Dne 25. října si tradičně připomínáme Evropský den advokátů (European Lawyers’ Day), který každoročně organizuje Rada evropských advokátních komor (CCBE) ve spolupráci s národními komorami. Jeho cílem je zvyšovat povědomí o významu advokátní profese, právního státu a přístupu ke spravedlnosti. Letošní ročník je věnován Evropské úmluvě o ochraně advokátní profese. Evropský den advokátů tak letos poskytuje příležitost nejen ke společenským a vzdělávacím akcím, ale i k odborné diskusi o tom, jak tato úmluva může v praxi posílit nezávislost advokátů a ochranu základních práv.

Evropská úmluva o ochraně advokátní profese, kterou Výbor ministrů Rady Evropy přijal dne 12. března 2025 a která byla slavnostně otevřena k podpisu dne 13. května 2025, představuje první právně závazný mezinárodní dokument výhradně věnovaný ochraně advokacie. Jejím cílem je reagovat na rostoucí tlak, zastrašování a neodůvodněné zásahy vůči advokátům v Evropě a posílit právní stát prostřednictvím jasně formulovaných minimálních standardů. Úmluva vychází z poznání, že nezávislí advokáti nejsou jen profesní skupinou, ale nezastupitelným pilířem demokracie a fungování justice. Když advokáti mohou svobodně a bez zastrašování hájit své klienty, chrání tím nejen individuální práva, ale i samotné základy právního státu.

Impuls k vypracování právně závazného nástroje poskytla již v roce 2016 Rada evropských advokátních komor (CCBE). Iniciativu následně převzalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které ve svých rezolucích upozornilo na rostoucí tlak na advokáty a vyzvalo k přijetí závazného mezinárodního dokumentu. Na tuto iniciativu navázal Výbor ministrů Rady Evropy, jenž převzal politickou odpovědnost a pověřil své orgány vypracováním textu. V roce 2022 byl zřízen Výbor expertů pro ochranu advokátů (CJ-AV), který pod záštitou Evropského výboru pro právní spolupráci (CDCJ) připravil text úmluvy i doprovodnou vysvětlující zprávu. Významným partnerem v celém procesu byla i Česká advokátní komora, která se aktivně účastnila diskusí, připomínkovala návrhy a koordinovala stanoviska na národní úrovni.

Přijetí textu Výborem ministrů v březnu 2025 bylo motivováno alarmujícím nárůstem útoků, kriminalizace a zastrašování advokátů v mnoha evropských státech. Dosavadní nezávazné dokumenty, jako Doporučení Rec(2000)21 či Základní principy OSN o roli advokátů z roku 1990, neposkytovaly dostatečnou právní ochranu. Bylo proto rozhodnuto přijmout závazný dokument ukládající státům jasné povinnosti a vytvářející mechanismus jejich kontroly.

Úmluva obsahuje preambuli, 24 článků a jednu přílohu, z nichž zásadní jsou zejména články 4 až 9. Tyto články zakotvují povinnost států zajišťovat nezávislost advokátů (čl. 4), garantovat samosprávnou roli advokátních komor (čl. 5), chránit advokátní mlčenlivost a důvěrnost komunikace s klienty (čl. 6), respektovat svobodu projevu advokátů v otázkách justice (čl. 7), zajistit spravedlivý proces v disciplinárních řízeních (čl. 8) a poskytovat ochranu před zastrašováním, útoky či jinými formami nátlaku (čl. 9).

Unikátním prvkem úmluvy je zřízení Group of Experts on the Profession of Lawyer (GRAVO), nezávislého expertního orgánu pověřeného monitorováním plnění závazků. GRAVO bude přijímat zprávy smluvních států, vydávat doporučení, řešit individuální stížnosti advokátů či komor a v případě závažných porušení vydávat tzv. urgentní výzvy. Jeho role není soudní, ale srovnatelná s působností GRECO či Benátské komise – vytváří tlak prostřednictvím veřejných zpráv a doporučení, které mají značnou morální a politickou váhu.

Úmluvu k 25. říjnu zatím podepsaly tyto země: Andorra, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Řecko,Severní Makedonie, Švédsko a Spojené království.

Podmínkou účinnosti úmluvy je uložení nejméně osmi ratifikačních listin, z toho šesti od členských států Rady Evropy. Úmluva je otevřena nejen členským státům Rady Evropy a zájem o přistoupení projevily například Tunisko a Maroko, což potvrzuje potenciál úmluvy stát se globálním standardem ochrany advokátů.

Přistoupení k úmluvě by mělo přímý dopad do praxe. Advokáti by se mohli opírat o její ustanovení při ochraně advokátní mlčenlivosti, při obraně proti šikanózním disciplinárním postihům nebo při čelení zastrašování. Úmluva má rovněž preventivní efekt – již její existence a možnost mezinárodního dohledu mohou odrazovat státní orgány od zásahů do nezávislosti advokacie a posilovat důvěru veřejnosti v právní stát.

Česká republika se aktivně zapojila do přípravy textu ve výboru CJ-AV, nicméně ke 25. říjnu 2025 úmluvu zatím nepodepsala. ČAK dlouhodobě prosazuje připojení České republiky k dokumentu. Podpis a následná ratifikace by pro ČR znamenaly nejen posílení nezávislosti advokátů a garance samosprávy ČAK na mezinárodní úrovni, ale také silný symbolický signál potvrzující demokratické směřování země. Je proto na českých zákonodárcích, aby v nejbližší době rozhodli o podpisu a následné ratifikaci Úmluvy. Česká advokátní komora bude nadále vyvíjet úsilí k tomu, aby se Česká republika připojila k tomuto významnému dokumentu, který je nejen právně, ale i politicky a hodnotově zásadní pro ochranu demokracie, spravedlnosti a lidských práv.

Mgr. Alžběta Dvořáková Recová, Stálá zástupkyně ČAK v Bruselu

Ilustrační foto: CCBE