Vše o průběhu a výsledcích prvního hybridního sněmu ČAK, včetně volby historicky první ženy – JUDr. Moniky Novotné – do čela Komory, ale i zajímavé odborné články, judikaturu, recenze a další příspěvky najdete v Bulletinu advokacie č. 10/2025, který právě vychází.

Mimořádně obsáhlá rubrika Aktuality je věnována především 9. sněmu ČAK – kromě podrobné zprávy o jeho průběhu zde najdete i výsledky voleb do všech orgánů ČAK i zprávu o volbě užšího vedení Komory na následující dva roky, v níž byla předsedkyní ČAK zvolena JUDr. Monika Novotná, místopředsedkyní dohlížející na činnost pobočky ČAK v Brně JUDr. Michala, Plachká, LL.M., a dalšími dvěma místopředsedy Mgr. Lukáš Trojan a JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.

V Aktualitách rovněž upozorňujeme na zahájení prodeje vstupenek na 20. jubilejní galavečer Právníka roku, který se bude konat 23. ledna 2026 v Obecním domě v Praze, a na poslední možnost zúčastnit se zasláním odborné nebo literární práce do souboje o titul Právníka roku 2025 v kategorii Talent roku.

V odborné části čísla přinášíme mj. článek Radima Kříže Listinné akcie na jméno coby součást závodu při jeho převodu – diskuse nad jedním judikátem, který se zabývá významným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 314/2001, týkajícím se převodu listinných cenných papírů v rámci prodeje podniku. Autor zkoumá, do jaké míry lze závěry tohoto rozhodnutí aplikovat i dnes, kdy občanský zákoník převod závodu koncipuje odlišně a umožňuje vyloučení některých majetkových hodnot z převodu, popřípadě za jakých podmínek může dojít k převodu listinných cenných papírů coby součástí závodu.

Rádi bychom vás také upozornili na článek Marka Dvořáka a Radovana Štencla Vzdálená biometrická identifikace osob v reálném čase v prostředí České republiky, který se věnuje dosavadnímu fungování systémů vzdálené biometrické identifikace v ČR, a související aktuální legislativě – v první řadě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, které stanovuje harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci, především ale autoři kriticky hodnotí na ni navazující vnitrostátní českou úpravu, tedy zákon č. 230/2025 Sb., účinný od 1. 8. 2025.

Přehlédnout byste neměli ani příspěvek Ervína Perthena a Lukáše Dyntara Odškodnění za průtahy v řízení a past inflace: Je čas na revizi? Autoři v podrobné ekonomické analýze dokazují, že více než deset let stará metodika Nejvyššího soudu (sp. zn. Cpjn 206/2010) již neodpovídá současné ekonomické realitě a principům spravedlivého odškodňování. Poukazují na napětí v soudní praxi, kdy některé soudy prvního stupně se snaží inflační vlivy zohlednit ve snaze o dosažení materiální spravedlnosti, odvolací soudy a Nejvyšší soud se ale drží striktního výkladu, že inflace sama o sobě není důvodem k navýšení základních sazeb. Názory autorů článku by mohl podpořit i Ústavní soud, neboť jeho první senát ve svém usnesení sp. zn. I. ÚS 3051/23 postoupil stížnost v obdobné věci, kde se stěžovatel domáhal u obecných soudů mj. valorizace náhrady újmy za nepřiměřenou délku řízení, k projednání a rozhodnutí plénu Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 3/25).

V rubrice Z judikatury pak mj. najdete nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2025, sp. zn. III. ÚS 3228/24, který se vyjadřuje k právu obviněného na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu.

Redakce BA/AD

Foto: redakce AD