Expert na evropské právo a diplomat Martin Smolek se stal novým ústavním soudcem. Do funkce jej dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Uvedl, že ústavní soudci mají být loajální jedině k právu, demokracii a české zemi. Smolkovi k tomu popřál hodně odvahy a sil. Patnáctičlenný tým ústavních soudců je nyní opět kompletní. Smolek v něm nahradil někdejšího šéfa Soudcovské unie Jaromíra Jirsu, kterému skončil desetiletý mandát počátkem října.

„Již při jednání pléna Senátu jsem zdůraznil, že jsem přesvědčen o tom, že vaše dosavadní praxe, váš dosavadní život, vaše osobní vlastnosti a kvality budou přínosem pro Ústavní soud,“ řekl Pavel Smolkovi poté, co nový soudce složil do jeho rukou slib. Vyzdvihl nejen Smolkovy zkušenosti s fungováním státní správy, Evropské unie a evropského práva, ale také to, že se účastnil tvorby řady legislativních předpisů.

Devětačtyřicetiletý Martin Smolek dlouhodobě působil na ministerstvu zahraničí a byl vládním zmocněncem u Soudního dvora EU. Jeho nominaci k Ústavnímu soudu (ÚS) schválil Senát minulý týden. Smolek tehdy uvedl, že by ústavní soudci neměli mít ambici radit zákonodárci, jak by měl vypadat nový právní předpis, protože by se tím diskvalifikovali od jeho budoucího přezkumu. ÚS má podle jeho názoru dbát na ochranu ústavou garantovaných práv, což znamená i ochranu systému a jeho stability.

Nový ústavní soudce vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal doktorát z veřejného práva. V roce 2000 absolvoval stáž v Evropské komisi, konkrétně v jejím politickém oddělení v Berlíně. Studoval také komunitární právo, mezinárodní právo a právo životního prostředí na Humboldtově univerzitě v Berlíně a Diplomatickou akademii ministerstva zahraničí. Ovládá angličtinu, němčinu, francouzštinu a polštinu, je autorem několika knih. Je ženatý, má tři děti.

Na ministerstvu pracoval Martin Smolek od roku 2002, o šest let později se stal vládním zmocněncem. V roce 2015 byl na ministerstvu jmenován ředitelem právní a konzulární sekce, na starosti měl například přípravu voleb v zahraničí. Od začátku září nastoupil do funkce vedoucího Stálé mise ČR ve Vídni, která zastupuje stát před mezinárodními organizacemi se sídlem v rakouské metropoli. Patří mezi ně různé agentury OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Ústavním soudcem se letos stane ještě Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten má nastoupit v polovině prosince po profesorovi občanského práva Josefu Fialovi.

Tým ústavních soudců nyní tvoří desítka mužů a pět žen. Pavel od svého nástupu do funkce prezidenta jmenoval se souhlasem Senátu 12 z 15 aktuálních soudců, a to včetně předsedy ÚS Josefa Baxy a obou místopředsedkyň Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské. Z nominantů Pavlova předchůdce Miloše Zemana nyní u soudu působí Fiala, Pavel Šámal a Jan Svatoň. Šámalovi vyprší mandát v únoru 2030, Svatoňovi o tři roky později.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa dnes ocenil, jak rozmanité osobnosti Petr Pavel pro ÚS vybral. Podle něj tím naplnil to, co deklaroval po svém nástupu na Hrad. „Nenajdeme tam dva stejné typy právníků. Jsme složeni genderově, odborností, věkově, z hlediska předešlé profesní dráhy. To je přesně to, co má taková velká instituce mít, aby se tam střetávaly všechny možné přístupy k právu, právní názory, hodnotové postoje a pak z toho vzniklo co nejlepší rozhodnutí,“ řekl Josef Baxa novinářům.

U svých současných kolegyň a kolegů vyzdvihl pracovitost, chytrost, motivovanost a také jejich přesah do jiných než právních disciplín. Nezbytným předpokladem pro každého soudce od okresního po ústavního je pak podle něj také pokora. „Přestože rozhodujeme velmi složité případy, tak abychom nikdy nezapomínali, že za každým tím případem je osud běžného člověka,“ podotkl.

Zdroj: ČTK
Foto: hrad.cz, Tomáš Fongus