V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo současně s flexibilní novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb., a to  s účinností od 1. června 2025.

 

Vyšetření nebo ošetření

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu (dále jen “náhrada mzdy“) ¹⁾ se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, již si zaměstnanec zvolil. Musí být nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu uvedenou výše. Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je však skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení.

 

Vstupní prohlídka

Zákoník práce v § 32 (dále zák. práce) uvádí, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podrobnosti jsou upraveny v § 59 tohoto zákona se změnami souvisejícími s novelou zák. práce.

Vstupní lékařská prohlídka je povinná, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání je zařazena k práci, která je v kategorii druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.). Prohlídka je rovněž povinná, jestliže součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem. Zaměstnavatel však může vyžadovat vstupní prohlídku také v případě, že má pochybnosti o zdravotním stavu uchazeče k práci, která sice není rizikovou, ale zaměstnanec ji má vykonávat podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel vyžadovat vždy u mladistvého zaměstnance před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci.

Vzhledem k tomu, že vstupní lékařskou prohlídku absolvuje zaměstnanec ještě před vznikem pracovněprávního vztahu, má nárok na pracovní volno u zaměstnavatele, u něhož dosud pracuje.

 

Přerušení dopravního provozu

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, pokud zaměstnanec nemohl dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

 

Znemožnění cesty do zaměstnání

Důvody pro poskytnutí pracovního volna byly rozšířeny. Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání osobním dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá, z důvodů povětrnostních vlivů, živelních událostí a jiných mimořádných událostí.

 

Uzavření manželství a partnerství

Při této životní „události“ se poskytne pracovní volno na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za jeden den. Čerpá li zaměstnanec pracovní volno v rozsahu 2 dní, přísluší mu náhrada mzdy za den, kdy se zúčastnil svatebního obřadu.

Příklad:

Bude-li mít zaměstnanec svatbu v sobotu, přísluší mu pracovní volno na pátek a sobotu, náhradu mzdy dostane za jeden den.

Na svatbu dítěte se rodiči poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na jeden den. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno dítěti k účasti na svatbě jeho rodiče. Dítěti ovšem nevzniká nárok na náhradu mzdy.

Nově se v nařízení vlády uvádí, že pracovní volno se poskytuje i zaměstnancům, kteří vstupují do partnerského svazku.

Náhrada mzdy nebo platu bude příslušet i zaměstnancům, kteří si sami po dohodě se zaměstnavatelem rozvrhli pracovní dobu.

 

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

− s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

− bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). Zaměstnavatel má povinnost poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci k účasti při porodu manželky nebo družky.

 

Úmrtí

V této části nařízení vlády došlo k největším změnám.

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na:

– dva dny při úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob;

– na 1 den se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává tento pohřeb, jde-li o úmrtí

1. rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence zaměstnance,
2. rodiče, prarodiče nebo sourozence manžela nebo partnera zaměstnance,
3. manžela nebo partnera dítěte zaměstnance anebo manžela nebo partnera sourozence zaměstnance nebo
4. jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti.

Nově se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy na dalších 5 dní při úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.

 

Doprovod

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy se nově poskytuje i partnerovi. Jedná se o pracovní volno k doprovodu manžela, partnera, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Rovněž se nově stanoví, že pracovní volno náleží zaměstnanci i při doprovodu ze zdravotnického zařízení.

Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy mu nepřísluší. Náhrada se rovněž neposkytuje, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy či školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce. Doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte je sice osobní překážkou v práci, ale pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků. Je to nezbytně nutná doba bez náhrady mzdy nebo platu.

 

Pohřeb spoluzaměstnance

V této překážce v práci nedošlo ke změnám. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

 

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

 

Vyhledání nového zaměstnání

Před skončením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání zaměstnání. Doba určená k vyhledání nového zaměstnání je rozdílná podle důvodů výpovědi z pracovního poměru a nebude se poskytovat po půl dnech, jako tomu bylo dříve.

Při skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. a) až e) zák. práce nebo dohody ze stejných důvodů, např. reorganizace, organizační změny, nadbytečnost zaměstnance, jsou to nejvýše 4 dny, a to s náhradou mzdy.

Budou-li výpovědním důvodem nebo pro dohodu důvody uvedené v § 52 písm. f) až h) zák. práce, např. nesplňování předpokladů nebo požadavků, porušení pracovní kázně apod., je volno v rozsahu 2 dnů bez náhrady mzdy. Má-li skončit pracovní poměr jinak, než z uvedených výpovědních důvodů, je nárok na volno bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dnů.

Rozsah pracovního volna bez náhrady mzdy se rozšiřuje o 2 dny v případech, kdy zaměstnanec bude využívat poradenské služby úřadu práce, jako je např. zajištění rekvalifikace apod.

Volno však nemůže čerpat zaměstnanec, jehož pracovní poměr končí okamžitým zrušením pracovního poměru vzhledem k tomu, že pracovní poměr v tomto případě končí ihned. Volno je účelové s určením na hledání zaměstnání. Zajistí-li si zaměstnanec nový pracovní poměr nebo sjedná novou pracovní smlouvu, nárok na volno nemá, nebo (pokud je již čerpal) zbytek nemůže dostat. Nárok na pracovní volno nevznikne ani tehdy, jestliže zaměstnanec má již nové zaměstnání zajištěné. Ale i v těchto případech nárok může výjimečně vzniknout, je-li nutné, aby se šel k novému zaměstnavateli představit nebo sjednat podrobnější podmínky.

 

Oznámení zaměstnavateli

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak musí zaměstnanec uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu. To se týká zejména případů, kdy došlo k neočekávané překážce v práci (např. zranění, úraz, neočekávaný doprovod rodinného příslušníka apod.). Zaměstnanec je rovněž povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci.

 

Pracovní volno vs. dohody

Zaměstnanci pracující podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nemají přímo ze zák. práce nárok na náhradu odměny po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci. Mohou se však na poskytnutí náhrady se zaměstnavatelem dohodnout. Rovněž je možné, že by zaměstnavatel poskytnutí odměny zařadil do vnitřního předpisu podle § 305 zák. práce, který zaměstnavatel může, ale nemusí vydávat.

Příklad:

Zaměstnanec pracující podle dohody o pracovní činnosti vykonával práci podle předem stanoveného (sjednaného) rozvrhu pracovní doby, ale v tento den se vyskytla nutná potřeba doprovodit rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Zaměstnavatel poskytne pracovní volno, s náhradou mzdy však jen tehdy, byla-li náhrada odměny předem sjednána nebo stanovena ve vnitřním předpise. Jinak zaměstnanec bude mít „jen“ pracovní volno.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Ilustrační foto: FREEPIK.com a archiv redakce

 

---

1) Náhradou mzdy nebo platu se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.