Co znamenají lidská práva a jak zaručit jejich ochranu? Mezinárodní den lidských práv upozorňuje na tyto otázky už od roku 1950. Právě tehdy jej na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv vyhlásila OSN. Jde o každoroční připomínku toho, že lidská práva jsou základními kameny demokratické a spravedlivé společnosti. Co může pro jejich dodržování udělat každý z nás? A jaké výzvy stojí před celou společností?

 

Vrcholí Maraton psaní dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných

Tradičně 10. prosince na Den lidských práv vrcholí kampaň lidskoprávní organizace Amnesty International Maraton psaní dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných – disidentů, aktivistů, právníků a dalších lidí po celém světě. Akce začala 15. listopadu a skončí 15. prosince. Jejím vrcholem je právě Den lidských práv. Lidé při akci mohou psát dopisy adresované například vládním činitelům, ale i samotným stíhaným a vězněným lidem. Podrobnosti k akci najdou zájemci na jejím webu.

Loni lidé v Česku napsali při této akci skoro 20 000 dopisů, které zamířily do šesti zemí. Celosvětově se v loňském ročníku kampaně napsalo téměř sedm milionů dopisů. „Ačkoli jsou mnozí mocní schopní zastrašovat, cenzurovat nebo věznit jednotlivce nebo skupiny, nemůžou umlčet miliony lidí na celém světě, kteří jsou s nimi solidární,“ uvedl ředitel české pobočky Amnesty International Pavel Gruber.

Součástí kampaně byly stovky jednotlivých akcí, stejně jako letos. Dopisy lidé píšou třeba ve školách, knihovnách, kavárnách, nízkoprahových centrech, na farách, u skautů, ale i u sebe doma. Dopisy mají podpořit třeba pronásledované ženy z Amazonie bojující proti znečišťování pralesa těžbou fosilních paliv, aktivistku za práva žen odsouzenou v Íránu k trestu smrti či ruského aktivistu poslaného na 12 let do trestanecké kolonie za podporu Ukrajiny.

Dopisy podle organizace pomáhají dosáhnout humánnějšího zacházení se stíhanými a vězněnými či jejich propuštění, nebo i systémových změn. „A dostat dopis solidarity může pro mnoho lidí znamenat naději v těch nejzoufalejších dobách,“ doplnila koordinátorka českého Maratonu psaní dopisů Žaneta Sladká.

 

Ombudsman si tento den poprvé připomíná v roli národní lidskoprávní instituce

Letošní oslava Dne lidských práv v Česku má zvláštní význam pro Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Ombudsman si tento den připomíná vůbec poprvé jako národní lidskoprávní instituce (NHRI). „Chceme být institucí, která nejen reaguje na porušení práv, ale která také předchází tomu, aby vůbec docházelo k jejich ohrožování,“ uvádí ombudsman Stanislav Křeček.

Při této příležitosti ombudsman zdůrazňuje, že ochrana lidských práv není abstraktní téma. Týká se každodenních situací – přístupu ke službám, jednání úřadů, rovného zacházení, podmínek v sociálních a zdravotních službách, ochrany dětí či seniorů, prevence diskriminace a mnoha dalších oblastí, které ovlivňují kvalitu života každého člověka.

„Lidská práva představují základní hodnoty, na nichž stojí důstojnost člověka, rovnost lidí, spravedlnost a právní jistota. V době rychlých společenských změn, digitalizace, polarizace i rostoucí nejistoty jejich ochrana vyžaduje aktivní úsilí institucí i celé společnosti,“ připomíná ombudsman.

Jako NHRI má ombudsman posílený mandát dohlížet na to, zda státní orgány respektují lidská práva a také zda zohledňují dopad svých plánů a kroků na jednotlivce i zranitelné skupiny. Stává se tak novým „hlídacím psem“ lidských práv v České republice – nezávislou institucí, která nejen upozorňuje na problémy, ale také nabízí řešení, spolupracuje s mezinárodními orgány a systematicky sleduje dodržování závazků státu.

„Mezinárodní den lidských práv je pro naši instituci připomenutím toho, proč ombudsman existuje. Jako NHRI máme novou odpovědnost a zároveň účinnější možnost chránit práva lidí v České republice,“ říká ombudsman Stanislav Křeček.

 

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí škrtům, uvedl šéf úřadu

Ve světle připomínek Mezinárodního dne lidských práv čelí však Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) finančním škrtům ze strany světových dárců, zatímco porušování práv v konfliktních zónách prudce narůstá, jak uvedl 10. prosince na tiskové konferenci v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Úřad má podle něj letos o 90 milionů dolarů (téměř 1,9 miliardy korun) méně, než by potřeboval, což vedlo ke zrušení 300 pracovních míst.

Podle Türka se jeho úřad kvůli škrtům nachází „v režimu přežití“ a musel omezit svou práci v Kolumbii, Kongu, Barmě, Tunisku a dalších státech. Omezeny musely být také regionální návštěvy zvláštních zpravodajů OSN a stejně tak cesty vyšetřujících misí, jejichž úkolem je zjišťování faktů.

„To vše má značný dopad na mezinárodní a národní snahy o ochranu lidských práv,“ upozornil Türk a poukázal na závažné porušování lidských práv v Súdánu, Pásmu Gazy a na Ukrajině.

 

Skupina českých senátorů se v Indii setkala s dalajlamou

Skupina českých zákonodárců se 10. prosince setkala v Indii s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Setkání, které připadlo na Den lidských práv, se uskutečnilo v rámci oslav dalajlamových letošních devadesátin a zároveň 36. výročí od udělení Nobelovy ceny za mír. Oznámili to na sociální síti senátor Břetislav Rychlík (za TOP 09) a poslanec Pavel Žáček (ODS).

„Byli jsme první oficiální parlamentní delegace,“ uvedl na facebooku Rychlík, který dalajlamovi věnoval oranžové triko s natištěnou fotografií tibetského duchovního vůdce s někdejším prezidentem Václavem Havlem. „Mnohokrát dnes padlo jméno jeho přítele Václava Havla,“ dodal k setkání Žáček na svém profilu.

Přemysl Rabas (za SEN 21) doplnil na svém facebookovém profilu informaci, že se čeští zákonodárci setkali rovněž s předsedou tibetské exilové vlády.

Čína neuznává tibetskou exilovou vládu, kterou od roku 2021 vede Penpa Cchering. Peking považuje Tibet za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Čínští představitelé pravidelně protestují proti setkáním českých politiků se zástupci tibetské exilové vlády. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) před odletem uvedla, že dalajlama za odhodlání a celoživotní úsilí o zachování tibetského jazyka, kultury, víry a jeho svobody získal celosvětový respekt, ale také sympatie českých občanů. „Duchovní představitel velké části civilizace naší planety je silnou osobností – eticky, morálně, ale také snahou o mírový dialog,“ uvedla před odletem v tiskové zprávě Seitlová.

Dalajlamu letos v červenci při příležitosti jeho 90. narozenin navštívil prezident ČR Petr Pavel, a to v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku. Čínské velvyslanectví v Praze v prohlášení zaslaném ČTK vyjádřilo znepokojení a nesouhlas se setkáním.

Dalajlama od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. V Česku byl i díky osobnímu přátelství s Havlem několikrát, naposledy v roce 2016 na konferenci Forum 2000.

Den lidských práv se slaví 10. prosince na celém světě na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN.

 

Zdroj: ČTK, ochrance.cz, redakce AD
Foto: pixabay.com