Pozměňovací návrh

představenstva České advokátní komory

k návrhu usnesení 9. sněmu České advokátní komory o Garančním fondu České advokátní komory

Návrh usnesení 9. sněmu o Garančním fondu České advokátní komory se mění takto:

 

1. Čl. 3 odst. 1 zní:

„(1) Garanční fond je tvořen

a) odvody advokátů a advokátních společností provádějících úschovu peněžních prostředků podle části desáté zákona o advokacii,

b) vymoženým plněním podle 29a zákona.“

2. V čl. 3 odstavec 4 zní:

„(4) Způsob placení odvodu podle odstavce 2 stanoví představenstvo usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory.“

3. Čl. 4 zní:

 

„Čl. 4

(1) O poskytnutí náhrady z Garančního fondu může požádat osoba, které advokát trestnou činností způsobil škodu v souvislosti s úschovou peněžních prostředků podle části desáté zákona o advokacii jejíž identifikační údaje advokát nahlásil do elektronické knihy úschov postupem podle jiného stavovského předpisu, a není-li dále stanoveno jinak, která doloží pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byla advokátovi uložena povinnost nahradit jí majetkovou škodu způsobenou trestnou činností advokáta v souvislosti s úschovou peněžních prostředků, jakož i kvitanci nebo přehled o celkové výši vymoženého peněžitého plnění (dále jen „oprávněná osoba“), není-li škoda uhrazena z pojištění advokáta.

(2) Komora může poskytnout náhradu z Garančního fondu také tehdy, jestliže

a) na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení nejsou důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla způsobena škoda v souvislosti s úschovou peněžních prostředků, přičemž

1. byla věc odložena z důvodu podle 159a odst. 2 až 4 trestního řádu nebo protože pachatel je trestně neodpovědný pro nepříčetnost,

2. trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu podle § 172 1 písm. d) nebo e) nebo podle § 172 odst. 2 trestního řádu,

b) jsou zde jiné okolnosti zvláštního zřetele hodné.

(3) V případě úmrtí nebo zániku oprávněné osoby poskytne Komora náhradu z Garančního fondu jeho dědici nebo právnímu nástupci, a to za stejných podmínek jako oprávněné osobě.“

4. V čl. 5 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) 5 mil. Kč na jednu úschovu, jde-li o kupní cenu plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle katastru nemovitostí.“

 

Odůvodnění

Ad 1. Rozšiřuje se okruh příjmů, ze kterých se tvoří fond, a to o vymožená plnění z titulu přechodu pohledávky na Českou advokátní komoru v rozsahu, v jakém byly poskytnuty náhrady z Garančního fondu. Není důvod, aby Komorou vymožené plnění sloužilo k jinému účelu než k vyplacení náhrady poškozeným.

Ad 2. Vzhledem k tomu, že otázka způsobu stanovení odvodu do Garančního fondu advokáty se bezprostředně dotýká celé řady souvisejících otázek, včetně používání informačních právních systémů s automatizovaným propojením na elektronickou knihou úschov, nemusí být navržený způsob hrazení odvodu před odesláním údajů do EKÚ vhodný pro všechny případy úschov.

Z tohoto důvodu se navrhuje, aby se konkrétní způsob hrazení odvodů do fondu nestanovil přímo v usnesení sněmu, ale aby jej stanovilo představenstvo svým usnesením, stejně jako v případě podrobností o placení ročního příspěvku na činnost Komory, odvodu do fondu pro vzdělávání advokátních koncipientů a odvodu do sociálního fondu (viz usnesení č. 10/2006 Věstníku, kterým se upravují podrobnosti o placení ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a odvodu do sociálního fondu České advokátní komory a stanoví způsob placení odvodu do fondu České advokátní komory pro vzdělávání advokátních koncipientů).

Ad 3. Vkládá se ustanovení, které řeší případy, kdy klient bude poškozený trestnou činností advokáta, nicméně z procesních důvodů nedojde k pravomocnému rozhodnutí ve věci. Jde o analogické případy uvedené v § 26 zákona o obětech trestných činů, přičemž zahrnují případy, kdy na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení nejsou důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla způsobena škoda v souvislosti s úschovou peněžních prostředků, přičemž

1. věc byla odložena z důvodu podle § 159a odst. 2 až 4 trestního řádu, :

státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání věc odloží, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 trestního řádu,

státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání usnesením věc odloží, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu,

státní zástupce věc odloží, jestliže z výsledků prověřování vyplývá, že nastaly okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu,

2. věc byla odložena, protože pachatel je trestně neodpovědný pro nepříčetnost,

3. trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu podle § 172 1 písm. d) nebo e) trestního řádu, tj. je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11),

nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný,

4. trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu podle 172 odst. 2 trestního řádu, tj.

a) je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,

b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo

c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

Oproti § 26 zákona o obětech se nepočítá s důvody, kdy se pachatele nepodařilo zjistit, neboť pachatelem musí být vždy advokát, a dále o případy, kdy rozhodnutí o tom, že se advokát dopustil trestného činu, dosud nebylo vyhlášeno nebo nenabylo právní moci, a to proto, že nejde o procesní překážku ve vlastním slova smyslu a nebrání účelu Garančního fondu.

Současně se zakotvuje možnost, aby Komora mohla náhrady vyplatit i v případech, jsou-li zde jiné důvody zvláštního zřetele hodné. Tím by měly být pokryty i jiné případy než shora uvedené, pokud by v praxi k těmto výjimečným situacím došlo.

Ad 4. Vypouští se podmínka, aby byla výplata prostředků z fondu v případě kupní ceny na nemovitou věc navázána na doložení prodeje prostřednictvím návrhu na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitosti u příslušného katastrálního úřadu; otázka, zda došlo nebo nedošlo k podání návrhu na vklad, by neměla být rozhodující z hlediska výše vyplácené náhrady.