Těmito slovy bylo po staletí slavnostně vyhlašováno, že zemřelého panovníka okamžitě nahrazuje nový. Šlo o ujištění, že kontinuita moci trvá. Řád se nemění, království žije dál.

Na tato slova jsem si vzpomněl v pátek 3. října, kdy souběžně probíhaly dvě události, které jako by si o symboliku přímo říkaly. Země si volila nový parlament a česká advokacie si volila nové představenstvo a další orgány. Tedy vládce nad sama sebou.

Dnes nemáme krále vládnoucí mečem, ale důvěrou, hodnotami, které reprezentují, a ochotou sloužit. Zvolání z titulku, stále používané, již neoslavuje trůn, ale kontinuitu moci. Připomíná, že instituce mají přežít naše sympatie i antipatie. I tak je zřejmé, že přítomnost charismatických osobností – ať už v politice, nebo v advokacii – je stále potřebná, i když ne každý král byl milován, a ne každá milovaná osobnost byla královnou.

Letošní generační výměna v advokacii je výrazná. Skončilo mnoho z těch osobností, které po léta formovaly étos advokacie. Tím spíše s sebou nese naléhavou otázku: co nového nám nové vedení přinese? Jaké jsou jeho hodnoty? Čemu – a komu – bude sloužit?

Bývalí předsedové typu Karla Čermáka či Vladimíra Jirouska nastavili laťku vysoko. Každý z nich byl jiný stylem i jazykem, přesto oba nezpochybnitelní ve své velikosti, oddanosti advokacii a schopnosti prosazovat její zájmy. Takové osobnosti dokazují, že advokacie potřebuje lídry, kteří dokážou být autoritou a zároveň morálním kompasem.

Nové vedení České advokátní komory nastupuje do doby, kdy se mění nejen právní rámec, ale i celospolečenské klima. Advokacie je zranitelná – jak navenek, tak uvnitř. Zkušenosti s defraudovanými úschovami ukázaly, jak málo stačí ke zpochybnění všeho, co bylo léta budováno. Samospráva, nezávislost ani společenský respekt nejsou nároky, které se automaticky obnovují k datu voleb. Musejí se obhajovat zas a znovu. Od čerstvě zvolených představitelů proto nečekáme jen správu úřadu, ale návrat étosu. Potřebujeme od nich, že budou slyšet, když bude nutné mluvit nahlas. Že půjdou proti větru, i když bude hodně foukat. Že budou chránit každého jednotlivého advokáta – a tím i advokacii jako celek. A především, že nebudou technokraté a úředníčci, jak se i některým stalo.

Ať tedy noví „králové“ advokacie vnímají mandát nikoliv jako moc, ale jako závazek.

Ať doba po volbách není obdobím rozdělování, ale spojování.

Ať se koruna, jež byla symbolicky předána, leskne za čtyři roky více než dnes. Nebo alespoň stejně.

JUDr. PETR TOMAN, LL.M., předseda redakční rady Bulletinu advokacie

Ilustrační foto: AI (Copilot)