Rozsáhlá novelizace soudního řádu správního aneb s. ř. s. v roce 2026
S účinností od 1. 1. 2026 došlo k rozsáhlé novelizaci soudního řádu správního, a to zákonem č. 314/2025 Sb., zákonem č. 269/2025 Sb., zákonem č. 268/2024 Sb. a zákonem č. 89/2024 Sb. Zásadní novela č. 314/2025 Sb. mohla zůstat bez širší odborné pozornosti, neboť byla přijata jako součást legislativního balíčku k úpravě azylového zákona. K tomu přistupuje skutečnost, že důvodová zpráva k některým podstatným změnám mlčí, jelikož se do textu novely dostaly prostřednictvím pozměňovacích návrhů.

Personální změny a posílení pravomocí
Novelou č. 314/2025 Sb. došlo k rozšíření pravomocí asistenta soudce, který je nově oprávněn bez výslovného pověření soudce provádět úkony v rozsahu odpovídajícím pravomocem vyššího soudního úředníka.
Novelou č. 269/2025 Sb. byla zavedena možnost dočasného přidělení soudce k jakémukoli ministerstvu, typicky k Ministerstvu spravedlnosti. Dosud bylo možné soudce dočasně přidělit pouze k jinému soudu nebo k Justiční akademii. Nově se tato možnost rozšiřuje na přidělení k ministerstvu na dobu nejdéle šesti měsíců, a to v zájmu využití odborných zkušeností soudce. Zákon současně stanoví významná omezení tohoto institutu: soudce nesmí na ministerstvu vykonávat žádnou funkci, podílet se na rozhodování, nakládání s finančními prostředky státu ani na řešení individuálních případů, zejména v oblasti dohledu a personálních záležitostí. Opakované přidělení je možné až po uplynutí jednoho roku a zcela vyloučeno je přidělení předsedů a místopředsedů soudů.
Dále byl rozšířen výčet případů, v nichž rozhoduje specializovaný samosoudce namísto senátu. Jedná se o věci určení náhradního výživného, rozhodování o přestupcích, za něž lze uložit pokutu maximálně do výše 100 000 Kč, bodového hodnocení řidičů, mezinárodní ochrany, neudělení krátkodobého víza a dočasné ochrany.
Osoba zúčastněná na řízení
Výrazně se posiluje postavení osoby zúčastněné na řízení. Nestanoví-li zákon jinak nebo nevylučuje-li to povaha konkrétního procesního práva, má osoba zúčastněná na řízení nově stejná procesní práva a povinnosti jako účastník řízení. Doručuje se jí žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení před soudem končí. Osoba zúčastněná na řízení však nadále nemůže disponovat předmětem řízení.
Současně se osobě zúčastněné na řízení v § 60 odst. 5 s. ř. s. výslovně zakládá právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud hájila právo vyplývající z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného správní žalobou. Typickým případem bude postavení stavebníka, proti jehož stavebnímu záměru brojí soused, ačkoli stavební úřady záměr povolily. Žalobce by si proto měl být vědom rizika zvýšených nákladů v případě neúspěchu ve sporu.
Elektronická komunikace
Zcela přepracována jsou pravidla komunikace účastníků se soudem. Dochází k vyloučení ústních podání do protokolu a k zavedení povinné písemné formy s upřednostněním elektronického podání. Podání prostřednictvím datové schránky se stává pravidlem u osob, jimž byla datová schránka zřízena ze zákona, přičemž jiné formy podání jsou přípustné pouze po řádném odůvodnění. Pokud jde o podpis, zákon stanoví, že je-li podání ve věci samé činěno elektronicky, je požadavek podpisu splněn jakýmkoli způsobem, s nímž zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Zákonodárce v této souvislosti výslovně odkazuje na zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Žádný z těchto předpisů však neobsahuje definici elektronického podpisu plně ekvivalentního podpisu vlastnoručnímu. Tento pojem vychází z čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (eIDAS), které zaručuje rovnocennost s vlastnoručním podpisem pouze kvalifikovanému elektronickému podpisu. Odkazy na uvedené české právní předpisy tak působí z hlediska systematiky elektronického podepisování nejednoznačně. Zákon o elektronických úkonech pracuje s fikcí podpisu u úkonů činěných prostřednictvím datové schránky, zákon o službách vytvářejících důvěru definuje uznávaný elektronický podpis a zákon o informačních systémech veřejné správy vychází z využití portálů určených primárně pro komunikaci v rámci výkonné moci, nikoli pro komunikaci se soudy.
V oblasti komunikace mezi soudem a účastníky byla dále vypuštěna povinnost uvádět adresu pro doručování. Nově platí, že soud použije pro výzvu k odstranění vad podání stejnou elektronickou adresu, z níž mu bylo podání odesláno. Zákon současně zavádí právní fikci doručení, a to desátým dnem ode dne odeslání písemnosti soudem. V praxi může toto řešení působit obtíže, zejména v případech komunikace prostřednictvím portálů orgánů veřejné moci, které nejsou koncipovány jako nástroje obousměrné komunikace.
Pozitivně lze hodnotit výslovné zakotvení možnosti elektronického nahlížení do soudního spisu a pořizování jeho kopií, byť jde spíše o legislativní reflexi již zavedené soudní praxe.
Obecná ustanovení řízení
Zákonodárce nově ukládá soudu povinnost odmítnout návrh na zahájení řízení, sleduje-li zjevné zneužití práva. Toto kritérium se uplatní u všech typů řízení podle soudního řádu správního, nikoli pouze u žalob proti rozhodnutí správního orgánu. Tato úprava může přispět k urychlení řízení v případech návrhů sledujících obstrukční či zdržovací účel. Současně však klade zvýšené nároky na soud při posuzování úmyslu navrhovatele, neboť nesprávná aplikace tohoto institutu by mohla vést k porušení práva na přístup k soudu a k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae).
Dále se upravuje prioritizace projednávaných věcí. Žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu mají přednost pouze tehdy, pokud jejich výsledkem nemá být pouhé určení nezákonnosti.
Novela se dotýká rovněž ústního projednání věci. Soudní jednání nemusí být nařízeno, pokud soud rozhoduje výlučně na základě listinných důkazů, k nimž měly strany možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a současně s tím účastníci souhlasí. Souhlas může být projeven i pasivitou k výzvě soudu. V praxi však může vyvolávat obtíže výklad pojmu „důkazů, k nimž měly strany možnost se vyjádřit, nebo které jsou stranám známy”, zejména pokud konkrétní důkaz není součástí soudního spisu.
Do správního soudnictví se nově zavádí koncentrace řízení. Okamžik koncentrace stanoví soud s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Nejpozději do tohoto okamžiku mohou účastníci uplatnit nová tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Formulace koncentrace se odlišuje od úpravy v občanském soudním řádu, ačkoli převzetí tamní ustálené definice by bylo z hlediska systematiky a právní jistoty přesnější.
Pozitivní změnou je zkrácení lhůty pro vyhlášení rozhodnutí na deset dnů od skončení jednání. Méně zřejmá je však úprava oprávnění soudu upustit od ústního vyhlášení rozhodnutí, neboť zákon nestanoví bližší kritéria pro takový postup. Alternativou je vyvěšení plného nebo zkráceného znění rozhodnutí na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů. Satisfakční význam ústního vyhlášení pro úspěšného účastníka je tak úplně potlačen. Nadto o ústním vyhlášení nejsou účastníci samostatně vyrozuměni, což může vést k informační nerovnosti. Problematická je rovněž skutečnost, že k ústnímu vyhlášení není nutno ustanovit tlumočníka. To může způsobit, že účastník neovládající jazyk řízení se s výsledkem seznámí až doručením písemného vyhotovení rozhodnutí.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí a závaznému stanovisku
Za rozhodnutí napadnutelné správní žalobou se nově považuje rovněž závazné stanovisko, které brání vydání povolení či souhlasu. Tato změna představuje zásadní odklon od dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu, podle níž závazné stanovisko ani jeho změna nadřízeným orgánem nemohly být samostatně přezkoumávány soudem, nýbrž pouze v rámci přezkumu konečného rozhodnutí, jehož byly podkladem.
Tato nová koncepce vyvolává řadu praktických otázek. Dosavadní judikatura sjednocená rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 8/2018-76 ze dne 15. 12. 2020 se stává nepoužitelnou. V řízení o žalobě proti závaznému stanovisku je současně vyloučena účast dalších osob dotčených stavebním záměrem, například sousedů, neboť nejsou účastníky procesu vydání závazného stanoviska. Tyto osoby tak v daném řízení nemají možnost hájit svá práva.
Dále se otevírá otázka možného duplicitního soudního přezkumu nesouhlasných závazných stanovisek, pokud jejich nezákonnost bude namítána rovněž v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí správního orgánu. Není přitom zřejmé, zda a v jakém rozsahu by byl soud vázán předchozím rozhodnutím, kterým již závazné stanovisko přezkoumal.
Nejasný zůstává rovněž výklad pojmu „brání vydání povolení či souhlasu“, zejména pokud závazné stanovisko obsahuje obtížně splnitelné podmínky.
Nová úprava dále obchází druhostupňový správní přezkum, který by jinak následoval v odvolacím řízení proti konečnému rozhodnutí. Odpadá tak filtr přezkumu nadřízeným správním orgánem, což může vést ke zvýšení počtu soudních řízení. Urychlení správního řízení přitom nelze bez dalšího očekávat, neboť podle § 149 odst. 6 správního řádu je správní orgán povinen žádost zamítnout, bylo-li vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje jejímu vyhovění.
V řízení o žalobě proti rozhodnutí se dále nově stanoví, že shledá-li soud žalobní námitku proti podkladovému úkonu důvodnou, zruší tento úkon samostatným výrokem pro nezákonnost. Cílem této úpravy je posílení právní jistoty účastníků a zvýšení srozumitelnosti soudních rozhodnutí pro správní orgány. Současně se tím zakládá možnost podat opravný prostředek i proti takovým samostatným výrokům.
Zbývající změny
Změny se dotkly rovněž řízení ve věcech volebních, místního a krajského referenda a řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Za zmínku stojí zejména dvě novinky. První se týká lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, je-li tento návrh podán současně se správní žalobou až po uplynutí lhůty podle § 101b s. ř. s. V takovém případě se lze domáhat pouze toho, aby soud rozhodl o nepoužití opatření obecné povahy nebo jeho části v konkrétní věci. Druhou novinkou je výslovná povinnost soudu zohlednit při přezkumu práva nabytá v dobré víře a ochranu veřejného zájmu.
Změn doznalo i řízení o kasační stížnosti. Rozšířeny byly důvody její nepřípustnosti, když nově nelze kasační stížnost podat proti rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku, o povinnosti soudní poplatek zaplatit ani proti rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce. Výslovně jsou rovněž vyloučena některá rozhodnutí dočasné povahy, zejména rozhodnutí o přiznání odkladného účinku a o nařízení předběžného opatření.
Zásadní změnou je oprávnění Nejvyššího správního soudu rozhodnout o žalobě nebo návrhu namísto zrušení rozhodnutí krajského soudu, pokud pro takový postup byly splněny podmínky již v řízení před krajským soudem a dosavadní výsledky řízení umožňují meritorní rozhodnutí bez doplnění dokazování.
Poslední změna usnadňuje rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech, neboť mu umožňuje v odůvodnění odkázat na svou dřívější judikaturu a převzít její relevantní části.
Shrnutí
Rozsáhlá novelizace soudního řádu správního s účinností od 1. 1. 2026 představuje ambiciózní, avšak legislativně ne zcela konzistentní pokus o modernizaci správního soudnictví, který vedle vítaných procesních zrychlení – jako je koncentrace řízení, apelační oprávnění Nejvyššího správního soudu či posílení práv osob zúčastněných na řízení – přináší i sporné instituty… Největší riziko pro právní jistotu a plynulost řízení představuje koncepční obrat v samostatném přezkumu závazných stanovisek, jenž popírá dosavadní judikaturu a může vést k duplicitním procesům, a dále nedotažená úprava elektronizace, zejména v otázkách doručování a elektronických podpisů… Bude tedy na soudní praxi, aby v následujících letech vybalancovala napětí mezi snahou o efektivitu řízení a nutností zachovat spravedlivý proces v mantinelech této nové, v mnoha ohledech výkladově náročné úpravy.
JUDr. Sandra Konečná
Foto: pixabay.com