Muni PRESS, Brno 2025, 318 stran, 698 Kč.

Monografie člena Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jana Kabáta byla symbolicky pokřtěna 14. května 2025, během druhého obnoveného Sjezdu českých právníků.

Historii právnických sjezdů od roku 1904 do počátků komunistické totality byla totiž po listopadu 1989 věnována pozornost pouze dílčím způsobem encyklopedicky,[1] časopisecky[2] či v úvodní části sborníku z prvního obnoveného Sjezdu českých právníků.[3] Lze tak říci, že si Jan Kabát zvolil zprvu pro svoji rigorózní práci a posléze publikovanou monografii aktuální a dosud takto podrobně a v plné šíři publikačně nezpracované téma.

Autor si stanovil za cíl poskytnout přehled všech historicky uskutečněných celostátních právnických sjezdů na území českých zemí a Slovenska, včetně sjezdů slovenských a německých právníků, s důrazem na do­­bové účely těchto sjezdů a způsoby jejich fungování. Tento cíl byl naplněn, monografie analyzuje, jakým způsobem byly právnické sjezdy organizovány, jak probíhaly a jaké závěry po sobě po téměř půl století svého nepravidelného konání i pro dnešní dobu zanechaly.

Monografie je rozdělena kromě předmluvy a závěru do šesti kapitol, v nichž je podrobně pojednáno obecně o právnických sjezdech, včetně sjezdů profesních a právnických sjezdů evropských, o českých a československých právnických sjezdech v letech 1904-1925, o prvorepublikových sjezdech v letech 1930-1937, o sjezdech slovenských právníků a o sjezdech německých právníků na území Československa, a jsou podány životopisné medailonky vybraných významných osobností českých a československých právnických sjezdů. Posledním sjezdem, o němž monografie informuje, je Sjezd českých právníků konaný v roce 2022. Z toho je patrné, že Jan Kabát dospěl až na samu hranici historie.

Publikace pro přehled přináší i tabulku s přehledem otázek, příspěvků a závěrů právnických sjezdů, čtenáři ocení jistě i množství pečlivě sesbíraných obrazových příloh, které zdařile dokreslují atmosféru sjezdů.

Lze ocenit, že se Jan Kabát věnoval podrobně i sjezdům německých právníků, o nichž bylo dosud pouze velmi rámcové povědomí, byť měly velký význam nejen na poli právnickém, ale i politickém.

Práce přináší ucelený pohled na život právnické obce ve sledovaném období, ale je cenná i tím, že přináší celou řadu informačních jednotlivin, které upadly v zapomnění, a to jak o sjezdech jako takových, tak o osobnostech celé řady významných právníků první poloviny 20. století.

Zpracování dané problematiky si vyžádalo rozsáhlou heuristiku jak v pramenech tištěných, tak v archivních fondech. Při pojednání o právnických sjezdech byly rovnoměrně kombinovány metoda historická a právněhistorická, tedy přiblížení samotné přípravy a průběhu sjezdů včetně jejich společenské části na jedné a analýza předmětů výsledku jednání sjezdů na straně druhé.

V předmluvě Jaromír Tauchen trefně uvedl, že dle jeho názoru „kniha o historii právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku najde své místo jak mezi odborníky, tak i mezi studenty a všemi, kdo se zajímají o historii práva a jeho vývoj v českých zemích a na Slovensku. Je to dílo, které si zaslouží pozornost nejen pro svou odbornou hodnotu, ale i pro svůj přínos k pochopení minulosti, jež formuje naši přítomnost.“

K Tauchenovým slovům zbývá jen dodat, že anotovaná monografie bude nepochybně ozdobou knihovny současných členek a členů právnické obce, jež navázala na přerušenou tradici a hodlá v pořádání právnických sjezdů dále pokračovat.

JUDr. PhDr. STANISLAV BALÍK, Ph.D., děkan Fakulty právnické ZČU v Plzni, advokát a právní historik

[1] Srov. S. Balík: Sjezdy právnické, in K. Schelle, J. Tauchen (eds.): Encyklopedie českých právních dějin, XIII. svazek, Smlouva o – Součást, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2018, str. 285–288.

[2] Srov. např. S. Balík: T. G. Masaryk a právnická obec, Právní rádce č. 10/2017.

[3] Srov. S. Balík: Sjezd českých právníků, in Sjezd českých právníků 2022, Nakla­datelství Karolinum, Praha 2022, str. 11-16.