František Vyskočil, Oliver Stříbrný: Autorské právo ve výtvarném umění

Leges, Praha 2025, 136 stran, 360 Kč.

Recenzovaná publikace představuje na českém knižním trhu první ucelený výklad problematiky autorského práva se zaměřením na oblast výtvarného umění. Dosud absentující praktická příručka, která by spojovala teoretická východiska s aplikační praxí specificky v tomto segmentu, je v českém právním prostředí velmi vítaným příspěvkem. Autoři reflektují skutečnost, že problematika autorskoprávní ochrany tvoří stále významnější součást tvůrčího procesu a že s ohledem na současné společenské a technologické změny narůstá u výtvarníků, galeristů či pedagogů uměleckých škol potřeba právního porozumění, které by bylo přístupné i neprávníkům.

Publikace systematicky rozpracovává základní instituty autorského práva se zvláštním zřetelem na jejich aplikovatelnost v kontextu vizuální tvorby. Pozitivně lze hodnotit snahu autorů o co největší srozumitelnost textu: odborné termíny jsou přesně vyloženy a jednotlivé kapitoly jsou nejen strukturovány přehledně, ale též opatřeny četnými odkazy na právní úpravu, v tomto případě zejména autorského zákona a občanského zákoníku. Tento systematický přístup usnadňuje uživatelům orientaci ve složitých otázkách výkonu autorských práv a jejich limitací, často komplikovaných nejednotnými odbornými názory či (ne vždy důsledně a srozumitelně převzatou) evropskou legislativou.

Za nesporný přínos díla lze považovat důsledné propojení teorie s kazuistikou: publikace je průběžně doplňována o konkrétní příklady z praxe, které jsou srozumitelně popsány, a odkazy na relevantní judikaturu, což výrazně zvyšuje její praktickou užitnou hodnotu. Právě ukotvení teoretických východisek v reálných situacích (např. otázky nepřevoditelnosti autorských práv, spoluautorství, zákonných licencí k bezesmluvnímu užití díla, zásah do osobnostních autorských práv, nároky z neoprávněného užití díla apod.) umožňuje i odborníkům v oblasti práva se rychleji zorientovat v aktuálních interpretačních trendech a snáze navazovat na rozhodovací praxi soudů.

Za jediný zdánlivý nedostatek textu lze považovat úroveň zjednodušení některých pasáží, což však odpovídá deklarovanému cíli autorů – zpřístupnit složitou materii i osobám mimo právnickou obec. Proto může být příručka i cenným průvodcem pro studenty vizuálních oborů a mladé tvůrce, kteří jsou zhusta nadáni velkým talentem, ale v oblasti, jak mohou např. nakládat s cizími díly ve své tvorbě či jaká práva jsou spojena s jejich autorskými výsledky, mnohdy tápou či mají nulové znalosti. V tomto ohledu se publikace stává cenným spojníkem mezi světem právní teorie a potřebami praxe výtvarné obce.

V neposlední řadě publikace obsahuje i základní smluvní vzory, které jsou nejčastěji užívány ve výtvarné a galerijní praxi. Jedná se např. o vzorové smlouvy o koupi uměleckého díla s licenčními podmínkami, komisionářskou smlouvu o zajištění prodeje uměleckého díla apod.

Celkově lze publikaci doporučit nejen výtvarným umělcům, pedagogům a galeristům, ale i právním profesionálům, kteří se v rámci své agendy setkávají s otázkami ochrany autorských práv k dílům výtvarného umění a tato materie nepatří k jejich specializaci. Její přínos spočívá zejména v aktuálnosti, přehlednosti a promyšleném přístupu ke komplexnosti otázek práva ve výtvarném (nebo, chcete-li moderněji, vizuálním) umění, když na českém trhu doposud ucelená monografie absentovala. I pro advokáty se specializací v oblasti duševního vlastnictví může představovat vhodné a uživatelsky vstřícné východisko k další odborné práci, včetně orientace v konkrétní judikatuře a současných interpretačních trendech.

 

prof. JUDr. JIŘÍ SRSTKA, ředitel DILIA

Go to TOP