Novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb. rozšířila s účinností od 1. června 2025 možnost pracovního zapojení mladistvých osob. Podle § 244a zákoníku práce může mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let, který neukončil povinnou školní docházku, konat v období hlavních prázdnin pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví. ¹⁾

 

Tato nová právní úprava umožňuje mladistvým zaměstnancům zapojit se do pracovního procesu zejména formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, i když nesplnili podmínku pracovněprávní způsobilosti. Její splnění nastává dosažením 15 let věku a ukončením povinné školní docházky.

 

Zákazy prací

V praxi po novele zák. práce mohou tedy existovat dvě skupiny mladistvých zaměstnanců:

– mladší 15 let a pracující o hlavních prázdninách,

– mladiství, kteří mají pracovněprávní způsobilost.

Pro obě skupiny mladistvých zaměstnanců však platí ustanovení zák. práce (§ 243 až § 247), která zajišťují jejich ochranu v pracovněprávních vztazích. Zejména se jedná o konkrétní druhy prací, které nemohou vykonávat.

Zaměstnavatelé mohou ukládat mladistvým pouze takové práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a musí jim při práci poskytovat zvýšenou péči.

Důkazem je  ustanovení § 246 zák. práce o zákazu zaměstnávat mladistvé některými pracemi.

 

Mladistvým jsou výslovně zakázány:

a) práce přesčas – absolutní zákaz,

b) práce v noci – absolutní zákaz pro mladistvé do 16 let, mladiství starší než 16 let mohou výjimečně konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to potřebné pro jejich výchovu k povolání a za dohledu zaměstnance staršího 18 let. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu,

c) práce pod zemí – při těžbě nerostů a ražení tunelů a štol,

d) práce, které jsou pro ně se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví.

Mladiství zaměstnanci, kteří neukončili povinnou školní docházku nebo jsou mladší 15 let, nemohou pracovat v době mezi 20. a 22. hodinou. Tento zákaz platí od 1. června 2025.

 

Práce přesčas

Zák. práce v § 78 odst. 1 písm. i) stanoví, že prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozdělení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující jejich stanovenou týdenní pracovní dobu.

Je třeba vždy vycházet z toho, jaká týdenní pracovní doba je pro mladistvé v konkrétním případě stanovena, a z harmonogramu směn. Co je nad to, je práce přesčas. Protože pracovní doba může být také rozvržena pro určité období odchylně, to je nikoli rovnoměrně na jednotlivé týdny, vyplývá z toho, že to nemusí být v každém týdnu vždy stejná hodina, která je přesčasová.

Práci mladistvého není tedy možné posuzovat jako přesčasovou, pokud není zřejmé, že pracovní doba, po kterou smějí mladiství podle rozvržení pracovní doby pracovat, byla překročena.

Pracovní doba je stanovena nejvýše na 40 hodin týdně. Délka směny nesmí přesáhnout 8 hodin.

Prací přesčas není například napracování pracovního volna poskytnutého mladistvému na jeho žádost, jakož i napracování pracovní doby, která musela odpadnout pro nepříznivé povětrnostní vlivy (zejména ve stavebnictví nebo v zemědělství).

 

Zákaz práce v noci

Zákaz práce v noci je pro mladistvé absolutní ve věku do 16 let. Znamená to, že ji nemohou vykonávat nejen děvčata, ale ani chlapci. Samozřejmě, že to na pracovištích přináší určité organizační obtíže, ale nelze v tomto směru porušovat zákon. Zákaz noční práce se samozřejmě vztahuje i na krátkodobé pracující mladistvé (tzv. brigádníky), kteří v této formě pracovní činnosti pracují zejména o školních prázdninách.

Výjimečně mohou mladiství starší než 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Podmínkou je, že zaměstnavatel zajistí dohled zaměstnance staršího 18let. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.

Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování prací (například práce v úkolu), při kterých jsou mladiství zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti mladistvých zaměstnanců a bezpečnosti a zdraví ostatních osob.

Zaměstnavatel dále nesmí zaměstnávat mladistvé pracemi, o kterých lékař rozhodne, že by mohly ohrozit jejich zdraví a vývoj. V takovém případě mladistvý nesmí vykonávat práci v rozsahu, v jakém lékařský posudek u této práce vymezí ohrožení jeho zdraví. Zaměstnavatel je povinen do té doby, než mladistvý bude moci tyto práce konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci.

Aby nedocházelo k pochybnostem, měl by příslušný zdravotnický orgán – státní nebo nestátní zdravotnické zařízení – projednat tuto otázku se zaměstnavatelem. Není vyloučeno, že přitom půjde o více než jeden druh pracovní činnosti, kterou mladistvý podle lékařského posudku nesmí vykonávat.

Zákaz práce, a tudíž i povinnost zaměstnavatele poskytovat mladistvému jinou přiměřenou práci, trvají až do dovršení osmnáctého roku věku a vyloučení zaměstnávání mladistvého určitou prací trvá do doby, která vyplývá z lékařského posudku.

 

Lékařské vyšetření

Před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci musí zaměstnavatel zajistit na své náklady vyšetření mladistvého, aby se zjistilo, zda je ze zdravotních důvodů schopen vykonávat práci.

Vstupní prohlídka je podle zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, u mladistvých povinná. Provádí se pro zjištění, zda osoba ucházející se o zaměstnání je zdravotně způsobilá vykonávat zvolenou práci. Vyžaduje se též před převedením zaměstnance na jinou práci, která bude vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost.

Vstupní lékařská prohlídka je povinná, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání je zařazena k práci, která je v kategorii druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.).

Rovněž je prohlídka povinná, jestliže součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem. Zaměstnavatel může však vyžadovat vstupní prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotním stavu uchazeče k práci, která sice není riziková, ale zaměstnanec ji má vykonávat podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

V žádném případě není možné považovat za neplatnou pracovní smlouvu, jestliže nebyla vykonána vstupní lékařská prohlídka. Přesto se tyto negativní tendence v personální praxi projevují. Jedná se „jen“ o porušení právní povinnosti ze strany zaměstnavatele, který nemá lékařsky ověřeno, zda je zaměstnanec schopen vykonávat zvolenou práci.

 

Zákazy podle vyhlášky

Vyhláška č. 180/2015 Sb., stanovila zákazy prací pro mladistvé zaměstnance. Jedná se např. o práce spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci ručně překračuje u chlapců 20 kg nebo při časté manipulaci 15 kg, u dívek pak při občasné manipulaci 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg. Při práci vsedě nesmí chlapci zvedat a přenášet břemena o hmotnosti vyšší než 4,5 kg a dívky o hmotnosti vyšší než 2,5 kg. Rovněž jsou jim zakázány práce vykonávané ve vnuceném pracovním tempu (viz nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), nebo se zdroji ionizujícího záření, spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím, s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky, při výrobě cytostatik apod.

Zákaz prací mladistvým zaměstnancům se nevztahuje na práce, při nichž se připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví.

 

Ochrana dětí

Zvláštní právní úprava „pracovní“ činnosti dětí je v zákoně o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Podle tohoto zákona nejde o klasický pracovněprávní vztah, ale o činnost dětí ve vymezených oblastech: umělecké, kulturní, sportovní a reklamní. Mohou ji vykonávat pro právnickou nebo fyzickou osobu (pro provozovatele činnosti) jen tehdy, pokud to má tato osoba v předmětu své činnosti. Povolení k této činnosti vydává úřad práce. Některou z uvedených činností nemůže úřad práce povolit např. tehdy, jestliže by pro zaměstnavatele (firmu), která má předmět činnosti „strojírenská výroba“, mělo dítě vykonávat reklamní činnost a propagovat její výrobky. Tato reklamní činnost by musela být uvedena v předmětu činnosti firmy.

Zákon stanoví provozovateli činnosti povinnosti k zajištění bezpečných podmínek při výkonu činnosti. Jde např. o zajištění bezpečnosti s ohledem na možná rizika, která mohou být zejména u malých dětí vysoká. Odpovědnost za dodržení těchto povinností mají vedoucí zaměstnanci provozovatele činnosti v rozsahu svých funkcí, jako je tomu v pracovněprávním vztahu.

Na výkon činnosti dítěte se dále přiměřeně použijí ustanovení § 101 a následující zák. práce. Zejména se jedná o prevenci rizik, zajištění osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného prostředí, v němž bude činnost probíhat, možnost kontroly odborových orgánů a orgánů státního odborného dozoru apod. Přiměřenost použití pro provozovatele znamená povinnost přihlédnout ke konkrétním a individuálním podmínkám prostředí, kde se činnost uskutečňuje, i k osobě dítěte, jeho věku, charakteru a náročnosti úkonu, které bude vykonávat.

Předmětem výkonu činnosti dětí rovněž nemohou být práce, které jsou jim zakázané podle zák. práce a podle vyhlášky o zakázaných pracích pro mladistvé.

 

Časové omezení

Mezi ochranné podmínky pro činnost je její vymezení v časovém období v denní i noční době. Rozsah hodin je stanoven v souladu se směrnicí Rady č. 94/33/EC, o ochraně mladých lidí při práci.

V zákoně je stanovena horní týdenní hranice pro výkon činnosti na 20 hodin. Je však limitována denním výkonem. U dítěte, které ještě neplní povinnou školní docházku, jsou to 2 hodiny denně (za týden maximálně 10 hodin), u ostatních dětí jsou to 2 hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky. V tomto případě činnost dítěte za den nesmí přesáhnout 7 hodin.  Jedná-li se o činnost dítěte mimo období školního vyučování (období školních prázdnin), může činnost být denně po dobu 7 hodin. Týdně však maximálně 35 hodin. To je však maximální rozsah, který přichází v úvahu u dětí vyššího věku blížící se hranici pracovněprávní způsobilosti a s prokazatelnou fyzickou a duševní vyspělostí.

Činnost dítěte je zakázána v noční době, tedy od 22 do 6 hodin. Výjimka platí pouze pro dny, po nichž následuje odpočinek dítěte a neexistuje v následující den povinnost dítěte ke školní docházce. Jedná se např. o dny, po nichž následuje sobota a neděle nebo svátky (případně školní prázdniny).

Přestávky v činnosti dětí se „přibližují“ přestávkám na jídlo a oddech podle zákoníku práce (§ 88). Doba odpočinku musí být určena v rozsahu nejméně dvakrát 15 minut a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti nezapočítává.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Ilustrační foto: FREEPIK.com

 

---

¹⁾ Podrobněji jsme o této novince informovali v AD dne 1. dubna 2025: Mohou podle novely zákoníku práce pracovat i děti do 15 let? – Články – Advokátní deník.