Návrh

USNESENÍ SNĚMU ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY

ze dne ……………..,

zkušební řád České advokátní komory

 

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), takto:

 

ČÁST PRVNÍ

ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA

Čl. 1

(1) Advokátní zkoušku (dále jen „zkouška“) vykoná uchazeč v těchto oborech:

a) ústavní a správní právo,

b) trestní právo,

c) občanské, rodinné a pracovní právo,

d) obchodní právo,

e) předpisy upravující poskytování právních služeb.

(2) Česká advokátní komora (dále jen „Komora“) zveřejní na webových stránkách Komory seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

 

Čl. 2

(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.

(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d).

(3) Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v čl. 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pou­ze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky.

 

Čl. 3

Ústní část zkoušky se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise“); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. e).

 

Čl. 4

(1) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč Komoře.

(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 38 odst. 3 věta druhá zákona a že uchazeč uhradil poplatek stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

(3) Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona z důvodu vykonání jiné praxe, je součástí přihlášky rovněž žádost o uznání této jiné praxe za praxi advokátního koncipienta.

 

Čl. 5

(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, kteří se přihlásili na advokátní zkoušku, potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v čl. 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.

(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání advokátní zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně sdělí jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést bez zbytečného odkladu námitku podjatosti.

(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu.

 

Čl. 6

(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.

(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor nad jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.

(3) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít pouze sbírky právních a jiných předpisů a sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor.

(4) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.

 (5) Písemná část zkoušky je neveřejná.

 

Čl. 7

(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet pouze do pomůcek uvedených v čl. 6 odst. 3, a to se souhlasem zkoušejícího.

(2) Ústní část zkoušky mohou vykonat současně nejvýše dva uchazeči.

(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout 90 minut. Průběh ústní části zkoušky řídí předseda senátu.

(4) Ústní část zkoušky je veřejná.

Čl. 8

(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v čl. 1 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni „prospěl výtečně“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „advokátní zkoušku složil výtečně“, „advokátní zkoušku složil“ nebo „advokátní zkoušku nesložil“; přihlíží při tom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm „prospěl výtečně“ alespoň ve 4 oborech; to neplatí, pokud uchazeč zkoušku opakoval. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku nesložil“ je vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle čl. 6 odst. 3. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 3 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.

 (3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.

(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní část zkoušky v nejblíže následujícím termínu.

(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.

 

Čl. 9

(1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve třech oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, může podat písemnou žádost o její opakování. Opakovanou zkoušku vykoná uchazeč pouze v těch oborech, ve kterých byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“; uchazeč vykoná ústní část zkoušky vždy, písemnou část zkoušky pouze v případě, že opakuje obory uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d). Opakovanou zkoušku lze vykonat pouze v termínu stanoveném Komorou. Ustanovení čl. 5 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve třech nebo více oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, a uchazeč, který nesložil opakovanou zkoušku podle odstavce 1, může zkoušku opakovat nejdříve po uplynutí 6 měsíců.

 

Čl. 10

(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu bezprostředně po ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:

a) jméno a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,

b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkouš­­ky s dobou jejich zahájení a ukon­čení,

c) výroky rozhodnutí senátu podle čl. 6 odst. 3, popřípadě podle čl. 8 odst. 4,

d) datum vyhotovení protokolu, případně,

e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.

(2) Součástí protokolu jsou:

a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a hodnocení celkového výsledku zkoušky,

b) odevzdané písemné práce uchazečů.

(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.

 

Čl. 11

(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ nebo „advokátní zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (čl. 8 odst. 5) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.

(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem.

 

ČÁST DRUHÁ

ZKOUŠKA ZPŮSOBILOSTI

Čl. 12

(1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.

(2) Povinnými obory jsou:

a) ústavní právo,

b) občanské právo,

c) trestní právo,

d) předpisy upravující poskytování právních služeb.

 (3) Volitelnými obory jsou:

a) správní právo,

b) obchodní právo,

c) rodinné právo,

d) pracovní právo.

Čl. 13

(1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.

(2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z povinných oborů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. b) a c) a z volitelného oboru, který uchazeč zvolil (dále jen „zvolený obor“). Písemná část zkoušky má formu písemného testu.

(3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.

 

Čl. 14

Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v čl. 12 odst. 2 písm. d).

 

Čl. 15

Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

 

Čl. 16

(1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými stupni „zkoušku způsobilosti složil výtečně“, „zkoušku způsobilosti složil“ nebo „zkoušku způsobilosti nesložil“.

(2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.

 

Čl. 17

Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým stupněm „zkoušku způsobilosti složil výtečně“ nebo „zkoušku způsobilosti složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení podepisuje předseda senátu.

 

Čl. 18

Ustanovení čl. 1 odst. 2, čl. 5, čl. 6 odst. 2 až 6, čl. 7, čl. 8 odst. 1 a 2 věty druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, čl. 9 a 10 se použijí pro zkoušku způsobilosti přiměřeně.

 

ČÁST TŘETÍ

UZNÁVACÍ ZKOUŠKA

Čl. 19

Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:

a) předpisy upravující poskytování právních služeb,

b) základy ústavního práva České republiky,

c) základy soukromého práva České republiky.

 

Čl. 20

(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v čl. 19 písm. a).

(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.

(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý.

 

Čl. 21

(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat (čl. 20 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském.

(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a § 5a odst. 1 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

 

Čl. 22

Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „uznávací zkoušku složil“ nebo „uznávací zkoušku nesložil“.

 

Čl. 23

Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkouš­ky osvědčení o složení uznávací zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.

 

Čl. 24

Ustanovení čl. 1 odst. 2, čl. 5, čl. 6 odst. 2, 3 a 5, čl. 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.

 

ČÁST ČTVRTÁ

ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE

Čl. 25

Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora.

 

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Čl. 26

Termíny zkoušek vyhlašuje předseda zkušební komise ve Věstníku České advokátní komory a na webových stránkách Komory.

 

Čl. 27

Protokol o průběhu advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti, uznávací zkoušky, zkoušky mediátora a zkoušky z rodinné mediace uloží Komora po dobu 10 let.

 

Čl. 28

Zkoušky zahájené podle vyhlášky č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle tohoto usnesení.

 

Čl. 29

Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

 

 

………………………………..

předseda / předsedkyně
České advokátní komory

 

 

 

ODŮVODNĚNÍ

Zákonem č. 73/2025, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo ke zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), a všech jejích novel. Došlo k tomu z toho důvodu, že nově bude advokátní zkušební řád stavovským předpisem v podobě usnesení sněmu (viz § 43 písm. b) zákona). Je proto nezbytné, aby 9. sněm České advokátní komory přijal nový advokátní zkušební řád, který nahradí dosavadní zkušební řád stanovený vyhláškou.

Návrh advokátního zkušebního řádu vychází ze znění vyhlášky s tím rozdílem, že se ruší část týkající se písemného testu. Ten bude přesunut do výchovy advokátních koncipientů, jak je tato problematika upravena usnesením představenstva č. 1/1998 Věstníku, o výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů, ve znění pozdějších předpisů. Tato změna je motivována tím, aby testové otázky posloužily koncipientům k tomu, aby si otestovali své znalosti a stav připravenosti na advokátní zkoušky.

V ostatním se advokátní zkušební řád drží dosavadní koncepce, ať již jde o advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti, uznávací zkoušky nebo o zkoušky mediátora (včetně zkoušky z rodinné mediace).