. budeme prosazovat rozšíření konceptu restorativní justice v návaznosti na Strategii restorativní justice pro ČR;
2. zaměříme se na problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí;
3. budeme se zasazovat o rozšíření výkonu alternativních trestů, prevence a snižování recidivy, odlehčíme tak věznicím a urychlíme návrat odsouzených do normálního života.[9]

Z hlediska změn u drogových trestných činů lze odkázat na důvodovou zprávu k návrhu novely, kde je uvedeno, že v rámci snížení trestní represe (tedy též obecného principu samotné novely) dochází zároveň i ke snížení trestního postihu u samozásobitelů konopí a podobných „měkkých drog“ a snížení postihu za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s drogami pro jiného.

Vzhledem ke změně společenského nazírání na škodlivost užívání marihuany k rekreačním účelům dospělými osobami se zároveň navrhuje i posunout samotnou hranici mezi trestným činem a přestupkem a část takovéhoto samopěstování zcela legalizovat.[10]

Legislativní proces

V rámci změn, které přináší novela, se zřejmě nejvíce „hovoří a medializuje“ oblast právě drogových trestných činů. Zejména se jedná o až „dekriminalizaci konopí“ (obecně řečeno), což je právě uváděno mediálně.[11] Cílem je, jak uvádí důvodová zpráva, zaměřit postih na organizovaný zločin a velkodistribuci, nikoliv na běžné uživatele. Mění se proto ustanovení zejména § 284 a 285 tr. zákoníku a související zákon o návykových látkách. Tato změna představuje dosti výraznou liberalizaci a posun od represe k racionální drogové politice, která rozlišuje mezi uživateli a organizovanými skupinami.[12]

V rámci připomínek při legislativním procesu na úrovni vlády (tzv. meziresortní připomínkové řízení) byl návrh změněn, a to zejména v návaznosti na doručené připomínky (zejména reagováno na variantní řešení návrhu – první zpracovaný Ministerstvem spravedlnosti a dalšími subjekty a druhý Úřadem vlády). Připomínky se dosti lišily, od nedostatečnosti koncepce „dekriminalizace“ drogových trestných činů, až po větší zpřesnění drogových trestných činů.

„Návrh nedostatečně využívá možnost dekriminalizace a depenalizace tzv. drogových trestných činů. Požadujeme snížit dolní i horní hranice trestních sazeb za drogové trestné činy na minimální hranici stanovenou mezinárodními smlouvami a evropským právem.“[13] Následně byl předložen návrh, který byl určitým konsensem, i když základní premisa snížení represe u některých drogových trestných činů zůstala, a byl schválen.

V rámci dalšího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně došlo k řadě změn, a to i díky velkému počtu pozměňovacích návrhů (viz sněmovní tisk č. 861). Právě i v oblasti drogových trestných činů došlo k posunu, což nebylo nějak odborně posouzeno a neproběhla zde podrobná diskuse. Nakonec byl návrh zákona schválen většinou 147 hlasů v Poslanecké sněmovně, kdy pouze 16 poslanců bylo proti. Poté byl návrh zákona předložen k projednání Senátu (senátní tisk č. 143, 15. funkční období), kde v rámci ústavněprávního výboru bylo navrženo vrátit návrh zpět Poslanecké sněmovně (z důvodu změny peněžitého trestu). V Senátu se též rozebírala oblast drogových trestných činů, např. trestnost přechovávání konopí pro jiného, která prý ze zákona omylem vypadla, čímž se údajně narušila proporce mezi jednotlivými trestnými činy.[14] Senát nakonec návrh zákona schválil v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou. Prezident republiky zákon podepsal dne 10. 7. 2025 a následně byl dne 5. 8. 2025 publikován ve Sbírce zákonů pod č. 270, s nabytím účinnosti od 1. ledna 2026.

Změna trestního zákoníku z hlediska drogové kriminality

Již v úvodu této části je nutné uvést, že nakonec schválený normativní text (tedy novela) znamená zásadní změny zejména při dokazování v oblasti drogových trestných činů (zejména měkkých drog) a i následné změny soudní praxe, zejména ve vztahu k razantním změnám skutkových podstat a přesunům do správněprávní oblasti (do zákona o návykových látkách a zákona o odpovědnosti za přestupky) u konopí a některých rostlin a hub.[15]

V rámci schválených změn došlo k posunu v § 283 tr. zákoníku, kde byl upraven název na „Neoprávněná výroba a jiné nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy“. Bylo dodáno „rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo“. Což se projevilo zejména v § 283 odst. 1, kde bylo dodáno další jednání „nebo kdo neoprávněně pro jiného pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku“. Změna souvisí právě s konkrétními jednáními ve vztahu k rostlině nebo houbě obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Jedná se o rozšíření tohoto trestného činu. Dále se v kvalifikovaných skutkových podstatách v odst. 3 a 4 snižuje dolní hranice trestu odnětí svobody.

V rámci § 283 se též upravuje, spíše zpřesňuje, název a pojem místo nedovolené, na neoprávněné.[16]

Nedovolené pěstování rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku pro vlastní potřebu v množství větším než malém bylo podle § 285 tr. zákoníku (před novelou) privilegovaným trestným činem. Za spáchání tohoto trestného činu mohl být pachatel potrestán v základní skutkové podstatě trestem odnětí svobody až na šest měsíců, jde-li o rostlinu konopí, a nejvýše trestem odnětí svobody jeden rok, jde-li o jinou rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku.[17] Jednou ze základních premis novely bylo ukotvení nového trestného činu – Nedovolená výroba a jiné nakládání s konopím. Zde dochází k odlišení pojmů výroba a zpracování.

Za výrobu ve smyslu § 283 tr. zákoníku se považuje náročnější proces využívající fyzikální či chemické metody, který směřuje k potencování obsahu účinných látek nebo jejich koncentraci za použití jiných látek nebo technologií.[18] Zatímco výroba zůstane vyhrazena pro složité procesy, jako je chemická extrakce účinných látek nebo syntéza drog (např. výroba pervitinu, heroinu, extraktů typu Fénixovy slzy), běžné domácí sušení či příprava mastí zůstane jen „zpracováním“ – a pokud je to pro vlastní potřebu, půjde o mírněji trestané jednání podle § 285 tr. zákoníku (ve znění novely).[19]

Jednání podle § 283a tr. zákoníku (po změně novelou) spočívá v neoprávněné výrobě, dovozu, vývozu, provozu, nabídce, zprostředkování, prodeji nebo jinému opatření konopí nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí. U daného trestného činu se jedná o speciální úpravu ve vztahu ke konopí, kdy se změnila podstata dalších trestných činů (§ 284 a 285 tr. zákoníku), které se již nevztahují na konopí, ale na omamné nebo psychotropní látky nebo jedy anebo rostliny či houby. Touto právní úpravou konopí de facto přestává být výhradně nelegální drogou (tedy represivně postižitelnou), ale de iure se stává drogou legální (v určitých případech).

Nová právní úprava § 283a tr. zákoníku ukotvuje novou samostatnou úpravu pro oblast výroby a distribuce (a dalších výše uvedených jednání) konopí, která jednání – přechovávání pro jiného záměrně neobsahuje.[20] Trestnost přechovávání konopí pro jiného již není přímo v trestném činu obsažena, což bylo podle některých názorů záměrem.[21] Další odstavce obsahují kvalifikované skutkové podstaty, týkající se rozsahu, organizované skupiny, újmy na zdraví až smrti. Adekvátně je zvýšena i vyšší trestní sazba. U tohoto nového trestného činu je i příprava trestná.

Již zde si dovolím uvést, že jistě až praxe ukáže, zda tento směr, tedy určitá „dekriminalizace“ na úrovni trestního práva zejména u konopí, je ten správný směr. Represivní orgány státu s tímto krokem nemohou souhlasit, jelikož základním cílem je postihovat drogovou oblast jako celek a tato trestná činnost souvisí i s dalšími oblastmi kriminality (zejména majetkovou trestnou činností a organizovanou trestnou činnosti i v mezinárodním měřítku).

Další změny doznalo ust. § 284 tr. zákoníku. Trestné podle trestního zákoníku před novelou bylo „přechovávání v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC)“. Jednalo se o mnohem širší počet omamných nebo psychotropních látek. Schválená úprava znamená zúžení na „přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu v množství větším než malém“. Na druhou stranu se jedná o obecnější definici omamné a psychotropní látky. Tento trestný čin obsahuje i kvalifikované skutkové podstaty ve formě většího a značného rozsahu.

Ve vztahu k § 285 tr. zákoníku (ve znění novely) se pak nově privilegovaně postihuje jak neoprávněné pěstování rostlin nebo hub obsahujících omamné a psychotropní látky, tak jejich následné sklízení, sbírání, sušení a další zpracovávání, včetně přechovávání z nich získaných látek pro vlastní potřebu.

Část původní skutkové podstaty tohoto trestného činu, která již nebude postihována v trestněprávní rovině, se ukotvuje jako přestupek podle § 39 zákona o návykových látkách (ve smyslu novely).

Právě v Poslanecké sněmovně bylo předloženo hned několik pozměňovacích návrhů týkajících se ust. § 285 v rámci následně schválené novely. Jednalo se zejména o hranici trestnosti pro pěstování a jiné nakládání s rostlinou či houbou obsahující omamné nebo psychotropní látky pro vlastní potřebu. V rámci § 285 tr. zákoníku (ve znění novely) je trestné pěstovat, sklízet nebo zpracovávat více než pět rostlin z rodu konopí, nejde-li o rostlinu konopí obsahující nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je též neoprávněné přechovávat pro vlastní potřebu omamnou látku konopí anebo jinou omamnou nebo psychotropní látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů:

a) v celkovém množství větším než 200 g ve svém obydlí, nebo

b) v celkovém množství větším než 50 g mimo své obydlí.

Další odstavce § 285 tr. zákoníku (ve znění novely) upravují kvalifikované skutkové podstaty zejména ve vztahu k počtu rostlin nebo gramáži.

Jako problematické se může jevit, že novela v § 283 tr. zákoníku pouze snižuje dolní hranice trestní sazby, u odst. 4 z 8 na 5 let a u odst. 5 z 10 let na 8 let, když vše ostatní zůstane trestné stejně, jako tomu bylo před novelou. Výjimkou jsou pouze konopné trestné činy, které jsou od 1. ledna 2026 – za určitých předpokladů – zcela beztrestné podle § 284, 285 tr. zákoníku.[22] Z toho vyplývá, že k upuštění od výkonu zbytku trestu uloženého za činy podle § 283 tr. zákoníku zřejmě nedojde.[23]

Dále se v § 286 tr. zákoníku mění v nadpise Nedovolená výroba omamné nebo psychotropní látky nebo jedu slovo nedovolená za neoprávněná. Což se promítlo i v odst. 1. Jedná se o zpřesnění této skutkové podstaty, název trestného činu před novelou „pracoval“ s pojmem „nedovolené“ pěstování rostlin, přičemž ale jeho samotné vymezení nehovoří o „nedovoleném“, nýbrž o „neoprávněném“ pěstování.[24]

Je nutné uvést, že novela byla v rámci legislativního procesu probírána na všech úrovních (s Policií ČR, ale i některými soudci) a následná schválená podoba není optimální ve vztahu k dosavadní praxi a judikatuře. Díky změnám skutkových podstat, a i přesunu do přestupkové agendy některých jednání, bude velmi nutné řešit posouzení trestnosti činu podle doby spáchání. A to nejen ve vztahu k době spáchání, ale i podmínkám účastenství a případně trestnosti pokusu (přípravy). K tomuto Policie ČR i státní zastupitelství vydaly své metodiky.[25]

Jako problematická se může jevit trestnost nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a tr. zákoníku pro jiného. Samotné pěstování rostlin konopí, jejich sklízení a zpracování pro jiného (např. role „zahradníka“ v rámci organizované skupiny) však zůstává pokusem přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 21 odst. 1, § 283a odst. 1 tr. zákoníku (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. Tpjn 300/2014), i když spíše než pokusem „vyrobit“, v důsledku změny terminologie, spíše pokusem „jinak jinému opatřit“. K dokonání trestného činu totiž dojde, pokud pachatel z takto získané hmoty specifickým procesem vyrobí příslušný koncentrát (např. Fénixovy slzy) nebo s ní překročí státní hranice, což jsou méně časté formy trestné činnosti, anebo jiné osobě, ať již jinému pachateli, nebo konzumentovi, umožní s takto získanou rostlinnou hmotou nakládat.[26] Jistě i tento postup by mohl vyvolat problémy, zejména v rámci dokazování a následném soudním líčení, a bude na soudech, jak k tomu budou přistupovat.[27]

Jako další problematická (a nově pojatá) oblast se jeví počet pěstovaného množství konopí. V případě pěstování většího množství konopí s tím, že je několik osob pěstuje společně a rostliny si následně rozdělí k vlastnímu užití, je nadále třeba v souladu se stávající aplikační praxí takové jednání kvalifikovat jako spolupachatelství podle § 283a tr. zákoníku, a nikoli jako souběžné pachatelství podle § 285 tr. zákoníku.[28] Zde je nutné uvést, že podle obecné statistiky je doma pěstováno kolem 50 rostlin konopí, což je daleko za hranicí legalizovaného počtu. Bude nutné vždy brát v potaz samotný skutek a bude mnohem větší nutnost řešit dokazováním všechny okolnosti daného skutku.

Změna zákona o návykových látkách a zákona o léčivech

V rámci zákona o návykových látkách došlo zjevně k ukotvení psilocybinu pro léčebné použití,[29] a tím k možnosti využití této látky obsažené v houbách (lysohlávkách) zejména pro pacien­ty s depresemi (což umožní i příslušné nařízení vlády – nařízení vlády č. 552/2025 Sb., o podmínkách pro předepisování, výdej a po­užívání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití).

Další změnou je ukotvení skutkové podstaty přestupku spočívajícího v pěstování či přechovávání konopí nebo jiné návykové látky získané zpracováním rostliny konopí. Adekvátně došlo ke změně zákona o léčivech, kde psilocybinum bylo přidáno pro léčebné použití. A bylo též upraveno zmocnění pro vydání nařízení vlády.

Došlo i ke zvýšení sazby za přestupek u konopí (na až 50 tisíc Kč).

Závěrem

Z pohledu změn trestního práva, správního trestání a též zákona o návykových látkách lze spatřovat rizika určité dekriminalizace (liberalizace) konopí v ČR:

1. Zvýšení dostupnosti vysokopotentního konopí a produktů z něj.
2. Zvýšení poptávky ze strany zahraničních odběratelů i mezinárodních kriminálních skupin.
3. Zvýšení objemu produktového vysokopotentního konopí a produktů z něj.[30]

Změna trestního zákoníku, ale zvláště souvisejících předpisů (zejména zákona o návykových látkách), znamená zejména z pohledu měkkých drog, konopí, hub, velký posun. Normativní text a jeho využití, tedy zejména judikatura, až ukáže, jakým způsobem bude právní úprava vyložena a jak bude tato silně negativní oblast kriminality potírána. Jistě platí, že trestní právo ani přestupkové právo, jako „represivní“ část práva, není východiskem řešení drogové kriminality, ale souvisí s obecnou prevencí v této oblasti. Nově jmenovaná současná vláda se podle svého programového prohlášení chce zaměřit zejména na sankce drogových trestných činů.[31] Je tedy patrné, že bude zřejmě následovat další novela v této oblasti.

 

Doc. JUDr. Mgr. František Vavera, Ph.D., LL.M., je vedoucím Katedry trestního práva Fakulty právnické ZČU v Plzni.

Ilustrační foto: Freepik.com

---

[1] Již více než 50 novel za více než 15 let účinnosti této právní úpravy.

[2] 1. ledna 2010.

[3] Využito a více viz P. Zeman, M. Štefunkova, I. Trávníčková: Drogová kriminalita a trestní zákoník, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 2015, str. 9.

[4] Např. J. Kocina: Velká novela trestních předpisů: Zásadní změny týkající se trestního práva hmotného, Bulletin advokacie č. 11/2025, str. 13-18.

[5] Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[6] Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Pro účely trestního zákoníku se za návykové látky považují také psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky.

[7] Viz Kriminalita, dostupné z: https://mv.gov.cz/clanek/kriminalita.aspx [cit. 2025-12-01].

[8] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších zákonů.

[9] Viz sněmovní tisk č. 861, dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=861 [cit. 2025-12-01].

[10] Viz tamtéž.

[11] Nejedná se o žádné „novum“, diskuse nad „legalizací“ konopí jsou vedeny dlouhou dobu (např. T. Kratina, H. Tošnerová: Argumenty pro legalizaci konopí pro rekreační účely v České republice, Drugs & Forensics Bulletin NPC č. 3/2021).

[12] Změny v trestním právu po novele 2025, dostupné z: https://www.ecovislegal.cz/aktuality/trestni-pravo/zmeny-v-trestnim-pravu-po-novele-2025/ [cit. 2025-12-01].

[13] Viz novela tr. zákoníku – varianty tzv. drogových trestných činů – připomínky vedoucího Úřadu vlády.

[14] Válka s konopím pomalu, ale jistě končí, paní Bradáčová, dostupné z: https://www.lidovky.cz/nazory/konopi-bradacova-senat-drogy-novela-trestni-zakonik-prechovavani.A250707_121517_ln_nazory_lsva [cit. 2025-12-01].

[15] Zde je nutné uvést, že řada změn nastala až v Poslanecké sněmovně, kdy došlo k změně právní úpravy, a tedy i dosavadní (zažité) praxe, která bude znamenat změnu zjevně především pro dokazování. Což může znamenat i negativní dopad především v počátku účinnosti nové právní úpravy.

[16] Více viz níže ve vztahu k § 286 tr. zákoníku ve znění novely.

[17] Viz op. cit. sub 9.

[18] Viz tamtéž, v komparaci k úpravě trestního zákoníku de lege lata.

[19] Velká změna trestního zákoníku: článek se zřetelem k drogové kriminalitě – hromadné propouštění odsouzených z výkonu trestu? Dostupné z: https://trestniadvokati.cz/velka-zmena-trestniho-zakoniku-clanek-se-zretelem-k-drogove-kriminalite-hromadne-propousteni-odsouzenych-nebo-amnestie/ [cit. 2025-12-01].

[20] Je nutné též uvést, že právě tato speciální úprava doznala změn v Poslanecké sněmovně, kdy došlo ke změně, tedy vzniku samostatného trestného činu a úpravě § 284 a 285 tr. zákoníku.

[21] Op. cit. sub 14.

[22] Viz přechodné ustanovení v novele: „Trest uložený do 31. prosince 2025 za čin, který ode dne 1. ledna 2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne 1. ledna 2026 nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.“

[23] Více viz též op. cit. sub 19.

[24] Viz op. cit. sub 9.

[25] Metodika Nejvyššího státního zastupitelství, Metodické doporučení Policie ČR, Národní protidrogové centrály SKVP.

[26] Viz Metodika Nejvyššího státního zastupitelství.

[27] V rámci mé konzultace s některými soudci lze tento postup akceptovat a bude jistě v každém konkrétním případě „podroben“ dokazování.

[28] Viz op. cit. sub 26.

[29] Více viz Pacienti budou moci od příštího roku využít léčebný psilocybin, umožní to zákon, dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2756830 [cit. 2025-12-01].

[30] Viz přednáška brig. gen. PhDr. Jakuba Frydrycha, ředitele Národní protidrogové centrály SKPV Policie ČR, dne 12. listopadu 2025, Konference IZS Karlovy Vary.

[31] „Předložíme protidrogovou novelu trestního zákona, která omezí možnosti snížení trestu pro intoxikovaného pachatele. Zpřísníme tresty osobám, které při řízení pod vlivem alkoholu nebo drog způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt jiné osoby. Organizátoři drogových obchodů, výrobci a distributoři drog budou čelit vyšším trestním sazbám.“ V další části je též uvedeno, „zaměříme se na prevenci užívání alkoholu, tabákových výrobků, drog, hazardu i digitálních závislostí“.