„Já bych všechny ty internety a počítače zakázala,“ je dnes už legendární výrok, který měla pronést v září 1999 v jedné z novinových anket paní Věra Pohlová. Tedy v době, kdy jsme o nějaké umělé inteligenci (AI) v dnešní podobě neměli nikdo pravděpodobně ani tušení. Nyní, po více než čtvrt století od tohoto výroku, řada z nás považuje využívání AI za součást své každodenní existence, a to včetně té pracovní.

A to do té míry, že se na AI někdy spoléhá možná více, než by se mělo. Postupně se k nám začaly dostávat zprávy ze zahraničí o případech, kdy byli v některých zemích sankcionováni kolegové za podání, která odkazovala na neexistující judikaturu, a podobně. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se obdobné kauzy budou řešit i u nás.

A ani to netrvalo tak dlouho! Již koncem loňského roku jsme se mohli dočíst, že Ústavní soud uložil jednomu z kolegů pořádkovou pokutu ve výši 25 tisíc korun za ústavní stížnost, na jejíž přípravě se podílela umělá inteligence a která obsahovala odkazy na neexistující rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního soudu. Samotný kolega následně potvrdil, že při přípravě stížnosti nástroj umělé inteligence skutečně využil, vyjádřil lítost a vysvětlil, že se na Ústavní soud obrací jen výjimečně a v dané věci se ocitl v časové tísni.

Ústavní soud mu udělil pořádkovou pokutu za hrubé ztěžování postupu řízení, přičemž se jedná teprve o třetí takovou pokutu v historii Ústavního soudu. V předchozích pokutovaných případech jednak nebyl Ústavnímu soudu exekutorem zaslán spis, a pak se bez omluvy nedostavili k ústnímu jednání poslanci, kteří na něm předtím sami trvali. Nyní udělená pořádková pokuta je ale z principu odlišná. Bezpochyby lze souhlasit s tím, že „Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita.“ To ostatně vyplývá i ze stanoviska ČAK k využívání AI při poskytování právních služeb. Otázkou k zamyšlení však zůstává, jaká sankce by měla za uvedené jednání ze strany soudů následovat, respektive zda je v takových případech pořádková pokuta skutečně vhodným nástrojem.

Obava, která se v této souvislosti jistě mnoha advokátkám a advokátům vnucuje, je: kde by měla být hranice mezi tím, co lze považovat za kvalitní podání, a tím, co již ne?

Soud má bezpochyby právo vyjádřit svůj názor, respektive své pohoršení, v odůvodnění svých negativních rozhodnutí, pokud usoudí, že podání svou nekvalitou překročilo určitou hranici. Z mého pohledu však primární sankcí zůstává samotné nevyhovění podání a reputační dopad pro advokátku či advokáta, jehož jméno bude v této souvislosti skloňováno.

Ostatně například Nejvyšší správní soud se v této souvislosti rozhodně nebojí svůj názor vyjádřit, když kritizuje advokáty zejména za příliš dlouhá, nesrozumitelná a nekvalitní podání. Hojně diskutovaným bylo jeho rozhodnutí, kde použil frázi „too long, didn‘t read“ (TL; DR), nebo když na podzim loňského roku neváhal seškrtat advokátovi procesně úspěšné strany náhradu nákladů řízení právě s odkazem na neexistující rozsudky.

Nicméně trestat nekvalitní podání pořádkovou pokutou ze strany soudu nepovažuji za krok správným směrem. To ale v žádném případě neznamená obhajobu jakéhokoliv vadného jednání ze strany advokátů.

Česká advokátní komora by měla být sebevědomou organizací, která vykonává disciplinární pravomoc nad svými členy, a pokud se o nějakém vadném jednání dozví, například i na základě stížnosti ze strany soudu, mají takové jednání posoudit příslušné orgány Komory, a dojdou-li k závěru, že advokát své povinnosti porušil, tak dle závažnosti prohřešku mají širokou paletu sankcí, které mohou využít.

V každém případě je však o tématu využívání AI v justici potřeba otevřeně diskutovat napříč právními profesemi. Proto Česká advokátní komora chystá na jaro tohoto roku kulatý stůl, který se touto problematikou bude podrobně zabývat.

Ondřej Trubač, místopředseda ČAK

Tento úvodník nepsala AI 🙂

Ilustrační foto: AI (Copilot)

Foto Ondřeje Trubače: Jan Kolman