Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Zároveň vyzval české orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči menšinám žijícím v Česku. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková řekla, že ČR vytýkané skutečnosti napravuje a přijala třeba strategii boje proti předsudečnému násilí, upravila pravidla odškodňování nezákonných sterilizací či do škol zavádí sociální pedagogy pro znevýhodněné žáky.

Poradní výbor pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (FCNM) monitoroval činnost českých orgánů v oblasti ochrany práv menšin již pošesté. Podle zprávy Česko podniklo několik kroků směrem k lepší ochraně, například revidovalo učební osnovy, aktualizovalo právní předpisy týkající se osobních jmen a zajistilo komplexní systém vzdělávání v národních jazycích pro osoby patřící k polské menšině.

Zároveň však výbor upozornil, že ochrana práv národnostních menšin je zřejmě omezena nesystematickým přístupem a nedostatkem zdrojů. Nadále podle něj přetrvává řada nevyřešených problémů, mimo jiné otázka reprodukčních práv romských žen, právo příslušníků menšin na zachování a rozvoj vlastní kultury či socioekonomická situace romských rodin.

Rada vlády pro národnostní menšiny v současnosti zahrnuje zástupce 15 menšin: běloruské, bulharské, chorvatské, gruzínské, německé, řecké, maďarské, polské, romské, ruské, rusínské, srbské, slovenské, ukrajinské a vietnamské.

Poradní výbor ve zprávě vyzval české orgány, aby zajistily účinnou nápravu za nezákonné sterilizace žen a zintenzivnily opatření podporující přístup romských dětí ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání.

Připomněl, že zákon z roku 2021 umožňuje odškodnit nezákonně sterilizované romské ženy formou jednorázových částek. Ministerstvo zdravotnictví však podle výboru vyřizovalo žádosti velmi pomalu a mnoho z nich zamítlo kvůli nedostatku důkazů.

Studie zadaná státními orgány navíc potvrdila pokračující segregaci romských žáků a přijatá opatření výbor považuje za nedostatečná. Kromě přetrvávajících projevů nesnášenlivosti vůči Romům podle zprávy zesílily nenávistné projevy namířené proti Ukrajincům a v menší míře také proti Rusům.

Výbor rovněž upozornil, že užívání menšinových jazyků ve veřejném prostoru je velmi omezené. V menšinovém jazyce vycházejí podle něj pouze jedny noviny (v polštině) a totéž platí pro veřejnoprávní televizní vysílání, které je dostupné pouze v jednom menšinovém jazyce, opět v polštině. Poradní výbor proto vyzval orgány, aby jednotlivým menšinám přidělily pravidelné časové sloty pro televizní pořady v jejich jazycích.

Právo používat menšinový jazyk při jednání s orgány veřejné správy je nadále výrazně omezeno: pokud žádný úředník daný jazyk (s výjimkou slovenštiny) neovládá, musí si žadatel obstarat tlumočníka sám.

Vláda schválila 72 opatření boje proti předsudečnému násilí a nenávistným projevům

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Česko výtky napravuje. Zmínila prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění a rozšíření uznávaných důkazů u nezákonných sterilizací, zavádění sociálních pedagogů do škol i změnu financování škol podle počtu znevýhodněných dětí či dotace na péči o německé hroby. Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že vláda na jaře schválila 72 opatření boje proti předsudečnému násilí a nenávistným projevům, týkají se vzdělávání, nastavení zákonů či podpory obětí.

Je také snaha rozšířit vysílání v menšinových jazycích ve veřejnoprávních médiích. Zmocněnkyně podotkla, že zpráva pozitivně hodnotí fungování rady vlády pro národnostní menšiny, model vzdělávání v polštině, možnost uzavírat manželství v menšinových jazycích či možnost zápisu menšinových jmen, a to třeba ve vietnamštině.

Mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška sdělil, že ačkoli ministerstvo není pověřeno ochranou práv národnostních menšin, spolupracuje s příslušnými resorty. Ministerstvo se podle něj aktivně podílí na informovanosti cizinců žijících v Česku, vydává řadu informačních letáků a materiálů v různých jazykových mutacích.

Ministerstvo podle Krátošky posiluje také práci policie ve vztahu k menšinám, která zahrnuje například vzdělávání a metodickou podporu nebo náborové kampaně cílící na příslušníky menšin. „Cílem je zároveň posilovat vzájemnou důvěru a předcházet konfliktům mezi menšinami a většinovou společností,“ popsal Krátoška. Ministerstvo se podle něj také hlásí k závazku bojovat proti stereotypům a předsudkům.

Výbor dále uvedl, že existuje poptávka po výuce slovenštiny v rámci všeobecného vzdělávání, slovenština by tak měla být podle jeho doporučení zavedena ve veřejném školství.

Poradní výbor vyzval orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči příslušníkům menšin, mimo jiné prostřednictvím osvětových kampaní.

Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, kterou přijal Výbor ministrů Rady Evropy 10. listopadu 1994 a která vstoupila v platnost 1. února 1998, stanoví zásady, které mají státy dodržovat, a také cíle, kterých mají dosáhnout, aby zajistily ochranu národnostních menšin.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com